Zvedá se vítr

Zatímco dějová výstava je staromilská, kdy se na nic nespěchá a klidně se potřebná tvůrčí či emocionální chvilka zpola zopakuje, animačně jde naopak o kombinaci nepředstavitelného piplání s nejpokročilejšími možnými detaily. Vím, že z hlediska osobního životopisu si Hayao některé věci notně upravil či zpoetizoval, ale já jsem tu naštěstí jako divák a ne jako historik či hnidopich. Královská podívaná, ve které se po dvě hodiny většinu času nic neděje - a přesto jsem byl citově vyčerpaný jako už dlouho ne. Kombinace Miyazakiho a letadel je nesmrtelná. (11.07.2019)

Poslední Myazaki. Poslední možnost nahlédnout do citlivé mysli plné fantazie a pro mne i synonymem pro jeden druh japonské nátury. Celý snímek uteče celkem svižně a přesto není vůbec uspěchaný. Z jeho filmů, které jsou určené spíše dospělému je na vrcholu. Prosím více animovaných životopisů, které ve Vás zůstanou na dlóuho, nebo navěky (společně s jeho dalšími srdcovkami; Naušika z Větrného údoli, Princezna Mononike. Laputa- nebeský zámek)...zvedá se vítr, něco si přej. Třeba svojí životní lásku... (05.12.2015)

Fajn, ale to je tak celé. Od posledného Miyazakiho filmu by som čakal skôr WOW! Nestalo sa a vo Wind Rises opúšťa od svojej fantasy tvorby a sústredí sa na mierne prikrášlený životopis konštruktéra lietadiel. A ono to je presne také zábavné ako to aj znie. Pre milovníkov lietadiel asi pútavý animák, pre ostatných skôr len trocha rozťahaná, trocha sentimentálna story. Miyazaki vyslovene zlý film natočiť nemôže (nemohol), takže sa v podstate dôstojne rozlúčil, ale dojem vo mne tento krát nezanechal vôbec žiaden. Dopozerané čisto len „z povinnosti“, ale o nejakej zábave tento krát nemôže byť veľmi reč. (01.08.2014)

Velká podívaná se vším všudy. Parádní animace a fajn příběh o leteckém inženýrovi, který si jde skrz historické události za svým, nápadité jsou snové sekvence, bavilo mě to pozorovat. Jen škoda toho přehnaně sentimentálního závěru. Nevadí ani tak to, že to skončí přesně tak, jak člověk čeká, ale věty typu "Musíš žít dál." by tam opravdu být nemusely. (08.05.2014)

Viděno 26.8.2013 v kině Cinema Sunshine v japonském městě Numazu, Šizuoka. Při vzpomínce na Arrietty, kterou jsem před třemi lety viděla taktéž v Japonsku, jsem bezděčně i od tohoto filmu studia Ghibli čekala hodně. Tentokrát jsem však bohužel byla dost zklamaná. Na to, jak se o tomto filmu mluvilo, je to poměrně slabý a nezajímavý příběh, který bohužel zaujme nejspíš jen ty lidi, kteří mají zálibu v letadlech. Samozřejmě jsem věděla, že se to bude točit hodně okolo letadel, ale očekávala jsem, že milostný příběh, který se zde měl v tomto prostředí letadel odehrávat, bude trochu silnější a že to třeba vezme za srdce. Což se nestalo. Hlavní problém je velká nevyrovnanost tohoto milostného příběhu a řečí okolo letadel. Letadla bohužel hodně převažují a milostný příběh se tam odehrává skoro jen tak mimochodem. Po chvíli to začne hodně nudit. A při délce přes dvě hodiny je to navíc táhlá nuda. Oceňuju sice tu myšlenku, že by si člověk měl jít za svým snem (což v případě Džiróa je právě stavění letadel), ale mohlo to být zabaleno do trochu zajímavějšího "obalu" a dán o něco větší prostor romanci. Musím říct, že po zhlédnutí v kině jsem byla znuděná nejenom já, ale i moje kamarádka, která se na to taktéž celkem těšila a čekala od toho víc. Je to trochu škoda, ale ne každý Ghibli film se očividně povede. Silnější dvě hvězdičky. ~(2,4★)~ PS: Malinké plus - závěrečná píseň "Hikóki-gumo" zpěvačky Macutója Jumi (Matsutōya Yumi). (23.09.2013)