Režie:
Laurent BouhnikScénář:
Laurent BouhnikKamera:
Dominique ColinHrají:
Déborah Révy, Hélène Zimmer, Johan Libéreau, Brice Fournier, Jean-François Gallotte, Yassine Azzouz, Léticia Belliccini, Johnny Amaro, Fabien Ara (více)Obsahy(2)
Životy mnoha lidí se obrací vzhůru nohama poté, co potkávají Cécile - mladou svůdnou ženu. Provokativní a extrovertní Cécile má ráda volný sexuální život, který přestupuje společenské normy a porušuje tabu. Její styl života nutí i ostatní odhalovat sami sebe.
Q se snaží jazykem pocitů a těla ukázat mladé Francouze a poodkrýt jejich intimní vztahy.
(Tamten)
Videa (1)
Recenze (45)
A toto čo malo byť? Unikátna lyrická pseudoumelecká kravina bez akéhokoľvek zmyslu. Z toho žánrového zaradenia čo je k tomu napísané sa na to vzťahuje fakt asi jedine to "erotický", lebo s drámou to malo spoločné pramálo, no niečo čo by sa aspoň obtrelo o komédiu alebo romantiku sa tu fakt nevyskytlo ani náhodou. Čo si vlastne o takomto celom myslieť? Žiadny zmysel ani posolstvo v tom nebolo - akurát vyše hodina a pol scén blízkymi ľahkému pornu! Síce bolo pár herečiek na pohľad sympatických (aj keď ich správanie bolo úbohé) - ale za to hviezdičky dávať nebudem, jedine tak z ľútosti. ()
Velmi zvláštní, když se divak seznámí dříve s pohlavním orgánem hlavní hrdinky, než s jejím obličejem. Přesto si to drží svou linii a nesklouzává k prvoplánovému pornu (nicméně v televizi to u nás rozhodně nikdy nepůjde :-) ). Viděno několik dní po Shame Steve McQueena a tak jsem se neubránil konfrontaci. Tento snímek má jakousi francouzskou auru, která je velmi zajímavá a atraktivní, ačkoliv není scénář natolik nosný. Kdyby film tak netlačil na pilu, co se týká explicity, tak mohlo jít o šířeji diskutovaný počin. ()
Mladá dívka Cécile se na francouzském maloměstě rozhodne rozdávat radost a pomáhat lidem kolem sebe. Zní to jako Amélie z Montmartru, ale není to Amélie z Montmartru. Jednak kvůli tomu, že Cécile druhým pomáhá sexem, jenž je explicitně nasnímaný, a proto o srovnání se snovou a poetickou Amélií nemůže být řeč. To by ovšem nebylo nejhorší, naopak sexuální scény jsou natočeny hezky a v letošní sekci porn-art na LFŠ patřily rozhodně k těm nejvíce vzrušujícím. Problémem ale je totální scénáristické tápání a ,,rozmazanost" motivů. Kdyby šlo o příběhy lidí, kterým v životě nějak pomohl sex, mohlo to být vtipné, nápadité, dojemné i zajímavé. Jenomže toto téma je překryto různými nudnými výjevy z každodenního života a zbytečnými odbočkami do nikam (např. přítel Cécile, co chlapovi, který mu dluží peníze, posprejuje byt - téma, které se nijak nerozvine). Nebýt otevřené erotiky, druhý den bych nevěděl, že jsem tento film viděl... ()
Amélie z Montmartru, která problémy lidí okolo sebe řeší sexuální intervencí. Z letošního bloku "Porn-Art" na LFŠ jsem toho moc neviděl, ale tohle mělo podle mě zhruba správnej poměr mezi oběma složkami onoho sousloví. Bylo to vtipné, eroticky vzrušující, nikoli zbytečně vulgární, i dobře zahrané. Vyloženě hloupá mi přišla jen základní premisa, že hlavní hrdinka zalepuje díru po duševním utrpení (smrti otce) tím, že ubližuje svýmu partnerovi a spí s náhodnýma lidma. To je prostě klišé... ()
Pomatená, malá štětka má vílí svrbění a roupama neví, co nebo koho by si tam nacpala. Pomatená, malá, katolická panna má svrbění taky a ví, koho by si tam nacpala, ale matka a Bůh jsou proti, a tak o nějakém kladení nemůže být ani řeč a sem tam si maximálně nechá nějakým pomateným idiotem sáhnout prostředníkem do svědomí. Co půl hodiny si do toho ve sprše povídají ryby. Ta s vyhřezlým poštěvákem má sem tam pravdu, ostatní jen tak plácají pyskama pičoviny. Na závěr se ty pomatené kravky potkají a vyprstí se na hajzlu. Režisér se evidentně snažil zachytit komplikované ženské nitro, kterému nepochybně rozumí asi jako profesionální patolog. Výsledkem je pomatený slovní gangbang s občasným záběrem na nějaký ten reprodukční orgán, ze kterého by se zauzloval i Uzel, předávkoval se Arginmaxem a pustil si radší nějaké to normální péčko, kde se jen šuká a blbě nežvaní. ()
Reklama