Bůh masakru

Delikatesa! V kontexte k ťažkým filmov od Polanskiho som od Carnage očakávala, že pôjde o prepis sofistikovaného a depresívneho filmu "Kto sa bojí Virginie Woolfovej", ale mýlila som sa. Toto zďaleka nie je tak morbídne a patetické. Na týchto ukecaných komických konverzačkách najviac milujem to, ako dokážu herci svoje postavy precítiť a z prvotnej atmosféry dobrosrdečnosti a falošnej láskavosti im dodať rozmer extrémnej vnútornej nevyrovnanosti a mimoriadneho afektu. A to behom jednej hodiny v jednej miestnosti, sústreďujúcej sa na vyplavovanie vecí, ktoré sú v nich zakorenené a ktoré ich ťažia. Ironické, trefné, absurdné a pekelne zábavné! Ignorácia za scenár v rámci nominácii mi je nejasná. Z hereckých účastníkov potešili všetci - každému sa ušiel nejaký ten scenáristický bonbónik, ktorý ma odrovnal, no vyzdvihnúť musím Christopha Waltza, ktorý je jedným z najlepších hercov súčasnosti a zároveň novodobým De Nirom - kamenný v tvári, sarkastický, odmeraný a jednoducho nenapodobiteľný. Smiala som sa celú hodinu a nemohla prestať. (29.01.2012)

Herecký masakr dvou manželských dvojic v jedné místnosti - bál jsem se konverzační nudy, ale byla to naopak skvělá zábava. Bodrý taťka Reilly, cynický a mobilem zaneprázdněný Chris Waltz a hysterická Jodie Foster, asi ze studu mírně v pozadí zůstala jen Kate Winslet zvracející na monografii Kokoschky. Prostě parádní zdvořilostní návštěva pro vyřízení dětské bitky v režii Romana Polanského. Ozbrojen klackem, nebo třímaje klacek? Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=pzio5mIMocA (14.10.2012)

Někdo se modlí k Bohu masakru, já zas k Bohu komedie. Carnage je sic kratší než samotná divadelní hra, ale i tak Polanski přesně a hlavně trefně dávkuje humor, byť se z filmu vytratila jistá intimita a absurdita dotažená v divadelní podobě až na samotnou hranici únosnosti. PS: Jodie Foster a Christoph Waltz vládnou. (02.01.2012)

Práve keď to začalo nakopávať päťku, tak do Polanski udusil. Hell. Herecký koncert jak z partesu, ale keď spomeniem čo za víchricu dokázal na podobnom časopriestore rozfúkať Sidney Lumet so svojími nahnevanými mužíkmi, tak je to vlastne celkom čajové. Dialógy sami seba vyčerpajú po 10tich minútach a ostáva len majestátne mlátenie slamy a neustále návraty. 65% (16.03.2013)

Herecké výkony "par excellence" ve filmu Romana Polanského, který nám ukazuje, jak jednoduše se může (ne)povinná "zdvořilostní" návštěva u zcela neznámých lidí zvrtnout. Snad nikdy jsem neviděla film, kde by bylo tak jednoduché a zároveň tolik obtížné odejít z něčího bytu:) Zpočátku nepatrné detaily v rozhovorech obou stran postupně nabývají na intenzitě a postupně gradují do okamžiku, kdy je vyhrocený konflikt nemožné oddálit, či se mu snad vyhnout. Poté nastává pravý opak slušné společenské návštěvy. Skutečný konverzační "masakr", v němž se boří hranice správného jednání, zdvořilého a slušného chování, zásad morálky a společenských konvencí. Ten den každý něco ztratil. Jodie Foster ztratila nervy, Kate Winslet hrdost, Christoph Waltz mobilní přístroj, a John C. Reilly přišel o pár lahví dobrého alkoholu. Snad jen ten křeček z toho vyšel nejlépe:) (01.03.2015)