Klíč k minulosti

Dvě roviny příběhů. Zajímavý koncept a emocionálně silný příběh. Jak už u podobných příběhů bývá zvykem, normální člověk ( myšleno všichni, kromě hololebkových kreatur s IQ shnilého banánu ) pocítí nechuť, zlost, mražení, prostě emoce. Jde o téma, které je ve své podstatě nevyčerpatelné a tak máme každý rok další a další příběh o tom či onom. Zatím to působí, a ani tady není víceméně co vytýkat. (26.11.2011)

"Pravda leccos odhalí, ať chceš nebo ne." K filmům (ale i knihám) o holocaustu mám silný vztah, neboť jsou v něčem očistné... Zde je to celé pojato ve více časových rovinách, což mi přišlo zajímavé a nikterak me to netušilo. Zajímavé mi přišlo i téma vypořádání se s vlastní (i cizí) minulosti.Je logické, že kdyz se rozhodnete otevřit něčí 13. komnatu, můžete se setkat s temnými stíny minulosti, které ve Vás mohou vyvolat pochybnost, co "nám ta pravda vlastně přinesla". Závěr filmu však ukazuje, že tento proces je vskutku očistný. I proto jsem moc rad, že jsem tento film objevil a mohl shlédnout (22.01.2020)

16. A 17. ČERVENCE 1942 BYLO ZATČENO 13 000 ŽIDŮ. 8000 JICH BYLO PŘESUNUTO DO VELODROMU DO STRAŠNÝCH PODMÍNEK...... /// Nedivme se malé holčičce, že to nechápe! Co? Odsun židů!! MYSLI JEN NA SVOJI RODINU A NA SEBE! .... Beaune-la-Rolande - přechodný tábor, z něhož cesta domů asi nevede.... Julie je Američanka žijící 25 let ve Francii, v osobním životě prudí stejně jako každá ženská a právě se chystá probudit ,,spícího hada“ (Napsal bych, že chce vytáhnout ,,kostlivce ze skříně“, ale kdo viděl pochopí, že by to bylo neetické. Drsnější povahy by dokonce mohli napsat, že jsem debil...). A tak pátrá, doma prudí, pátrá a pátrá a pátrání jde samo. Vyprávění o osudu Sáry mi (málem) několikrát způsobilo zástavu srdce a dokonce se přiznám k zamáčknutý ,,kroupě“. Přestože tu a tam někdo umře, dovolím si napsat, že jde o optimistickej příběh, kterej (lehce) neotřelým způsobem míří na ,,komoru“ a city. Nestrhává tempem ani drastickými scénami, ale vypráví třeba o tom, že i když známe dobře tvář, nemusíme vědět nic o duši. I kdyby to byla naše máma. Podobně jako TADY půjdu trochu ,,vejš“. Nebo vás nezajímá, jakou minulost má váše vestavěná skříň? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Román ,,Sarah“ z roku 2006 od Tatiany de Rosnay číst nebudu. 2.) Jsem zvědavej jestli Francouzi byli stejný kurvy jako ostatní. 3.) V táboře jsem byla s holčičkou, co něco povídala o Michaelovi a klíči. 4.) Rád se šťourám v životě druhejch. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (01.07.2011)

Velmi naléhavý apel, dávám 4 za vynikající herecký výkon KST. Námět vážný a děj vcelku neobvyklý, bohužel zpracování ala melodrama z manufaktury Hollywood. Kdyby to uchopil někdo schopnější, Ital, Polák (teď mě napadnul Polanski) dopadlo by to o mnoho lépe. I tak je to ale slušný snímek na který netřeba plivat. Francouzi, slavní budovatelé první demokracie si ponižování a vraždění židů celkem užívali. Otřásla mnou scéna ze stadionu, kdy lidi společně serou na beton, protože se pařížským přisluhovačům něco nepovedlo, nebo se jim ani nechtělo budovat latríny. Utrpení dětí je tu vykresleno nesmírně věrně a Děsivě. Na takové filmy by měly budoucí generace čumět stále, protože ze světa finančních a politických krizí je k fašismu či komunismu zatraceně blízko! (08.08.2011)

Silný príbeh, výborné dávkovanie tempa a striedanie dvoch časových rovín, špičkové herecké výkony vrátane malého dievčatka a krásna klavírna hudba v medzipasážach, mal som z nej miestami zimomriavky. V rámci francúzskeho holocaustu, ktorý nebol ani zďaleka taký tvrdý ako inde v Európe bolo medzi rokmi 1942-44 deportovaných 11 400 detí. Mnoho tisíc iných detí ale prežilo aj vďaka solidarite a ich ukrývaní v iných rodinách. Tento príbeh je len jednou malou smietkou v tisícoch podobných a predsa tak silný. Jedine čo mi chýbalo je viac histórie, aby bol film ešte silnejší, tá moderná rovina nemala toľko emócií, aj keď zakončenie husľovým koncertom opäť prinieslo husiu kožu. (19.01.2021)