Bůh masakru

Čekal jsem malinko víc. Zpočátku má film svižné tempo a úsměvně sarkastický nádech, kdy především Christoph Waltz věčně přilepený na telefonu prodává svůj „nezúčastněný“ šarm plnými doušky. Časem však atmosféra začne houstnout a společně s tím, jak oba páry poodkrývají závoj přetvářky, vyplavou na povrch skutečné charaktery jednotlivých postav – a že je na co koukat. V tomto směru hraje prim Penelope, kterou přímo famózně hraje Jodie Foster. Tenhle typ lidí, kteří mají pocit, že na svých bedrech nesou tíhu celého světa, svým způsobem obdivuju a zároveň nesnáším, protože z jejich věčně ustaraného pohledu mám deprese. :-) Buď jak buď ve své druhé polovině filmu dochází dech. V některých momentech se opakuje a manželské žabomyší války mě osobně moc neberou. Samotný závěr mi přišel malinko useknutý a nedotažený. Jaká byla vlastně pointa? Tohle konverzační drama zkrátka potenciál má, určitě by bylo zajímavé podívat se na to v divadle, ale na filmovém plátně mě to zkrátka tolik neoslovilo. Vzhledem ale k výborným hereckým výkonům se přikloním k nadprůměrnému hodnocení. (09.01.2012)

Přiznám se, že jsem divadelní představení neviděl... těžko říct, jestli je to na škodu nebo ne. Každopádně převedení hry do filmového zpracování je poměrně zajímavá věc. Tady to staví především na výborným hereckým obsazení, takže to funguje naprosto s přehledem, divák se baví a sleduje proměnu relativně poklidné situace. Do kina bych na to sice nešel (to asi radši to divadlo), ale jinak chválím. P.S.: Vůbec nevadí, že v průběhu filmu nehraje žádná hudba. Není totiž potřeba nic dokreslovat, atmosféra v místnosti totiž houstne sama o sobě. (29.01.2012)

Konverzačky zdánlivě "o ničem" mám rád a Christopher Waltz mě ještě dlouho nepřestane bavit. Bohužel svojí divadelní skladbou se snímek lehce zapomene a člověk si spíše vzpomene na určité úseky než na nějakou vytříbenější hlášku. Přesto dobré. Jako ze života. 7/10 (04.03.2012)

Váhal jsem mezi 3 a 4 hvězdičkami, nakonec jsem dal nižší. Rozhodnul až úplný závěr filmu - čekal jsem nějakou výbornou pointu, která se nedostavila. Navíc minimálně dva ty návraty do bytu byly značně nevěrohodné. Jinak ale svižné, vtipné a trefné, a Waltz s Reillym excelentní. (05.04.2012)

Před snímkem jsem viděl divadelní inscenaci pod vedením režiséra Sokola v Činoherním klubu (herci: Dulava-Reilly, Chýlková-Foster, Pleštilová-Winslet, Kratina-Waltz) a tak se neubráním malému srovnání. Jak už psal POMO, výrazové prostředky divadelní hry a filmu jsou dosti odlišné. V divadle si zkrátka herci pomáhají přehnanou gestikulací a pochopitelně zvýšením hlasu, což má významný dopad na celkové vyznění zpracované látky. Divadelní hra tak na mě působila mnohem komičtěji a samotné poselství o přetvářce a vrozené lidské živočišnosti pak bylo takovým bonusem na pozadí celé té taškařice. Ve filmu je pointa naléhavější a humor o něco sušší, ale zase je skrze nepatrná gesta a mimiku přítomen téměř v každé scéně. Zvláště víte-li hned od začátku, kam se to cele zvrhne. Zejména musím v tomto kontextu vyzdvihnout herectví pana Waltze, který mě neuvěřitelně bavil a dokonce jsem jeho postavu podezříval z toho, že do bytu se tolikrát vrací, protože vycítí živočišný potenciál celé party a následující události si rozkošnicky užívá... Reilly je po odhození své přetvářky taky k zulíbání. Na druhou stranu mi malinko vadila „naléhavost“, jakou se zhostila své role J. Foster. Kdyby tu svou hysterku zahrála s větší lehkostí a nadhledem, určitě bych nenamítal. Toť má jediná výtka. Herci jsou vážně skvělí a látka silná, pravdivá a bravurně zpracovaná. 4* a mé doporučení všem filmovým fanouškům (ať už znalým divadelní předlohy, či nikoliv). (24.04.2012)

Věřím, že hra má v živém podání mnohem silnější drive, dialogy tnou hlouběji do živého a každý vtípek si získá diváka o kousek více. Jenže zde vidíte skvělé herce, kteří hrají poměrně dost dopředu čitelné postavy a nemohou si s nimi pohrát tak, jak by mohli v divadle, kde je prostor pro improvizaci. Waltz vysloveně baví Reilly překvapuje a holky mají smůlu, tahají myšlenku korektnosti a mateřství a jejich reakce jsou nejčitelnější od první scény. Díky stopáži si to drží slušnou úroveň stravitelnosti, ale mít to přes 90 minut, začne to bolet... 60% (14.07.2012)

Člověk se musí naladit na to, že se děj bude odehrávat v jedné místnosti a pak už si jen užívat dialogů a hereckých výkonů. Chlapům jsem ty jejich věřila o něco více. Z maličkostí se stává humbuk a za chvíli je tomu naopak, rozjeď se,ukaž se a co k tomu stačí? Řekla bych, že štěstím je,že stopáž není delší, jinak bych musela hodnotit za 3* a i tak jsem na vážkách. Podobných a zábavnějších filmů je rozhodně více,ale i tady jako celek nebylo vůbec špatné,rozhodnutí není jednoduché. (05.09.2012)

Filmová podoba Boha masakru bohužel nesahá divadelnímu zpracování stejné hry ani po kotníky. (10.06.2013)

Dva cizí manželské páry zavřené v jednom bytě řeší problém, který jim způsobili jejich potomci To co zpočátku vypadá jako decentní a slušný rozhovor čtyř dospělých lidí se s postupem času a množstvím vypité whisky zvrhává ve slovní potyčku, kde padají zábrany a vyplouvá na povrch co si kdo o kom doopravdy myslí i jak si dvojice vlastně stojí ve svém manželství. Celej film stojí a padá na brilantně napsaných dialozích a hereckých výkonech Kate Winslet, Christopha Waltze a Jodie Foster. Kate se snaží zachovávat svůj aristokratický šarm, který se jí ale v jenom okamžiku naprosto nekontrolovatelně a nečekaně vymkne z rukou, oproti tomu Jodie už od začátku dává tušit pěknou hysterku. Bylo to zábavný a skoro mi bylo líto, že to netrvalo dýl. A to teda nejsem ani omylem Polanskiho fan. Fakt masakr. (07.05.2014)

S Carnage chtěl Polanski jednoduše filmovému světu dokázat, jak skvělý je režisér a jak si poradí i s tak náročnou látkou, jako je přenesení čistě divadelní hry na filmové plátno a i díky fantastickému castingu se mu to bezpochyby podařilo. Udělat totiž strhující podívanou se čtyřmi herci v jednom bytě, respektive spíš jedné místnosti, a v podstatě i s jedním tématem, to už totiž považuji sakra za kumšt. Polanskimu se to ovšem s přehledem podařilo, postupné rozkrývání charakterů jednotlivých postav je dokonalé, a ona postupná proměna civilizovaných, umírněných a vždy a všude se přetvářujících osobností v doslova neandrtálskou zvěř je až mrazivá, a to především kvůli tomu, že je zatraceně reálně působivá a pravdivá. Ano, přesně takový jsme mi, lidi, já, ty, on i všichni ostatní okolo nás, kultivovaní občané, ve kterých ovšem doslova bují zloba, nenávist, nespokojenost, prostě lidská pokřivenost, kterou se snaží všichni tak skrývat, ovšem nakonec se každý ukáže v tom pravém světle. A tohle všechno tu Polanski ukázal skutečně mistrovsky, otevřeně, nekompromisně a dechberoucím způsobem, že jsem přesvědčen, že se v tom snad téměř každý musel najít. Jak už jsem ale již zmiňoval, obrovský kus kvality sem přineslo i ono obsazení, kde bych ovšem řekl, že zde to pánské osazenstvo to dámské jasně válcuje, Waltz i C. Reilly tu fakt válí, a jejich herecké kreace jsou doslova famózní, jen malinko ale za nimi pak ztrácí Kate Winslet, ovšem jen u Jodie Foster jsem měl bohužel jemný pocit, že krapet dost přehrávala, ale že by zase až filmu škodila, tak to taky ne. Bůh masakru je ale zkrátka skutečně výjimečná podívaná, na kterou musí být ovšem divák patřičně naladěn, já osobně jsem si z ní ale odnesl skutečně výrazné dojmy a pocity, a musím ji jednoznačně hodnotit jako velice silný a emotivní zážitek. (22.07.2015)

Na tenhle film si budu muset zřejmě vymyslet nějaké místečko v mé TOP 10, protože se jedná o neskutečný mazec - mám rád situacní divadelní představení a obecně lidské střety a konverzační témata, odehrávající se na pár metrech čtverečních, tohle mi tedy sedlo neskutečně. Ti 4 herci jsou naprosto skvělí - workoholik Waltz, jemuž je ve finále všechno u prdele, jeho žena Winslet, která postupně (především za pomoci výborné skotské brblala O´Reillyho) odhodí svou skořápku a pozlátko uhlazené ženy bohatého právníka, a samozřejmě Foster, jež by pro svoje grimasy a zatínání krčního svalstva mohla vyfasovat ochranou známku - dvěma slovy = neskutečná sranda !!..................moje hodnocení = 10 z 10. (15.11.2016)

Divadelni predstaveni natocene jako film. Kdyby postavili pred jeviste kameru, vyslo by to na stejno. Cele se to odehrava v jednom pokoji. Je to uchazejici, ale Woody Allen to neni... ;) (26.03.2024)

Viděl jsem divadelní inscenaci a ta se mi hodně líbila, tudíž mě to nutí porovnávat. U filmu jsem se tolik nenasmál, ale ani tolik masakrálně neobohatil. Neříkám, že by byl snímek zle natočený, dialogy se valily jeden za druhým a nikdy nevíte, kdo s kým začne soucítit a kdo komu vrazí kudlu do zad, což je úsměvné pozorovat. Jen mi tam chybělo víc vytáhnout tu absurdnost a více věci přehánět, aby se pak vše zpátky rozplynulo v nicotné nic :) (11.01.2012)

Polanski nádherně střídá emoce i chvilkové sympatie a po celou dobu má jemně ironický úšklebek...A celé herecké kvarteto výsledný dojem jen podtrhuje... (12.02.2012)

Jedna z nejsilnějších filmových sebereflexí, co jsem za poslední roky viděl. 90% (25.02.2012)

Slušná konverzační řežba. Všichni čtyři herci paráda. Začátek sice byl nudný, ale jakmile se to začíná rozhoupávat tak je zábava pozorovat čtyři lidi jak se hodně dobře hádají. Jodie Foster roli zvládla úžasně. To samé i John C. Reilly a Christoph Waltz. No a Kate Winslet a její zvracení na kokoshku taky hodně dobrý. Jeden byt, čtyři lidi = Bůh Masakru. 70% (03.04.2012)

13. 05. 2012 (132.); nezáživné, nepotřebné, jistě by to byla kvalitní divadelní hra (15.05.2012)

Polanski patrí medzi najoriginálnejších, najkontroverznejších a najosobitnejších režisérov, ktorých poznám a tento film to len dokazuje. Rozprávačka, ktorá je postavená na dialógoch a hviezdnej hlavnej štvorky pomaly odkrýva pokrútené charaktery všetkých zúčastnených a naskytuje divákovi vcelku vydarenú a vtipnú podívanú. Nie vždy som sa stými názormi stotožňoval a často som nechápal prečo to všetko riešia a prečo sa na to nevysrali a nešli každý svojou cestou, no rád som to dopozeral. 70% (25.08.2012)

75% (04.01.2013)

Úžasná konverzačka, je to tak zábavné, že to uteče hrozně rychle a nezaznamenala jsem, že by mě to byť chviličku nudilo. Vývoj postav v průběhu filmu je skvělý a herecké výkony za to opravdu stojí. (15.02.2013)