Laponská odysea

Povedená finská komedie z Laponska (úplně správný překlad Napapiirin sankarit je jinak Hrdinové polárního kruhu - alespoň trochu si z té finštiny pomatuji :-), které jsem měl tu čest možnost v zimě navštívit a je to opravdu nádhera. I ty mraky klesající až k -40, které jsem zažil člověka neotráví, když se tam pohybuje a polární záře mu svítí nad hlavou. Režisér Karukoski se už u mne vyznamenal filmem Tummien Perhosten Koti a tohle je sice úplně jiný žánr, ale i tak sympatický počin. (25.02.2012)

SUOMI PERKELE!!! Tak zase jednou výlet do Skandinávie, a nutno podotknout, že velice vydařený. Finská rallye městem Rovaniemi v hledání prokletého digiboxu měla neskutečný říz. Vtipné scénky, svižné tempo filmu a poutavý plot mě donutil dát tomuto snímku čtyři hvězdičky. „Po Kraftidiotech, Nesbovkách“ a právě tímto snímkem, hledám marně jediný špatný skandinávský počin. Uděluji 89,4% (26.12.2015)

No, ak sú v tom Fínsku všetci tak v pohode, dokonca i Rusáci, tak to ja tam potom valím. Film je ináč klasická oddychovka, pri ktorej sa celý čas len uškrňate a možno dva razy i vybuchnete od smiechu, ale ideálna hlavne po desaťhodinovej šichte, to bezdebaty. Pamela Tola je kočka a Jasper Pääkkönen by snádˇ nemohol hrať vo filme bez toho, aby nemal nejakú štrikovanú čiapku nasadenú na tej svojej kotrbe ( inak, ja ho mám celkom rád ) no a ten koniec to zadrel! Záver: ukrutne silné 3* , alebo pomerne slabšie štyri, no . (13.06.2011)

Drsnější severský humor, příjemně přímočará zápletka a plná nálož originálně uchopených finských reálií činí z této road movie velmi příjemný až hřejivý zážitek, i když ledový mráz z řady drsnějších scén má tendenci přecházet i na diváka - proto si vemte ke sledování raději teplou prošívanou deku či lahev finské vodky! (03.09.2012)

Svižná finská veselohra, trochu ovšem bez podstaty, neboť její podstatou je nějaký digibox, který měl jeden z trojice anti-hrdinů koupit svojí partnerce: jako doklad svojí schopnosti vzít si peníze, zajít do obchodu, koupit ho a přinést domů. Snad jako zásnubní dáreček, ale nakonec se ukáže, že oním dárečkem je on sám… Aneb jak se lehkovážný floutek po řadě komicko-drastických peripetií stane řádným manželem a otcem (na jak dlouho?)… Aneb: když jsem na veletrhu v Jyväskylä (odskočil jsem si i do Rovaniemi) prodával tiskové stroje, divil jsem se první den po ránu, jak jsou Finové neteční, chodí napůl jako pávi a supové, a žádný pokus o kontakt je netěší. Odpoledne však byli jako vyměnění, samý zájem, aktivita, diskuse. Prokoukl jsem je ovšem velice brzo. Ráno se starali jen o to, jak si dát co nejdříve pár panáků - a odpoledne už to z nich bylo sakra cítit… A to je má laponská odysea. (28.08.2014)