Reklama

Reklama

Vesna

  • Česko Jaro (festivalový název) (více)

Obsahy(1)

Každé estonské dítě zná začátek stejnojmenného románu Oskara Lutse: „Když Arno s otcem dorazili do školy, probíhala již hodina..." Oskar Luts napsal humorný příběh o každodenním životě vesnické farní školy v Paunvere (ve skutečnosti v Palamuse, rodišti O. Lutse) na přelomu 19. a 20. století.
V Estonsku není jediného člověka, který by neznal přemýšlivého Arna, rozpustilého Tootse, neustále něco pojídajícího Tõnissona, zrzavého mamánka Kiira, světlovlasého Imelika, podivného Libleho, laskavého učitele Laura a přísného kostelníka Julk-Jüriho. A pak samozřejmě i milou, i když nestálou Teele, která neustále motá chlapcům hlavy.
Kevade je strhující příběh mladých lidí, který nabízí jak zábavu a legraci, tak i úvahy o základních životních hodnotách, které tito školáci objevují. Příběh se soustředí na protagonisty Arna a Teele a jejich zkušenosti s první láskou.
Jaro je krásné období v každém smyslu slova, ať už v přírodě či v životě člověka, jehož mládí se s jarem srovnává. (MeGab)

(více)

Zajímavosti (7)

  • Endel Ani, představitel kostelníka Julk-Jüriho, jinak především významný tenor, operní a operetní sólista slavného tartuského divadla Vanemuine, odmítl ve filmu hrát s parukou skrývající jeho bohatou kštici. Byl to jeho dobrovolná oběť tomuto filmu, že jeho lysina byla skutečná. (MeGab)
  • Scéna, v níž se pod Teele (Riina Hein) proboří led, byla točena v létě a voda tedy byla teplá. Onen led byl ve skutečnosti pouhý svíčkový vosk. (MeGab)
  • Premiéru měl film 1. 1. 1970 ve Finsku a teprve o dva dny později 3. ledna i v samotném Estonsku. Obnovená premiéra digitálně restaurované verze s doplněním dvou scén vystřižených během ledna 1970 se konala 13. 4. 2006 v Estonsku. (MeGab)
  • Původně hrál ve filmu Tootse Riho Siren, ale pro potíže byl z natáčení vyhozen. Ve filmu se přesto objevil ve chvíli, kdy jako Toots bruslí na řece. (MeGab)
  • Část filmu se natáčela přímo v Palamuse, kde se autor předlohy Oskar Luts narodil. (MeGab)
  • Knižní předloha se mezi lety 1912-2012 dočkala jen v Estonsku už 21 vydání. Byla přeložena do 13 jazyků, v češtině vyšla v roce 1961. (MeGab)
  • Film byl v roce 2012 vyhlášen estonským filmem století. O rok dříve v jiném hlasování, kterého se účastnili estonští filmoví kritici, tvůrci, učitelé a další specialisté, byl vyhlášen třetím nejlepším filmem v historii estonské kinematografie. (MeGab)

Reklama

Reklama