Laponská odysea

Drsnější severský humor, příjemně přímočará zápletka a plná nálož originálně uchopených finských reálií činí z této road movie velmi příjemný až hřejivý zážitek, i když ledový mráz z řady drsnějších scén má tendenci přecházet i na diváka - proto si vemte ke sledování raději teplou prošívanou deku či lahev finské vodky! (03.09.2012)

Škoda. Laponská odysea bola až na pár dobrých scén poriadne suchá, čo ma poriadne sklamalo. Je to len nezaujímavý ohraný námet s minimálnou porciou humoru alebo drámy bez akejkoľvek citovej naviazanosti na postavy pri jeho sledovaní. Tie boli napísané veľmi plytko, nudne zahrané s absenciou čohokoľvek, čo by ich nejak vyzdvihlo. Navyše, s koncom som nebol vôbec spokojný... a nie tak, že by som bol spokojný s tým, ako som nespokojný, keď film skončí nešťastne... bol som nespokojne nespokojný s tým akože "koncom", ktorý mi pripadal len ako trápna zlátanina všetkého možného, len nie zmysluplného. Ale napriek tomu si myslím, že ako večerná odreagovačka môže poslúžiť dobre. Okrem fajnovej kamery a krásnych záberov fínskej prírody však ale ozaj nie je od Napapiirin sankarit príliš čo čakať. 50% (25.02.2015)

Skutečně tak půl na půl a nebo jsem nebyla na stejné vlně humoru jako někteří jiní uživatelé. Byly tam situace, které bych s přehledem vystřihla, konkrétně s tím sobem i bazénem plných žen, které ani omylem nevypadaly na to, že vůbec někdy zavadily o ragby. Zkrátka chvílemi celkem bezva zimní road movie, která se střídala s momenty na zabití. Janne, nevím, jestli jsi přece jen neměl v tom bazénu zůstat. Myslím, že by to pro tebe bylo lepší, než se honit za digiboxem a hodně nejistou budoucností. Doufám, že o tom ještě s chladnou hlavou pouvažuješ. Jinak sněhu si užijete na pár let dopředu, to byla nádhera i když miluji léto daleko víc. Je to něco mezi trojkou a čtyřkou. (12.10.2015)

Dome Karukoski má skutečně talent jako prase. A s každým dalším filmem to jenom potvrzuje. Jsem rád, že jsem to, jak výborným režisérem bude, rozpoznal hned u prvního filmu od něj, který jsem viděl - Domova šedých motýlů. Napapiirin sankarit tentokrát není citlivým dramatem o mladistvých, ale lehce nahořklou komediální road movie. Zde se však označení "hořká komedie" nemusí používat v pejorativním slova smyslu jako u novodobých českých filmů, ale ve smyslu naprosto pozitivním. Tragika s komikou se tady střídá tak hladkým způsobem, že téměř ani nerozeznáte hranice mezi jedním a druhým, Nejlépe je to patrné ve scéně s elektrickým taserem, kde to opravdu bije do očí :). Zmiňovat zimní atmosféru, velmi sympatické herce, příjemnou hudbu nebo několik lakonických a nenápadných, ale o to více potěšujících režisérských vychytávek by bylo nošením sněhu do Finska. Jen tak dál Dome. (20.02.2012)

Povedená finská komedie z Laponska (úplně správný překlad Napapiirin sankarit je jinak Hrdinové polárního kruhu - alespoň trochu si z té finštiny pomatuji :-), které jsem měl tu čest možnost v zimě navštívit a je to opravdu nádhera. I ty mraky klesající až k -40, které jsem zažil člověka neotráví, když se tam pohybuje a polární záře mu svítí nad hlavou. Režisér Karukoski se už u mne vyznamenal filmem Tummien Perhosten Koti a tohle je sice úplně jiný žánr, ale i tak sympatický počin. (25.02.2012)