Reklama

Reklama

Paříž, červenec 1942: desetiletá Sarah je spolu se svými rodiči o půlnoci zadržena francouzskou policií, která obchází dům od domu a zatýká židovské rodiny. V zoufalé touze zachránit svého bratra jej zamyká do šatní skříně - jejich tajné skrýše - a slibuje mu, že se pro něj vrátí, jakmile budou osvobozeni. O 67 let později se příběh Sarah proplétá s příběhem Julie Jarmond, americké novinářky vyšetřující dávný zátah s názvem Vel´d´Hiv. Novinářka objevuje sebe samu a odhaluje strašné tajemství srdcervoucího příběhu o židovské rodině, jež byla vytlačena ze svého domova – místa, které je i jí nyní domovem. Jakmile začne vnímat, žít a dýchat stejně jako Sarah - nejstarší dcera židovské rodiny, její svět se otočí vzhůru nohama. Dokáže někdo odstranit stín minulosti? (oficiální text distributora)

(více)

Videa (5)

Trailer 2

Recenze (127)

lillien 

všechny recenze uživatele

Dramat těžících ze skutečných událostí a tragedií obětí holocaustu není dle mého nikdy dost a filmy s podobnou tematikou bych nejraději pouštěla dětem od 12 let pravidelně a povinně ve škole. Nicméně zde mi chybělo něco zásadního, co by mě opět přinutilo poděkovat v posvátné úctě za každý lok čisté vody a sousto suchého chleba. Něco, co s vámi otřese tak, že už si nikdy nedovolíte zapomenout na hrůzy války, viny těch, co mají krev na rukách, nebo se na ní podíleli. Roky plynou, poslední svědci, oběti i viníci umírají a nastupující generaci už tato nedávná minulost dostatečně neoslovuje. V tomto filmu mi tedy chybělo to cosi, co přiková diváka k obrazovce a sevře mu srdeční krajinu do ocelových obručí ještě dlouho potom, co film skončí. Příběh je to dobrý, nápad s prolínáním do současnosti mi taky nevadil, některé okamžiky silné (oddělení dětí a matek v táboře, čekání na deportace ve velodromu, objevení malého bratra ve skříni)..ale to je na takovou stopáž prostě málo. Francouzi to pojali nějak příliš televizně a vzešel z toho sice dobrý film s krásným konkrétním a citlivě vyprávěným osobním příběhem , na který ovšem za dva dny už ani nepomyslíte. Škoda, dalo se z toho vytěžit víc. ()

Beastmaster4 

všechny recenze uživatele

Osudové drama, které bohužel ztrácí náboj s délkou. Polovina filmu je povedená. Příběh začíná ve Francii v začátcích 2. světové války, deportace židů do pracovních táborů je ještě neznámou pravdou - to vše bylo lépe zvládnuto ve francouzském Odsunu. Osud Sarah se v čase proplétá s hledáním pravdy novinářky Julie Jarmond, tento pletenec dává filmu kouzlo, které ale v jeho konci ničí nudné zdlouhavé pasáže. Klíč k minulosti by klidně mohl být o 20 kratší a šlo by o nádherně dojemný snímek, s délkou 111 minut se ale vyrovnal velmi zle. ()

Reklama

VenDulin85 

všechny recenze uživatele

Moc pěkný a přitom ne srdcervoucí příběh jedné rodiny v Paříži, kterou semlela válka. Frantíkům tleskám a mám snad jen jedinou výtku k závěru (to už asi bude můj problém, že bych ráda všechny dějové linky pěkně uzavřené), jinak klobouk dolů. Kristin Scott Thomas jsem věřila její novinářku, která zjistí, že příběh, o kterém má psát, se prolíná s tím jejím. Má svoje rodinné trable, ale oživlá minulost ji láká víc a do pátrání po holčičce Sarah se pouští bez přemýšlení. "udělali na Židy zátah a svezli je na jedno místo, odkud je později převáželi do pracovních táborů. Neexistuje ale jediná fotografie té události." - Jak to, Němci přece byli tak precizní, měli zdokumentováno všechno.." - to ale nebyli Němci.. byli to Francouzi." Aneb kde končí porozumění a nastupuje lhostejnost? Možná to trochu srdcervoucí bude, ale tak jako s citem. ()

andrii 

všechny recenze uživatele

Memento slz. K minulosti s obezřetností překročit práh, vyslyšet „němou historii" v pravý čas. Nelze zapomínat. Po letech zabořit se do rodinných šlépějí, kam směřují životní generace, jež orámovány jsou dějinnými katakombami. Uvědomit si i nalézt snad oproštění. Slovům zátaras, emocí ozval se hlas. Střep v duši hluboko zaklesnut, postihnout ten zbytek sil, co život vykoupil. Ve smrti útěchu, kdo protrpěl. Dej požehnání svobodě, ať chrání nás bez přestání, ať nikdy není churav tento dar. ()

kalap 

všechny recenze uživatele

No niekomu sa zdá, že takýchto filmov už je priveľa, ale ja hovorím, že primálo, veď len o mentálne postihnutom buzerantovi Hitlerovi je ich zo desať. A ano všetky europské štáty sa väčšou či menšou mierou podieľali na vyhladzovaní Židou svorne, ale super fašistsráči boli v tomto čase slovenskí katolickí černokňažníci na čele s najväčším mäsovým vrahom farárom Tisom. No teší ma, že sa škvaria v pekle opretí o žeravé kotly a každý deň diabli, ktorí nemajú robotu hore na zemi ich šukajú do riti a z papuľ im vystrekuje žeravé semeno rovno do kotla, lebo toto budú večer žrať. S pozdravom holý Hitler, Tiso mu riť vytrel. ()

Galerie (23)

Zajímavosti (14)

  • Filmovalo sa v New Yorku, Paríži a ďalších miestach po Francúzsku. (MikaelSVK)
  • Dlhé roky bola táto udalosť vo Francúzsku tabu. Až v roku 1995 sa za tieto udalosti francúzsky prezident Jacques Chirac ospravedlnil. (gogo76)
  • The New York Times film popísal ako "nočnú moru s francúzskymi a nemeckými zloduchmi a trápnymi expozičnými scénami, nepríjemnými, sentimentálnymi, ktoré využívajú hrôzy minulosti na počesť histórie, no naopak ju bagatelizujú." (Arsenal83)

Reklama

Reklama