Bůh masakru

Když mi jako pětileté sousedovic o dva roky starší Pepík vyrazil zub a já to s pláčem žalovala mamince, běžela jsem potom zpátky ven v dobré náladě: "Kiš, kiš, nevadí, on už se stejně kýval!" O většině mých dalších rvaček už se mamča nedozvěděla, pokud mě nepráskla učitelka poznámkou v žákajdě. Jo, malá Phobia si nic nedala líbit, kdo do mě pěstí, já do něj kopancem a ani jeden z účastníků střetu obvykle neměl ve zvyku práskat. Ale to byla jiná doba... a jiná země. Romčo, ty starej pedále, no to mi ho teda vyndej, nikdy by mě nenapadlo, že pozorovat a poslouchat hádku čtyř lidí může být taková zábava! Neustálé přelévání se nálad, sympatií a antipatií, divák je do toho zapojen, ať chce nebo ne. Pořád hodnotí, zvažuje, přihrává kladné i záporné body jednotlivým stranám sporů. Se mnou asi nebude něco úplně genderově v pořádku, když jsem častěji souhlasila s oběma pány a jejich pragmatickým náhledem na svět a události, zatímco postoj ženských mě celkem míjel, Jodiino dobroserství a pocit morální nadřazenosti mě vyloženě iritovaly. Je možné, že jsem kdysi byla tak mladá a blbá, abych zastávala podobně naivně utopické hodnoty? No, život mě naučil. PSEUDOHUMANISTÉ VŠECH ZEMÍ, VYLIŽTE SI PRDEL! Chudinka křeček... 79% (24.11.2015)

„Naštěstí mezi námi ještě existují slušní lidé.“ V podstatě brilantní konverzačka stejně jako velmi zdařilá satira, u které se divák zlomyslně baví na účet postav, i když je fakt, že směrem k závěru, kdy začne atmosféra pořádně houstnout, se už tolik nesměje. Publikum si může užívat úmyslné trapnosti, faktu, jak všem tečou nervy a postupně se po charakterové stránce obnažují, a to všechno za společnosti 4 hereckých osobností (z nichž za celou dobu trochu přehrává pouze Jodie Foster, a to ještě ve snesitelných mezích). Jistě, někdo se u podobných filmů může nudit, milovníci adrenalinu si na své zrovna nepřijdou, ale pro mě osobně je to téměř přesně můj šálek kávy. A velmi se mi také líbil závěr, tedy ten za běžících titulků. Zřejmě nadhodnocuju, ale slabších 5* si v mých očích Bůh masakru zasluhuje a na vždy perfektně načasované telefonáty s Waltrem budu rád vzpomínat. „Nechce být pohřbena vedle mého otce, ale chce spálit a být u svojí matky, která je tam tak sama. Dvě urny vedle sebe budou žvanit a roznášet drby.“ (30.08.2013)

Bravo, pane Polanski, postupné odhazování společenských masek očistilo nánosy kultury až na samu dřeň zvířecího v nás. Tahle ,,archeologická" metoda pomohla tvůrcům (spolu s Polanského adaptováním divadelní hry sem nutno přičíst autorku předlohy, francouzskou dramatičku Yasminu Rezaovou) pod vrstvami ,,superega" nalézt podstatu všech lidí, ať už se jejich ego dovedně maskuje za liberála, humanistku, příkladnou matku, právníka, či třeba křesťana a charitativce. Všichni jsme jedna tlupa, ta paleolitická... Zajímavé komentáře: Matty :-) (22.03.2012)

Přímočaré, jednoduché konverzační divadlo převedené na plátno. A přesto vynikající. Dobrý text + čtyři sebejistí herci a je vyhráno. Kino řve smíchy nahlas po celou dobu projekce, protože kde jinde se všichni poznáme, než ve stereotypech hádek a válek pohlaví. Nic dokonalého, nic přesvědčivého, plné hereckých manýr, ale skutečně pěkné. Kde jinde si člověk užije Kate Winslet zvracející přes celé plátno? O nic menšího nejde. Jen škoda, že Julie Adams z Netvora z Černé laguny tu má jen nepatrné cameo. (22.03.2012)

Až ke mně někdy dorazí nějací solidní rodiče s touhou vyřeštit konflikt našich dětí, tak je s radostí poženu býkovcem až do teplých krajin. Již jsem totiž obeznámen s tím, jak se může zvrhnout řešení neškodné pojistné události. Z počátku to byla nuda pro čtyři, ale postupně se začaly obnažovat charaktery a já jsem se najednou přistihl, že vybuchuji smíchem při každém zazvonění mobilu pana Cowana. Obvykle herecké výkony nehodnotím, ale Christoph Walz mi připadal naprosto vynikající, když proti třem přetvařovačům nasadil svůj výraz "Dobrý den, netěší mě, vůbec mě to nezajímá, jsem tu na nátlak ženy, dejte mi najíst a netahejte mne do toho", který mu vydržel až k poklidnému vychutnávání osmnáctileté whiskey v době, kdy ostatním praskaly nervy. Obvykle mne kecací filmy z jedné cimry moc nebaví, ale tentokrát jsem se pobavil. (30.01.2013)