Balada o smutné trumpetě

Včera jsem koukal na film Veneciafrenia(2021) a bylo to za mě celkem zklamání ale třeba Las brujas de Zugarramurdi(2013) byl celkem zábavnej úlet. A tak jsem si řekl, že ještě kouknu na to co Álex de la Iglesia skrývá ve svý filmografii. A našel jsem poklad v podobě tohoto filmu. Balada triste de trompeta je za mě hodně povedenej bizárek. Obsah filmu se jen stěží popisuje. To se muší vidět. Já osobně bych ale film asi nikomu nedoporučil, protože tohle nemusí sednout každýmu. Mě to ale vtáhlo hned na začátku a vyfluslo až na konci. Přiznávám, že to není úplně dokonalý ale v tomhle případě rád přimhouřím oči a klidně slabší pátou hvězdu dám. (01.02.2023)

Makabrózní cirkus, který se s Frankovým režimem (a ostatně i Frankem samotným) na férovku vyrovnává skrze sebevražedného jelena, aportujícího otylého naháče v lesích, hryzance, roztočenou žehličku, láskou zhrzené klaunské duo s kulomety, nějakým tím ukáplým hektolitrem krve, narativní hrátky, odkazy na horrorové klasiky a... a to jsou ještě ty z (nej)příčetnějších aspektů. Před závěrem tato stylizovaná pošahanost pravda poněkud stagnuje, ale "king kongovské" finále samotné opět exceluje. (28.03.2011)

Uf, tak tohle bylo divné buď moc a nebo málo. Prostě jako bych se na to nedokázal naladit a nebo jakoby tomu něco chybělo. Nebo mi to prostě jen nesedlo tak, jak by si zasloužilo. Každopádně některé okamžiky to mělo hezké. V každém případě, zajímavý pohled na to, co všechno dokáže láska, a že to nejsou jen pozitivní věci. Protože nic není jen černé nebo bílé, někdy to je rudé, jako krev. (31.12.2014)

Prosím přistupte blíže uvidíte nevídané uslyšíte neslýchané račte do našeho krvavého šapitó je to přímo psychotoxická pouť po,které se budete cítit jako byste sežrali cukrovou vatu nasátou toluenem.Transformace jednoho trumpety v šíleného klauna ,ale jistě fantasii se meze nekladou nabízí se ovšem otázka o duševním zdraví pana režiséra mezi šílenstvím a genialitou je velice tenká hranice a Álex de la Iglesia na ní se zvráceným úsměvem na tváři dělá stojku.Po návštěvě tohoto cirkusu už ani manéž Bolka Polívky nebude to co bývala. (20.09.2012)

Psycho Circus! Zapomeňte na normy a normálnost, Balada obojí odmítá a nabízí čím dál vzácnější možnost vidět něco, co jste ještě téměř jistě neviděli. Jako kdybychom každou chvíli sledovali jiný film, jako kdyby Iglesia postupně strhával masky nejnemožnějších tvarů. Zkuste odhadnout, jakým směrem se tenhle bezohledný běh napříč žánry a španělskou historií bude ubírat a tvrdě narazíte. Je to film brutální, opulentní, eklektický a hlavně nevyzpytatelný. Jako psychopatický klaun, který se navenek usmívá. Tuším titul, jehož hodnocení bude s každým zhlédnutím stoupat. Zatím 80% (31.03.2011)