Balada o smutné trumpetě

Tak tohle je prosím pořádně zběsilá jízdá, která pozvedá dekadentní image klaunů ještě o několik levelů výše. Za obrátky které klauni v druhé půlce naberou by se nemusel stydět ani Joker. Přesto právě druhá polovina je v ale porovnánim s prvními desítkami minut výrazně slabší. Rozbíhající se milostný trojůhelník klaunů v prostředí cirkusu v době devastovaného Španělska to, je prostě síla. No a když je ústřední trojice ještě taková a režisér nepochybně správný úchyl, zážitek je na světě. Děkuji, Španělsko, pobavilo jsi mě. Jediná šance na spokojenost je pomsta. (02.09.2012)

Včera jsem koukal na film Veneciafrenia(2021) a bylo to za mě celkem zklamání ale třeba Las brujas de Zugarramurdi(2013) byl celkem zábavnej úlet. A tak jsem si řekl, že ještě kouknu na to co Álex de la Iglesia skrývá ve svý filmografii. A našel jsem poklad v podobě tohoto filmu. Balada triste de trompeta je za mě hodně povedenej bizárek. Obsah filmu se jen stěží popisuje. To se muší vidět. Já osobně bych ale film asi nikomu nedoporučil, protože tohle nemusí sednout každýmu. Mě to ale vtáhlo hned na začátku a vyfluslo až na konci. Přiznávám, že to není úplně dokonalý ale v tomhle případě rád přimhouřím oči a klidně slabší pátou hvězdu dám. (01.02.2023)

Šikovné spojenie osobnej drámy s hlbokým psychologickým ponorom so spoločenskými témami a politickým podhubím fašizmu spolu s Francovou diktatúrou. Taký guláš všetkého možného - od čierneho humoru, až po totálny bizár a horor - ktorý ale vo svojom výsledku pôsobil hrozne kompaktne. Snímok si však musí diváka nájsť, určite nie je pre každého a treba mať tú správnu náladu. Ja som to šťastie mal. 80/100 Videné v rámci Horror Challenge Tour. (24.02.2016)

Jednou jsem se zasněně toulal polem zelených makovic a labužnicky nechával kmitat své Či v parách vařící se kari rýže, když tu náhle nade mnou proletěl pikador na džetpeku, vyzbrojený plastovou naběračkou, a se šíleným smíchem mi na hlavu mrdnul čerstvě vyříznuté tapíří koule. Než jsem si stačil vytřít z očí krev smísenou se spermatem, někde v eternitě třikrát zakukala samice slona indického a já s hrůzou zjistil, že jsem do paelly přidal místo šafránu koriandr. „Válka je strašná kurva“, pomyslel jsem si poté, a abych alespoň trochu kompenzoval způsobená příkoří, chytil jsem svou životní lásku za kštici a omlátil ji držku o obrubník. Ona si při tom jen tak bezděčně přepudrovala v tom tratolišti zubů a krvavých slin kolena a já si uvědomil, že jí tak hrozně nemiluji jen pro tu zemitou vůni tlejícího žabince, ale hlavně kvůli palčivé chuti rozkládajícího se jelena, jehož dozajista nemine peklo pro sebevrahy. „Pane šiditeli, pane šiditeli!“, zaječel do toho s hysterickým chechotem přihlížející tlustý klaun, přičemž si táhle a smradlavě prdnul, což vyvolalo salvy dusivého smíchu mezi všemi komunisty v publiku. Až tehdy jsem pochopil tu hloubku metafory osamělosti Emila Háchy, rozpolceného mezi vlasteneckým odkazem národního obrození a utrpením mladého Werthera. *** Pokud vám výše uvedený text ani trochu nepřipadal jako pomatená pičovina, složená z byť bizarních a sugestivních, avšak nekonzistentně jeblých obrazů, určitě si zatrubte na smutnou trumpetu a můžete si tu pak velkohubě zapózovat. Pokud připadal, měli byste rozhodně začít víc fetovat, abyste se alespoň okrajově přiblížili těm „obdařeným“ a jejich esoterickým schopnostem percepce hovna! (14.07.2015)

:-Osobně bych to nikomu nedoporučil... ale na druhou stranu by to měl vidět úplně každý. Možná mé vyjádření nedává smysl ale kdybych se tím nějak více zaobíral, tento komentář by mohl nasáknout trochou logiky a to by nebylo dobře. A bez ohledu na to, že bezprostředně po zhlédnutí dostali klauni odpad! nakonec hodnotím skoro_pěti. (28.10.2012)