Režie:
Zdeněk JiráskýScénář:
Zdeněk JiráskýKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Martin PřikrylHrají:
Vladimír Javorský, Malgorzata Pikus, Marika Šoposká, Josef Láska, Aneta Krejčíková, Kateřina Jandáčková, Jiří Maryško, Vladimír Polívka, Thi Minh Nguyen (více)Obsahy(1)
Příběh vypráví o těžké zkoušce rodiny, žijící v drsném průmyslovém kraji. Dcera Agáta touží po šťastném životě daleko od domova, ale nedokáže své touhy realizovat, syn Honza věří v sílu lásky bez ohledu na okolnosti, za jakých se zrodila. Matka Kamila hledí s jistotou do budoucna a ve své naivitě si nehodlá připustit bídu dnešního dne. Jediný Jarda, otec rodiny, ví, že svět ani sebe nezmění. Vědom si svého slabošství, nepokouší se o nic. Chorobná závislost na výherních automatech jej přivádí, stejně jako jeho nejbližší, do neřešitelné životní situace… Nevyhnutelná krutost, s jakou se příběhy všech postav prolínají, připomíná v mnohém britská sociální dramata devadesátých let, včetně černého humoru, který jednotlivé situace jaksi bezostyšně doprovází. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (405)
,,NEZLOBÍŠ SE?....“ /// (no právě, tady se tak nějak nikdo na nikoho nezlobí, jen sou všichni furt nasraní) To bylo totiž tak.......... a proto táta nemá prachy, dcerka je smutná, maminka je smutná a syn (tak a teď pozor!) je v pohodě (možná je to tím hulením...). Smutní jsou i Vietnamci, smutná bude i striptérka a už to tak vypadá, že jedinej veselej tady bude hospodskej (převedeno do filmový řeči – majitel forbesu). Jestli čekáte, že se jejich protnutý osudy ještě víc protnou ..... – serte na to. Všichni maj prostě prekérky, mladí, staří, cizinec i našinec. Na českej film hodně sympatický bahno. Žádný omílání 100x viděných píčovin a špičkovej Javorský (fakt dobrý Kyslík!). Problémy, kterým rozumím, ale na druhou stranu moc nechápu, jak to, že.... no ale vod toho tady asi nejsu, že? Zvláštní, ale hlavně NETUCTOVEJ českej film. Možná jen proto, kolik do sebe narval lidskejch problémů. Škoda, že je nějak neřeší. Prostě si vyhrotí jednu rodinu a jde do hajzlu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Su velkej fanda blikajících kurev. (né ty vole, striptérka tady nebliká....) 2.) Chtěl bych vidět pořádnej vietnamskej ohňostroj. 3.) Byla jsem Poupě. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Poupata dorostla a z krásného údělu a nadšených kroků k zítřku, jenž měl být nádherný jak rozkvetlá růže, zbyla pouty svázaná usychající kytice neštěstí a zmaru; kytice v odpadkovém koši... Poupata bez budoucnosti a s minulostí, která poutá ke dnu a už nepustí. To jsou poupata z roku 1985 dorostlá do Poupat roku 2010. Jiráský představil českému publiku po velmi dlouhé době skutečně realistické sociální drama, které není blbé, trapné, nebo odtržené od skutečnosti. Marně pátrám v paměti a napadá mě z poslední doby snad jen Šulíkův Sluneční stát a s určitými výhradami i Slámovo Štěstí (a to jsou oba z roku 2005). To, co již dlouhá léta točí např. v Anglii Ken Loach (Kes; Sladkých šestnáct let) nebo v sousedním Polsku Robert Glinski (Sviňky; Ahoj, Terezko), tady v té záplavě ironizujících, hláškovacích a především nerealistických filmů zoufale chybí. Poupata jsou opakem toho, co se tady točí běžně: Absence humoru a karikatur, pesimismus, bezvýchodnost a především přesný popis určitého problému. Zejména v první půlce je film výborný; bohužel s přibývajícím časem se začínají ve scénáři objevovat detaily, které až příliš připomínají otáčení kudly v otevřené ráně; detaily, které jsou přitažené za vlasy a trochu zbytečně prohlubují již tak hutnou depresi (postava prostitutky, pointa s vietnamským prodejcem apod.) I přes tyto drobné vady je však třeba vyzdvihnout to, jak jsou napsány jednotlivé postavy, protože přesně typologicky vystihují své předobrazy ze skutečného světa sociálně vyloučených. A osudy takových lidí je třeba si stále připomínat; zvláště v současné době, která poskytuje nadbytek živné půdy pro šíření sociálních problémů. Je třeba si to připomínat, neboť kde není budoucnost tam není ani hřích.... (3,5*) ()
Všecky ty pesimistický czech made fláky, který sem za poslední měsíc dohnal, aspoň někam vedly, někam se posunuly, postavy v nich ve finále nezůstaly na stejným psychickým anebo fyzickým místě. O Poupatech se ale nic z toho říci nedá, ten film končí v podstatě stejně, jako začal. Plesnivej byt, buranská rodinka a tři kýble sraček mezi tím jsou holt tentokrát málo, není komu držet palce. Vůbec. ()
Zhlédnuto náhodou v telce. Většina herců je velmi dobrých (obzvláště Vladimír Javorský je naprosto fantastický), rovněž kamera je velmi podařená. Jako celek mě to ale moc neoslovilo, protože mi to přišlo až přehnaně temné a bezvýchodné - té deprese je tam zkrátka tolik, až je to jednotvárné, a svým způsobem i odtržené od reality, jakkoli se to snaží realisticky působit. Nevěrohodně nepůsobí jen (některé) postavy a děj, ale například i závěrečný ohňostroj, u něhož lze mít důvodné pochybnosti, zda je reálné, aby rachejtle uložené v hořícím autě vytvořily na nebi tak efektní ohňostroj. Za mě tedy spíše dojem nepříliš vydařeného filmu, byť jsem ho zhlédl celkem ze zájmem - především díky své náklonnosti k Marice Šoposké, pardon, teď už vlastně Čechákové :) ()
Debutatnt Zdeněk Jiráský mě vyloženě přijemně překvapil a dávám si jej do hledáčku a těším se na další jeho počin. Nechám si rozležet a pak napíšu koment. 70% + 1* přihazuji za Anetu Krejčíkovou, némůžu si pomoct ale tohle je přesně ten typ ženskejch, který mě berou ''krev a mlíko'' mimo to mě její neustále přežvykující postava vyloženě bavila. ()
Galerie (13)
Zajímavosti (12)
- Snímek získal dvě ceny České filmové kritiky za rok 2011. Vladimír Smutný byl oceněn za nejlepší kameru a Vladimír Javorský si odnesl cenu za nejlepší mužský výkon v hlavní roli. (Terva)
- Natáčení filmu probíhalo 30 dnů, kterým přecházela měsíční příprava herců. [Zdroj: Cinema] (Terva)
- Běžný vietnamský byt nevypadá tak, jak je ukázáno ve filmu. Tvůrci ho ale takto vybavili, aby byl jasně odlišen od druhého bytu, v němž se příběh odehrává. Když „vietnamský" byt viděla překladatelka, údajně byla zděšená. (Cimr)
Reklama