Asterix a Obelix ve službách Jejího Veličenstva

Comicsový velkofilm k prasknutí napěchovaný groteskním (ne)humorem. Ten humor se nijak výrazně neliší od svých třech předchůdců. Je ho však o poznání víc, až se zápletka, byť jednoduchá jako Obelixův mocný úder pěstí, vytrácí a z filmu je groteskní mišmaš natočený za nemalé náklady. Finanční prostředky nalité do čtvrtého pokračování jsou na filmu znát. Všechny filmy se nevysvětlitelně míjejí s pojetím comicsů, ani napočtvrté tomu není jinak. V galské vesničce se tentokrát moc nezdržíme. Asterix se svými přáteli, a v doprovodu britského důstojníka Anticlimaxe, veze anglické královně barel kouzelného lektvaru způsobujícího supermanskou (když už jsme v tom comicsu) sílu. Ten se bude hodit v boji s egoistickým Cézarem, jehož římská vojska okupují území dnešní Británie. Do toho se přimotají primitivní Normanďané, které zákeřný Cézar naverboval na likvidaci jím nenáviděného britského národa. A sled groteskního humoru nebere konce. Každý díl ze série režíroval někdo jiný. Čtyřky se ujal Laurent Tirard, který s velkofilmem nemá prakticky žádné zkušenosti a je spíše orientován na situační humor a příběhy přelidněné vtipnými postavami, čehož ve čtyřce naplno využil. Film podle toho vypadá. Postaviček je jak máku a neexistuje, že by se nějaká z nich neprojevovala humorně. K tomu všemu, žádná z postav není výrazně upozaděna a vzniká přetlak, co s nimi. Hojný počet legračních figurek film dotlačil do eskapád, kdy někdo někam musí pořád padat, na někoho řvát, případně být za trapného, když humor nemá ten správný poměr šťávy. A na těchto eskapádách je celý film v podstatě vystavěn. V praxi to vypadá tak, že bojovní Normanďané moc bojovou paseku nenadělají a místo toho si vyzkoušejí svůj faktor strachu, který jim podle jejich vlastních slov nebyl v genech dán a jsou přesvědčeni ve svém jednoduchém smýšlení, že s prožitkem strachu, dostanou křídla. Jak to s nimi nakonec dopadne, uvidíte sami. Nerozluční kamarádi Asterix a Obelix se málem rozkmotří, Obelix zahoří láskou ke konzervativní britské dámě a tak dále. Na jeden film tedy slušný přetlak v postavách. Je to způsobeno tím, že v jednom filmu došlo k tak trochu násilnému spojení dvou comicsových sešitů, kdy Asterix prožívá dobrodružství mezi Brity i Normanďany. V roli Asterixe se po charismatičtějším Christianu Clavierovi už zabydlel Edouard Baer, který jako zázrakem konečně ladí k Obelixovi, u kterého zůstal i tentokrát roztomile hrající Gérard Depardieu. K uzření jsou v menších rolích i další legendy francouzského filmu, mezi něž patří Jean Rochefort, Gérard Jugnot anebo nestárnoucí Catherine Deneuve, u které jsem měl pocit, že ji film příliš nebavil, i když ztělesnila důstojnost sama a sice anglickou královnu. Z těch méně známých herců zaujme Charlotte Le Bon v roli vnadné Ophélie a ani Cézar Fabrice Luchiniho nebyl marný, když se přel s Asterixem, podle jakých dobrodružství by měl film nést název. Jistě se shodneme, že "Asterixova dobrodružství" zní mnohem přívětivěji. A on je to přívětivý film, na kterém se povedl český dabing. Asterix mluví hlasem Petra Rychlého a Obelix promlouvá hlasem Oty Jiráka. Britové, ač je nehrají britští herci, promlouvají v dabingové verzi češtinou s legračním přízvukem. Každé písmeno "o" ve slově je zdůrazněno na "ou". Kdo neví, jak to zní, tak je to, jak když mluví Lendl s Navrátilovou dohromady. Jen je kladen větší důraz na legrační vyznění, po čase to však již působilo nuceně až otravně. Výsledkem je humorný pohled na dějiny v nekomplikovaném, málo kompaktním a přelidněném dobrodružství určeném pro celou rodinu s nápaditou trikovou složkou a pěkně barvitým vizuálem. 60% (18.02.2015) (méně) (více)