Muž odnikud

Skvělej korejskej akční nářez, kterej se na rozdíl od drtivé většiny korejských gangsterek netváří jako naivní akční polokomedie ... Nýbrž člověk se u něj opravdu nezasměje, napětí nevrcholí, ale trvá od začátku do finále na velmi vysoké hodnotě. Hlavní týpek má pomstu v paži a nikdo na něj nemá vůbec šanci ... Majitel ušmudlané zástavárny se po tradičním váhání a vyhýbání se konfliktu, nakonec skutečně nasere a cesta za pomstou je prostě jeho ... Film se tváří trochu americky, což ale není vůbec na škodu. Taková trochu tradiční "Seagalovka" bez Seagala, trochu jako 96 hodin ... všechno ale v asijském provedení. Není to úplně TOP, viděl jsem lepší akční řežby z Koreje, každopádně tady film lechtá absolutní hodnocení a pátou * naprosto dokonalou finální řežbou ve vile mafiánů. Nejlepší choreografie boje s nožem jakou jsem kdy ve filmu viděl!!! Zde film hodně připomíná tradiční 70.kové a 80.kové japonské samurajské "katana-řezničiny", jen tady je to s noži. Jeden hodně schopný oponent tradičně nastoupí ve finále, ale stejně moc dlouho nevydrží ... přece jen asi 30 bodanců do těla během 1 minuty a rozpárané břicho navrch k tomu, neustojí hned tak někdo ... Ta akce-choreografie na konci je fakt úžasná, k tomu ještě úžasná hudba ... Škoda klasické korejské dlouhé stopáže, být to o 30 min kratší, není co řešit ... Milovníkům akčních asijských filmů rozhodně doporučuju!!!! (30.12.2010)

Korejskou středněproudou kinematografii nejlépe vystihují dvě hesla: "krev" a "slzy". Přes místy na evrposké i na americké poměry přemrštěnou emocionalitu a pateticky přepjaté scény je Ajeossi nadprůměrně a svěže zvládnutá žánrová hra, jež se v tvůrčím přístupu podobá řekněme takovému Taken Pierra Morela: silný hrdina, který je jen zdánlivým outsiderem zachraňuje mladou dívku ze spárů obchodníků s bílým masem/lidskými orgány. To vše výborně zarámované gradací a netuctově působícími surovými akčními scénami. Emocionální exploatace je do velké míry otázkou stylu. Korejské publikum má zřejmě v tomto smyslu potřebu silnějších katalizátorů, podobně jako mají třeba Američané potřebu nad ostatní poměry poněkud silnějších a větších aut. (05.12.2011)

Lidé, co žijí zítřkem, nemají šanci proti člověku, co žije dneškem.. Není pochyb, že na rozdíl od americké, či evropské kinematografie umí Asijci kromě navození specifické noirové atmosféry i „prodej“ motivace hlavního hrdiny prahnoucího po pomstě, či něčí záchraně, nicméně u konce „cry me a river a začas si založíme nehtové studio“ se znova ukázalo, že práce s emocemi je hrozně tenký led, který ne každého udrží. Proti akčnímu aspektu Ajeossi však nemám sebemenších námitek. Kdo by řekl, že ten mladík, co má 30 kilo i s klíči od zastavárny, dokáže tak lehce způsobovat protivníkům fraktury, průstřely a více bodných ran, než měl Ježíš na dřevěném římském odpočívadle? Jestli však mám na parapetu volit mezi fíkusem a kaktusem, volím fíkus.. (15.05.2014)

Přijde vám to jako po dlouhé době tak trochu jiný film, ale záleží, jak moc si stojíte se znalostí jihokorejské filmové produkce. Pro naprostého analfabeta této problematiky to byl skvělý filmový zážitek, na který se jen tak nezapomíná. Rozhodně hodno doporučení. Celý film i tolik proklamovaná poslední půlhodina. (05.10.2011)

Muž. Trauma. Zádumčivost. Děvčátko ze sousedství. Zločin. Mafie. Pomsta. Hodně pomsty. Ještě víc pomsty. Spousta mrtvejch. Komu se líbilo 72 hodin, tomu se bude líbit i tohle. Příběh je jednoduchej, děj samozřejmě nadsazenej, ale akce parádní. Střelba i souboje muž proti muži a nůž proti noži, to není násilí, ale krvavý balet. Love it! (21.01.2019)