Spartakus: Bohové arény

Spartacus je naozaj božská miniséria, ktorá je plná dych vyrážajúcich scén, hotové orgie pre filmové oči. A tento prequel vôbec nevybočuje z nabrúsených kvalít, ba naopak, drží si ultravysoké tempo po každý diel a len potvrdzuje geniálnu kvalitu skvelého seriálu. Tá úplná voľnosť bez cenzúry holt nemá chybu a ide pocítiť každou minútou, kedy sa gladiátori rozsekávajú na kúsky alebo sa v dome Batiata odohráva jedna z x 'porno' scén. Príbeh stúpajúcej slávy Crixa a všeobecne života krvilačných otrokov je skvele naaranžovaný, vyzerá to veľmi pohľadne a maskéri odviedli kus práce. Spartacus je zvláštnym žánrom, mix histórie, akcie a drámy v jednom, čo z neho robí nevšedný pohľad. Chválim slovenský dabing, ktorý nešetrí nadávkami, dokonca to skoro až preháňa. (14.02.2015)

Po prvej časti 3*. Zatial je to len slabšia kópia prvej série bez nejakého príbehu. Pravdaže pozerá sa na to dobre, krv strieka často, semeno tiež...no, uvidíme. Nechám sa prekvapiť. ZMENA HODNOTENIA - Po dopozeraní všetkých 6 častí zvyšujem hodnotenie na 4*. Môže za to hlavne posledná šiesta časť. Kde bolo poriadne nadupané finále. (31.01.2011)

V polovině byly jasné dvě věci. První byl fakt, že zkrátka a jednoduše Spartacus: Blood and Sand a jeho duchovní následovník - příběhově předchůdce - Gods of the Arena nedopadne špatně. Ve smyslu, že to není průser. Druhou věcí byl fakt, že nás čeká ještě pár zajímavejch smrtí, zajímavejch ve smyslu příběhovým. Bohové arény začaly šablonou první epizody Blood and Sand, ale stejně jako Spartakova cesta na vrchol a k pomstě, i tento prequel má neskutečně stoupající tendenci. Šablona zmizela ve chvíli, kdy se spolu museli vyspat dva otroci, které pojilo přátelství (a manželství) s jiným. Tehdy Bohové arény přinesli faktor, kterej tady doposud chyběl. Od Crixova vítězství ve třetí epizodě (bohužel se nejedná o spoiler, když víme, že určitě přežije) pak pomalu seriál naklouzává k finále, které do role "the best of gladiatores" vykopne právě tohohle Gala, čímžtopádem se opět ozývá šablona z první řady. První epizoda této "druhé" řady Spartaka přináší zajímavý potenciál vytřískat z Andyho absence maximum. Sex, násilí, krev, to všechno zde není prvoplánové, ale funguje jako způsob, jak posunout děj dál, a po sexuální scéně Gannica s Núbijcovou ženou (už jsem si zapamatoval, že se jmenuje Oenomaus) se nám dostává do seriálu i trocha psychologického kontrastu - černoch musel zabít svého učitele, Gannicus musel ošukat ženu svého nejlepšího přítele. Od příjezdu starého "domina" pak bliká vykřičník na další frontě. Tím se tedy dostávám ke svému zhodnocení přesně v polovině seriálu: Spartacus: Blood and Sand hrál ve dvou rovinách. Gods of the Arena přinášejí roviny tři a všechny přinášejí zajímavý vývoj postav. Kromě té bojové, samozřejmě, a sexuální. Jo a abych nezapomněl, právě v sexuální rovině se mi zdají Bohové mnohem odvážnější než "první" řada. Bohužel v pátém dílu přichází vrchol seriálu a posledním dílem seriál nedokáže nabrat tempo. To by bylo nereálný. Závěr Bohů Arény nemá grády jako Krev a Písek, ale to nevadí. Gannicův osud je zakončenej hezky a dobře to je promyšlený, aby na to navazovala právě Blood and Sand. A poslední pětiminutovka příjemně mrazí na zádech, což je sprostě způsobeno tím, že dohromady vytvořili tvůrci ze Spartaka naprosto ojedinělou sérii, která nadlouho nebude mít obdoby. Velice skvělých a silných 90%. (25.01.2011)

Vynikající prequel ke Spartakovi. Bohužel bez Spartaka. :D Celé se to točí hlavně kolem Batiata a Ganicca. Crixus je teprve začínající gladiátor. A Onemauos ještě není Doctore. Taky v Capui ještě nemají ani pořádnou arénu. A Solonius je Batiatův přítel. Uvidíme, jak se Quintus zmocnil svého majetku. A Ganiccus si jako jediný šampion vybojuje svobodu. (13.02.2013)

Seriál zhlédnut a hodnocen po všech šesti částech. Dříve, než stačila zaschnout krev na písku, je zde prequel, který (ač jsem se ho bál) stojí za to zhlédnout. Ukázalo se totiž, že i bez Spartaka je (zatím) o čem točit, protože tajemství Batiova domu jsou hodně zajímavá a (jak už to v tomhle i předchozím seriálu býva(lo) dobrým zvykem) hodně temná, krvavá a nahá. Gods of the Arena je opravdu skvělý seriál, který nám opět dokazuje, že jeho autoři nejsou tak hloupí, jak se může zdát. Vše do sebe na konci krásně zapadne a vy se při finálním souboji v aréně přistihnete, že nevíte, komu fandit, jestli "starému" Crixovi, či novému Gannicovi. V seriálu se často používala fráze "prove yourself worthy" a tenhle seriál se opravdu prokázal, že je hoden. Minimálně ke zhlédnutí. 100 %. (27.02.2011)