Režie:
Roman PolańskiKamera:
Paweł EdelmanHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Jodie Foster, Kate Winslet, Christoph Waltz, John C. Reilly, Elvis Polanski, Joseph Rezwin, Tanya Lopert, Julie AdamsVOD (2)
Obsahy(2)
Zachary a Ethan jsou spolužáci, kteří se nepohodnou v parku, a Zachary Ethana uhodí klackem do obličeje. Vyrazí mu dva zuby, poškodí nerv v zubu a způsobí nemalou bolest. Ethanovi rodiče Penelope a Michael se snaží situaci vyřešit se Zacharyovými rodiči Nancy a Alanem jako rozumní lidé. Pozvou je tedy k sobě, aby si o všem v klidu promluvili. Zpočátku se zdá, že jejich záměr vyřešit vše smírně, je skvělý. Netrvá to dlouho, a Nancy s Alanem, velmi zaměstnaným právníkem, se chystají k odchodu. Dvakrát se pokusí o odchod, dvakrát se vrátí zpět, protože diskuze stále pokračuje. Drobné, ale velmi bolestivé poznámky na obou stranách postupně vygradují v hádku. Kdo je vlastně za incident zodpovědný? Zachary, který tak krutým způsobem uhodil Ethana, nebo naopak Ethan, který nechtěl Zacharyho vzít do party a obvinil ho z toho, že je práskač? Oba manželské páry pochopitelně straní svým synům. Všem leze na nervy Alanovo neustálé telefonování s kolegou a Michaelovi zase pořád volá jeho matka, i přes upozornění, že mají návštěvu, a Michaelův slib, že jí zavolá později. Telefonáty vedou k tomu, že páry jsou stále nervóznější a nervóznější a postupně odkrývají svá pravá já... (TV Prima)
(více)Recenze (888)
"Za normálních okolností bych hru k zfilmování asi nedoporučil, ale u Romana musím tvrdit opak." - Christoph Waltz ()
Docela zajímavá konverzačka, která se však spíše hodí do divadla než na plátno. Pro mě značně nevyrovnané v celém průběhu - výborné dialogy se střídají se slabšími a to bohužel docela často. Výkony všech čtyřech herců jsou vynikající, přesto ve mně zůstává určitá pachuť a nespokojenost, takže nemůžu jít výš. ()
Popravdě jsem nemyslela, že půjdu tak nahoru, protože film začal atmosférou podivna, rozpačitosti a trochu trapnosti a já tyhle situace vážně nenávidím. Jenže postupně se to celé zvrtlo někam jinam a já měla možnost sledovat postupnou přeměnu chování čtyř rozdílných lidí ve vygradovaném rozhovoru, který začal řešit nejen to, kvůli čemu se všichni zúčastnění sešli v jednom bytě, ale spoustu dalších věcí, které ležely přítomným v žaludku a musely ven. Konec společenské přetvářky, tady to máte. A to mě bavilo. Jodie Foster nemám moc ráda, prostě mi není sympatická a touto postavou to nijak nezměnila. Připadala mi dost hysterická (ale třeba změním názor, až mi přijde dítě ze školy bez předních zubů), sice jí dávám za pravdu, že pokud jedenáctiletý uhodí někoho tyčí do hlavy, tak to vážně není v pořádku, ale její touha po absolutním ovládnutí situace mi byla opravdu protivná. John C. Reilly mě s křečkem vážně naštval a mile překvapil zvládnutím své "proměny". Kate Winslet mám vážně ráda, líbí se mi, že ji nemám zaškatulkovou v žádné postavě a opravdu se dokáže (pro mě rozhodně) převtělit do postavy, kterou hraje a tomto filmu to nebylo jinak - přiznání, že kdyby byly role jejich synů opačné, rozhodně by to neřešili tak klidně, vypovídá dost o její postavě a o jejím chování v průběhu filmu. Christoph Waltz byl skvělý, trochu úsliný, zaměstnaný manažer a "velký zvíře", spolu s jeho úšklebky, rýpáním, věčným telefonováním a skorozhroucením se při ztrátě svýho "parťáka" (aspoň něco s ním dokázalo hnout). ()
Vzhledem k tomu, že jsem byla na divadelním představení Bůh masakru s úžasnou Ivanou Chýlkovou, byla jsem velmi zvědavá, jak dopadne filmové zpracování. Nebyla jsem si jistá, jak bude vypadat film, který se odehrává na jednom místě a významnou roli hraje situační humor, jehož styl je bližší divadlu. Film nebyl špatný, herecké výkony byly brilantní, ale zkrátka a dobře, to, co funguje u divadle nefunguje u filmu. Pro film těžko zpracovatelná látka, lépe než Polanski by to nikd onesvedl, ale i tak to prostě nebylo ono... ()
Vtipné, inteligentní, dobře obsazené... a divadelní. Vezměte si jakoukoliv rodinu tzv. na úrovni, která řeší spor za pomocí osmnáctileté wisky. Pozlátko je pryč a zbude jádro plné ubohosti. Ani ten alkohol není nutný, stačí zavřít dva páry do jedné místnosti a vložit mezi ně malicherný rozpor. Tento film se nemusí líbit, protože v něm vidíme své známé, sousedy a sebe. Mám jedinou výtku, a to šroubované dialogy, které by v alkoholovém opojení nikdo nepronášel. Ale to je nešvár většiny filmů, protože buď herci pronášejí repliky nebo hrají opilost, obojí neumí. ()
Velmi mi to pripomenulo film Who's afraid of Virginia Woolf s Liz Taylorovou. Postavy su tiez absurdne a neuveritelne iritujuce a tiez to je vlastne taka divadelna hra. V tomto pripade som vsak nebola az taka nadsena ako v pripade Liz Taylorovej. ()
Dva manželské páry řeší incident mezi jejich jedenáctiletými syny, kdy Zachary udeří Ethana holí a vyrazí mu dva zuby. Zpočátku jsou zdánlivě všichni klidní a chtějí to vyřešit jako dospělí "rozumní" lidé, podle společenských konvencí. Je však cítit, jak napětí roste a tu a tam se už někdo dopustí nějaké invektivy vůči druhé straně. Po pár panácích whisky padají všechny zábrany, pokrytectví a přetvářka jdou stranou a začíná se mluvit až velmi úpřímně. Výborná a velmi hořká komedie, ve které koncertují všichni čtyři protagonisté, o tom jak vidíme chyby na druhých, ale své vlastní si neuvědomujeme nebo si je nechceme přiznat. Po druhém shlédnutí půjdu možná na pět hvězd. Jak jsem před dvěma a půl lety slíbil, že po druhém shlédnutí zvýším hodnocení na 5 *, tak slib dodržuju. Včera jsem si dal repete a byl to opravdu masakr! (2.2.2015) ()
Príliš teatrálne. S divadelnými hercami možno výborné, ale títo herci sa predvádzali (hlavne afektovaná J. Foster) a neprišlo mi to až také úprimne zahraté. ()
Kedysi davno som nemal rad tzv. TV inscenacie. Toto je nieco podobne. Ale sviznejsie. 4 ludia zavrety v jednom byte. Dej a zapletka su minimalne, cela hra je postavena na dialogoch a postupnej premene spravania sa vsetkych postav. V kazdom pripade velmi zaujimava studia ludskeho spravania. Par krat to trochu spomali ale hned to nabera druhy dych. Inak vyborny vyber hercov, skodaze som to videl s ceskym (aj ked slusnym) dabingom :( Mozno sa k tomu este niekedy vratim v originale. ()
Zdvořilostní návštěva, omluvy, přatelská konverzace. A konverzace pokračuje při prodloužené návštěvě a na povrch vyplývají nelichotivé nešvary, potlačené křivdy, které pokračují stupňujícími se nechutnými útoky, nemilosrdným osočováním až ponižováním. A nakonec zbývá čirá nenávist a zášť, 4 osoby, 2 manželské páry, nikdo nemá rád nikoho. Celý film je jedna opravdu divoká slovní přestřelka , kde nikdo z těchto lidí není bez poskvrny, naopak, všichni vynikaji ošklivostí lidské povahy v té nejryzejší podobě. Vidíme zde hloubku lidské ubohosti v přímém přenosu. Konec mě potom vedl k zamyšlení co se dělo po tomto setkáni, jak ti lidé mohou vedle sebe dál žít, zda žijí v poklidu dál nebo zda je to někam posunulo. ()
Jaká je síla ledu oddělující civilizované chování od prachsprosté frašky? Jakým jiným přívlastkem už zfilmovanou konverzačku jedné z nejhranějších francouzských dramatiček současnosti počastovat, než rozhlasová four men show??? Ano, rozhlasová hra. Netřeba ani sledovat televizní obrazovku (i když někdo mi určitě bude oponovat, že by bylo škoda přijít o Waltzova gesta) a stačí se jenom zaposlouchat do svižně emotivních dialogů dvojice manželských párů, původně v dobré vůli řešících konflikt mezi jejich znesvářenými potomky. Zajisté podařená záležitost, kterou zaručuje už jméno Yasmina Reza ………podařená, ale na prknech, které znamenají svět. Filmová verze mi přijde zbytečnou a to i přes nadprůměrný casting. ()
Ach ne, přesně v tom vidím svoje rodiče. Měli doma parchanta, který vyvolával rvačky, ale stejně ho bránili zuby nehty, jen aby nevypadali jako špatní rodiče. .. Tak se kluci porvali, a co má být? Pár vyražených zubů.. Hele, že to ale celé začal křeček? Co dokáže jeden malý křeček. Přišlo mi, že se ta matka ozvala až potom, co o malém chudáčkovi slyšela. Jakoby ji fakt, že se děti porvali ponechával klidnou, kdežto křeček!! Chápete? :) :) Pěkný snímek. Ale znovu už to vidět nemusím. ()
Tak ako rozhnevaných mužov, tak aj tento film sa odohráva prakticky v jednej miestnosti. To mu však neuberá na jeho kvalite, práve naopak. Niekedy je menej viac. Pointa filmu je založená na dialógoch a na odlišnosti manželských párov z rozdielnych sociálnych vrstiev. Skvelé herecké výkony a scenár od Romana Polanského určite pobavia a udržia diváka pri obrazovke, aj vďaka nie príliš dlhej stopáži. ()
Konverzační paráda ve skvostném hereckém provedení, které ubírá na věrohodnosti neustálé odcházení a vracení se, malinko zamrzel i trochu nedotažený závěr, ale za tu šavli jsem pod čtyři hvězdy prostě jít nemohl. ()
Nechápu, co na tom diváci vychvalují - pravdivé zobrazení reality? Nažeňte do jedné místnosti dva jakékoli páry, dejte jim kafe, dort a láhev whisky, nechte je trochu se rozmluvit a celovečerní film máte na světě. I bez Polanskýho. ()
Zajímavé, poutavé, ukecané... Jednu chvíli se řve, poté brečí a pak nalejvá skotská. Jedno prostředí a v něm čtyři lidé. Výborní herci a výborné výkony. Každý je vlastně jinou osobností a každý z nich má jiný pohled na to, co se stalo. Toto je taková oddechovka toho, jak z něčeho zdánlivě jednoduchého může vzniknout debata na celý den. Čili na ten nejhorší den v životě těchto dvou manželských párů... Na obrazovce to nepůsobí velice, divadelní hra musí být jiné kafe 55% ()
Po skončení tohto filmu nezostáva nič iného len postaviť sa z kresla a tlieskať! Bravúrne herecké výkony od všetkých účinkujúcich zo všetkých strán!!!! Osobné hodnotenie: 84% (****) ()
Kdybych to měl hodnotit jaksi podle reality, musel bych dát odpad. Čtyři lidi - právník, prodavač, spisovatelka a už nevim, se nakonec vůbec na ničem nedohodnou a to by jeden předpokládal, že vyjednávací schopnosti už musí mít kvůli zaměstnání a měli by to vyřešit během pár minut. Když dá nějaký spratek mýmu klukovi do držky klackem, že mu vyrazí dva zuby, myslím, že neni moc co řešit. Polanski to natáhnul na 79 minut. Místy i vtipně, hlavně díky panu Waltzovi. ()
Hned na začátku bych se vyjádřil ke kritice, že je to nafilmované divadelní představení. Já jsem na to právě vysazený a nesnáším to, ale v tomhle případě jsem nic takového nepozoroval, natož aby mě to rušilo. A k samotnému mému hodnocení filmu: Je to brilantní. Brilantní film o tom, jak harant přetáhl klackem na hřišti jiného haranta? No právě že o to tu vůbec nejde. Je to jen taková roznětka, která rozpoutá něco uplně jiného, roztržku rodičů, skoro válku. Hádku, ve které se dechberoucím způsobem prolínají zájmy jednotlivých postav, kdy každá z nich svádí boj s ostatními a zároveň vnitřní rozpor, kterou stranu z trojúhelníku VLASTNÍ OSOBA vs. RODINA vs. POHLAVÍ zrovna hájit. A do toho mistrně zakomponovaný další motiv z lidského života, řekněme vynucování si omluvy. Když se cítíte ukřivděně a nechcete to přejít. A čím více si omluvu vynucujete, tím méně pravděpodobně ji dostanete a všechno se zhoršuje. Vy to víte, ale stejně si ji vynucovat budete, protože se prostě cítíte ukřivděně a nemůžete se na to vykašlat. Brilantní. ()
Carnage je opravdu dialogový masakr v režii mistra Polanského, kterému před kamerou doslova koncertují Kate und Christoph vs. Jodie and John. Více podobných divadelních her na filmové plátno povídám!!! Dva naprosto odlišné páry, čtyři naprosto odlišní lidé a přece toho mají na sedmdesátdevět minut tolik společného. Minimálně jsou to všichni úchvatní herci. 100% ()
Reklama