Muž odnikud

Ukázka síly žánru. Tentokrát se nekonají žádné od korejských tvůrců předpokládané kejkle s žánry jejich míšením, ohýbáním či podvracením (nic proti tomu). "The Man from Nowhere" k thrilleru a mnohokráte realizovanému půdorysu spojení muže zkušeného v zabíjení a mlého dítěte přistupuje na bázi zdánlivě prosté intenzifikace. Vklad tvůrců tak principielně řečeno spočívá pouze v inscenaci. Ale právě díky tomu, že je zpracování ve všech ohledech přesné, se ukazuje, jak je žánr sám o sobě nosný a funkční. Atmosféra umocněná fyzické reakce vzbuzujícím prostředím obchodu s orgány dodává veškerému počínání hrdiny naléhavost a pečlivé dávkování, potažmo oddalování informací divákovi skloubené s vyvrcholením dramatických scén skvěle profiluje postavy a jejich motivace i stupňuje emocionální dopad částí vyprávění. Post-bourneovská škola dynamicky realistické akce utváří maximálně napínavé akční sekvence situované vždy do malého omezeného prostoru. (05.06.2011)

Žije jen pro dnešek a proto, aby s nima vyjebal.... Je (zřejmě) dobrej zabiják, má vztah k malý holce a na okně má kaktus. Kdo to je? Korejskej LEON? Ne, jen soused, kterej se přimontuje do rodinných trablů blbý štětky, která ukradne herák a války obchodníků s orgány. Tenhle osamělý mstitel ví co hledá, zná prostředky, jak toho dosáhnout a způsoby, kdy se snima nesere musí bavit i ty mafiány. Akce, to je hodně dobrá kontaktní ruční práce, při který zajisté oceníte, když frajerovi ušpiní ty jeho bílý tepláky. A třešničkou je parádní finále s dokonalým soubojem na nože. Překvapuje mě, že děti toulající se po celý zemi dokonce i po smrti na mě nepůsobí vydírajícím způsobem. Prostě to jen zapadá do reality. Jo, ti kluci Korejský umí překvapit. Furt. Pardon – stále! VY JSTE MĚ PŘIŠEL ZACHRÁNIT? ZŮSTAŇ TAM, UMAZALA BY SES OD KRVE. Jak dojemné.... Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Doma mi říkají, že když se ztratím, mám zapomenout adresu a telefon . 2.) Nevím k čemu se hodí fén nebo nastřelovací pistole. 3.) Zjistím, že Korejec je pořádně nasranej až když se ostříhá. 4.) Ještě mě ty nekonečný příběhy o pomstě neomrzeli. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (17.03.2011)

Korejskou středněproudou kinematografii nejlépe vystihují dvě hesla: "krev" a "slzy". Přes místy na evrposké i na americké poměry přemrštěnou emocionalitu a pateticky přepjaté scény je Ajeossi nadprůměrně a svěže zvládnutá žánrová hra, jež se v tvůrčím přístupu podobá řekněme takovému Taken Pierra Morela: silný hrdina, který je jen zdánlivým outsiderem zachraňuje mladou dívku ze spárů obchodníků s bílým masem/lidskými orgány. To vše výborně zarámované gradací a netuctově působícími surovými akčními scénami. Emocionální exploatace je do velké míry otázkou stylu. Korejské publikum má zřejmě v tomto smyslu potřebu silnějších katalizátorů, podobně jako mají třeba Američané potřebu nad ostatní poměry poněkud silnějších a větších aut. (05.12.2011)

Muž. Trauma. Zádumčivost. Děvčátko ze sousedství. Zločin. Mafie. Pomsta. Hodně pomsty. Ještě víc pomsty. Spousta mrtvejch. Komu se líbilo 72 hodin, tomu se bude líbit i tohle. Příběh je jednoduchej, děj samozřejmě nadsazenej, ale akce parádní. Střelba i souboje muž proti muži a nůž proti noži, to není násilí, ale krvavý balet. Love it! (21.01.2019)

Snad první film, který jsem na tématiku obchodu s lidskými orgány viděl - a hned v podání skvělých Korejců, kteří podobné akční noiry opravdu umí! Škoda toho přeslazeného závěru. Představa, že ta malá holčička opravdu přišla o své bulvy, by přece jen posunula film z šedi normálnosti ještě výše. Do paměti se mi především vryl (a asi v ní i zůstane na vždy) geniální závěrečný souboj Cha Tae-sika proti všem! Segal se Arniem na něj čumí s otevřenou hubou... Bin Wona začnu asi bedlivěji sledovat, ten kluk hraje vážně dobře... 8,5/10 (04.07.2011)