Cizinka

Jen těžko pochopím kulturu a náboženství, kde je běžné tlouct ženy. Německá kinematografie se nevyhýbá ošidným tématů z minulosti i ze současnosti. Své pevné místo tam mají menšiny ( Střepy v parku, Saša, Protože jsem hezčí). Někdy je člověk cizincem ve vlastní rodině a díky tomu se necítí dobře ani ve své vlasti, stává se vyhnancem. Umay se tak stává utečencem v zemi, která jí měla být domovem. Problém rozbití rodiny z důvodů násilí je nadčasový a nadnárodnostní, lidské tragedie z něj vyplývající jsou vždy osobní. Silný filmový prožitek. (27.10.2016)

Německá kinematografie opět překvapila velmi smutným dramatem o nesmyslnosti muslimských tradic, které si tady asi dokážeme jen velmi těžko představit. I když zpracování tohoto námětu je docela zajímavé, protože je zcela nestranné, ale přitom nutí přemýšlet samotného diváka. Mně bylo strašně líto Umay, která se tak zoufale snažila žít svobodným způsobem života, protože tíživá rodinná situace jí k tomu donutila a přitom si udržet i dobré vztahy se svými rodiči a sourozenci. Ale její rodina se na její svobodu dívá zcela jinýma očima, plných nesmyslných předsudků a tak jsou veškeré zoufalé snahy Umay s jejím synkem ke smíření k ničemu. Co na mě asi zapůsobilo nejvíc, byla naprostá uvěřitelnost nejen celého dramatu, ale hlavně i vynikajícího výkonu hlavní představitelky Sibel Kekilli. Postupná gradace a celá finální část byla silně emotivní, navíc podpořená nádherným hudebním doprovodem. Vzhledem k tomu, že to byl režijní debut režisérky Feo Aladag, tak má můj velký obdiv a já to mohu jen doporučit. (24.04.2013)

Celým filmom preniká akási pýcha na to, čo sme my v porovnaní s islamskými Turkami a ich tradíciami. Keď príde reč na anglický tradicionalizmus, naraz je všetko v poriadku. A len by niekto skúsil kritizovať naše nábožensko-kultúrne tradície. Zle by pochodil. Nemyslím si, že úcta k tradíciám a odlišné postavenie žien v spoločnosti je vyhradené iba vyznávačom islamu. Rozdiel je iba v tom, že ak sa niečo nepozdáva na manželke u nás, navštívi krčmu, nechá si potvrdiť správnosť svojich pocitov, príde domov zmláti ženu a rovnováha je nastolená. Moslim nenavštívi krčmu a ženu rovno zabije. Toľko k námetu. Spracovanie bolo pomerne vierohodné, ale film sa neuveriteľne pomaly vliekol a v niektorých momentoch si režisérka pomohla lacnými scénami. (17.11.2012)

Tento menej známy nemecký film je v dnešných búrlivých časoch max. aktuálny. Pedross800 to napísal za mňa, takže to nebudem opakovať. Na jednej strane nám film ukazuje tureckých moslimov ako normálnych ľudí s bežnými problémami ako ich poznáme my Európania. Na druhej strane je silnou kritikou ich moslimskej cti, kde je dôležitejšia tradícia, pravidlá a povesť než člen vlastnej rodiny. Zvlášť keď vám osud dožičil a narodili ste sa ako žena, čiže pre nich kus handry. Film je silnou a účinnou drámou, výborne sú vykreslené vzťahy v rodine a po chvíli pochopíte ich pre nás nepochopiteľné zmýšľanie a kľudne môžte predpovedať ako bude príbeh pokračovať. Ja som to uhádol úplne presne, teda až na úplný záver. Toto nie je sci-fi, toto je realita s ktorou Európa momentálne bojuje a podľa toho čo vidíme ešte dlho bojovať bude. Prevychovať tie ich choré mozgy bude vážny problém, myslím pre tých, ktorí ich chcú prevychovať. Film je plný emócií , zaručene chytí za srdce a záver môže byť pre slabšie povahy, hlavne ženy, neznesiteľný. Nemám čo by som vytkol, tak si predstavujem drámu. 100%. (08.01.2017)

Trampoty turecké menšiny v Němcích jsou mi tak trochu cizí, takže žádná extra prožívačka se nekoná, jen jsem se poněkolikáté ujistila, že se chlapům z muslimských komunit nechce přestat ovládat své ženy, proto tolik lpí na starých pořádcích a jejich macho přežitky semelou i nejmladší generaci, která v nich vyrůstá... Vše závisí na mínění komunity, které se zdá být zásadní hodnotou, rodina je pokryteckou institucí, u níž můžete nalézt oporu jen, pokud hrajete podle nastavených pravidel a já nenazývám rodičovskou láskou jinou, než tu bezvýhradnou, jinak - otec, který prokleje svou dceru jen pro to, že nechce být nešťastná, by se nadále neměl nazývat otcem, tím spíš, pokud našel pro rodinu nový domov v tolerantní společnosti, jestli chce přijmout za svou pouze její životní úroveň, pak měl zůstat sedět v Turecku u kebabu a dál metat kameny po nevěrnicích... a vůbec, co ten starý kozel Mehmet ještě trčel u rodičů, toho bych vypráskala z domu jako prvního, temperamentu měl dost na to, aby si byl schopen vydělat na nájem - asi ho nemohli v komunitě udat, taky šťastná, která ho dostane... Každopádně muslimské ženy čeká ještě dlouhá cesta za hledáním hrdosti, vlastní vůle a vyhlídek na štěstí, ale nemůžu soudit, snad jedině film a ten je za dvě. Beru zpět a v rámci osvěty zvedám na tři, i proto je psaní komentářů veskrze prospěšnou aktivitou, lze při ní změnit náhled na věc. (25.06.2014)