Neuvěřitelně hlasitě & nesmírně blízko

Ve svém jádru, tam hluboko uvnitř je to vlastně strašně krásný, citlivý a dojemný snímek. S tématem 11. září se jistě nesetkáváme naposledy. Myšlenka filmu je dobrá, je to pěkně natočené, najde se zde pár dobrých režijních nápadů, filmu dominuje krásná hudba Alexandrea Desplata. Všechny scény z tragického dne jsou výborné, dokážou dojmout a určitě si zaslouží o tu jednu hvězdu navíc. Výborné jsou i vnitřní výbuchy Oskara, ale pak je tady to něco mezi tím, co moc neumím popsat. Ačkoliv každým okamžikem, každým dialogem se film snaží něco sdělit, každému něco dát, na mě to působilo strašně podivně a navíc hlavní hrdina si opravdu nedokázal získat mé sympatie, tak chvílemi dorazila nuda, kterou vzápětí ale vystřídala nějaká silná emoční scéna, takže já mám z filmu vlastně docela smíšené pocity. Filmu by prospěla kratší stopáž. Jak tady píší všichni o nánosech patosu, já si nemyslím, že by to bylo nějak přehnané, tato tématika to občas potřebuje, uznávám, že v závěru už režisér moc tlačil na pilu a celé to jen oddaloval, úplná závěrečná scéna je ovšem nádherná. Víc než kdy jindy bych potřebovala hodnocení mezi, protože pro mě je to přesně na hraně mezi 3* a 4* a každou chvíli se ve mně vlastně výsledné dojmy z filmu mění. I tak ale režisér Stephen Daldry má ve své filmografii lepší filmy. (11.02.2012)

Daldry, kams to duši dal! Patetičtější blábol jsem snad ještě neviděl. Debilní zápletka tahá kluka od jednoho úžasného Blacka k druhému a každej pomatenýho chlapce okažitě vítá s otevřenou vřelou náručí. Připočtěme němýho mudrce, uplakanou maminku a tatínka zdechnuvšího ve WTC a nominace na Oscara za nejlepší film je doma. Ano, potenciál to mělo, navíc řemeslně je to klasa, ale neustálým nucením diváka do breku jsem ten fim ke konci už doslova nenáviděl. (12.02.2012)

Musím přiznat, že se rád u filmů dojímám a působení na emoce se výrazně promítá do mého hodnocení ... Shodou okolností jsem si teto týden vybral dva filmy s tématy přímo vybízejícími k rozplakání citlivých diváků. Těmy tématy je vyhlazení Lidic a 11.září v NY. ... Obě témata (aniž bych je jakkoli srovnával) jsou natolik známá a "propraná", že představují pro filmaře výzvu - vzít je z jiného úhlu pohledu a vlastně je nějak zahrnout do jiného příběhu. Nic proti tomu. Příběh postavený na pozadí velké tragédie nabízí velké možnosti. Oba filmy ale u mě dopadly bohužel v podstatě stejně. Řemeslně kvalitní, herecky bezchybné, hlavní téma netlačilo přehnaně na pilu, ale to proč jsem se na oba snímky chtěl podívat nepřišlo. Emoce se nedostavily (skoro se to stydím přiznat - zvlášť u Lidic). Obě události by si zasloužily lepší filmové zpracování. V Česku se toho už asi nedočkáme, ale 11.září ... na to se určitě ještě nějaký ten dolar najde. Tak se těším .... snad příště. (19.09.2012)

Název si o tom sám říká. Neuvěřitelně Špatně & Nesmírně Nudně. Bez uvěřitelných emocí, bez nápadu, bez tempa, bez přidané hodnoty. Tohle „velké“ dobrodružství, které rozpoutá přítomnost Toma „kde jsem se to sakra v posledních letech ocitl“ Hankse na nesprávném místě, může snad potěšit jen přítomností Maxe von Sydowa a nevytahováním americké vlajky na každém druhém rohu. Prostě tu otravně zvídavé, přecitlivělé a uječené dítě rok po tom „nejhorším dni“ najde u otce v šatníku klíč a na obálce nápis, v té jeho malé protivné palici se hned zrodí domněnka, že jde o součást hry, kterou s otcem (který mu jako jediný skutečně rozuměl) nestihl dotáhnout do konce. A teď ji probůh chce vnutit divákovi. Světe, div se, to je celé. Předložené je to jako nezáživné pobíhání po Central Parku a dalších místech New Yorku s nemluvným německým přistěhovalcem, kdy v každých dveřích čeká teplá a chápavá náruč. A navíc se tu plýtvá talentem Johna Goodmana. Nutno podotknout, že pár režijních (střihačských) nápadů tu Daldry má, ale jinak je to jeden z nejzbytečnějších filmů posledních let!! Když citově vydírat, tak třeba Sedmi životy.. tady to rozhodně nefunguje. Třikrát fuj.. (26.07.2012)

Neskutečný kýč, kde je 90% scén totálně prvoplánových. Sice Vás to baví sledovat, ale je to prostě americké, patetické a vy jen tak sledujete, co dělají ty šablonovité postavy a říkáte si "no, jasně"... Ovšem je to výborně natočené i zahrané a hercům nevěřím jen proto, že jsem nepřekousnul právě tu nereálnost příběhu. (26.08.2013)