Dívka na mostě

Když Daniel Auteuil vrhá nože na Vanessu Paradis, tak to má neskutečnou elektrizující atmosféru, která přeneseně působí dost silně i na diváka a samotnej Auteuil je tu ještě nesmírně uhrančivej a Vanessa zase smyslná, ale pokud vemu film jako celek a nebudu se ohlížet jen za těma nejlepšíma a nejpůsobivějšíma scénama, tak 4* budou tak akorát. (25.08.2009)

Reziser Patrice Leconte /Tandem 1987 a Taxi 1993/ natocil dalsi sympaticky film o dievcati so psychickym i problemami, ktore sa bohuzial rozhodla riesit dost extremnym sposobom. ZaplatGanesha ju vsak zachranil akysi chlap. Film ani nema poriadnu dejovu liniu, to vsak az tak nevadi. Yde tu hlavne o dialogy a atmosferu Pariza. Vanessa Paradis /Polovicni Sance/ skvela a z Daniela Auteuila /Jean od floretty, Manon od pramene/ som nebol namakko ako vacsina pritomnych. Podla mna je sice vyborny herec, ale holt, pisat stale oslavne ody na chlapov mi je neprijemne a podla mna aj nahovno. Delam to velmi nerad a len obcas. Reziser Leconte vsak odviedol fuckt vybornu pracu. 80 % (03.02.2015)

Dívka na mostě je bezkonkurenčně dialogově naprosto precizně vybroušený film, který pohltí hnedle prvními slovy Vanessy Paradis, když v monologu vypráví o tom, co se všechno vlastně událo. Pak najednou bum, střih a přichází naprosto úžasná scéna na mostě, kde to, jak se bude život odvíjet je popisováno každým slovem a každou emocí. Na scénu nastupuje skvělý Daniel Auteuil a celý ten černobíle laděný příběh se odvíjí hrozně hezky, ale po všech stránkách trošku předvídatelně. To jediné mě na filmu mrzí. Jinak jsem nečekal, že bych z filmu mohl mít takový hezký pocit. Ale je pravda, že Francie to vždycky uměla. Hlavně ta starší. (04.10.2013)

Pětihvězdičkový francouzský šanson dvou krvácejících srdcí. Ostré bubnování nožů, zasekávajících se do dřevěného kola smrti vs. strach, z mlasknutí čepele při zaseknutí do měkkého těla. Letící nůž ať sviští rychleji, pádící melodie nechť zvláční. Udržujme rovnováhu mezi smutkem a radostí, vyrovnejme hladinu serotoninu v mozku. Nový účes, drahé šatičky, manikúra, parfém a luxusní šperky. Sexy samička radostně vrtí zadečkem, v mozku to zašplouchá a vlny omývají a tiší bolestně obnažené konečky nervových vláken, roztřepené smutkem. V mozku, chlazeném ledově studenými dlaněmi, klidnými prsty muže za zenitem, muže s ocelovými nervy. Dlaně laskají vrhané nože, zatím míjející hladkou kůži na dívčím těle. „Muži mě zajímají jako krásné oblečení. Vždycky je chci vyzkoušet.“ Kráska na mostě za zábradlím, světla auta zhasnutá před zatáčkou, deprese (neza)plašená třpytem a cingrlátky kabaretu, až přílišné tlačení na pilu se štěstím v ruletě. Plus ve finále pitomý a hnusný Istanbul, to město nemám rád. Měli skončit v těch Athénách, tam jsem byl kdysi šťastný. Nevadí. Určitě si spolu s Danielem Auteuilem ostrými noži zase někdy zaházím. A až půjdu u nás v Plzni po mostě, přes některou z našich pěti řek, možná tam uvidím stát dívku, za zábradlím. A přinesou-li mi vlny času, plynoucí zvolna pod mostem, femme fatale od pánaboha Vanessu Paradis, řeknu jen: „Díky, Bože... a teď prosím zvolni noc, nech zaznít líný jazz, aby pomalu unášel letící nůž“. (16.04.2014)

"šťastie je to, čo nemáme, preto nemôžeme nebyť spolu". Super herecké výkony Auteuila ktorému bravúrne sekundovala Vanessa, to všetko doplnené výberom dobrej hudby a nádherné dialógy, dávajú tomuto skoro až komornému čiernobielemu snímku vysoký punc kvality. Asi som mal aj ja šťastie na výbornú kópiu s kvalitnými titulkami. Ďakujem. (26.02.2014)