Osamělost prvočísel

Všetci do jedného sme tu na zemi "prvočíslo. Nikto nemá páru, (snáď len ovca Dolly hihi), Záleží len na nás, ako s tým vynaložíme. Film trocha s poprehadzanými časovými rovinami a pohľadmi troška smutne poukazuje na príbehy dvoch mladých osamotených uzavretých (prvočísel) ľudí, poznačených rodinou a traumou z detstva. Príbeh o tom ako to riešili / neriešili a ako to napokon s dávkou akejsi prirodzenej empatie dopadlo. (01.06.2016)

Na příběhy o normálních lidech patrně už jenom do archivu... Tak dnes třeba dva divousové ve formě páté přes deváté - šeptající pseudo-milenci, zakletí ve svých katastrofách - sebepoškozovač a anorektička, jinak též art pro studenty antropologie, nejistým napovím - Alici řadíme k obratlovitým, což nám nejednou odpudivě prokáže a dospělý, navrátivší se Mattio nevzbudí jiný dojem, než že se na studiích v Německu radikalizoval a ze spící buňky si odskočil jen ze staré, prvočíslové známosti... Takže napříště díky za společnost, jsou případy, kdy se i já celkem ochotně osamím. (04.04.2016)

Každá ze 3 časových linií je prvočíslem, mezi nimiž se objevuje vždy nějaké jiné číslo, tudíž není možné, aby se tato prvočísla spojila. A tak to taky bylo. V příběhu se člověk neztratí, zato v obrovsky přehnaně dlouhé stopáži a nudných a prázdných pohledů ano. Námět se mi líbí, ale zpracování má dost mouchy. (08.07.2011)

Byla jsem z toho na kaši. Někteří z vás možná budou mít jiné pocity, možná trochu otrávené nebo hodně zmatené, ale podle mě se adaptace moji oblíbené knížky povedla. Bohužel nemůžu posoudit, jak moc bych se ve filmu orientovala, kdybych předlohu nečetla. Osamělost prvočísel je film o celoživotním přátelství, o osamělosti, o scházení se a rozcházení dvou lidí, kteří nemůžou být spolu, ale pořád jeden o druhém ví, i když se schází každý den nebo jednou za sedm let. Tohle je film o pravém přátelství a souznění jedinců, kteří se nemohou vyrovnat se sebou samými. Děj filmu není vyprávěn chronologicky (na rozdíl od knihy) ale pomocí flashbacků, a pro neznalé příběhu to může působit jako závrať plná na psychiku působících scének. (21.10.2011)

Pri tomto filme mám pocit, že ma jeho tvorcovia čímsi ochudobnili. Mala som miestami pocit, akoby som čítala (pozerala) slohovú prácu školáka, ktorý dostal za úlohu napísať o čom bola prečítaná kniha. Teda čitateľský denník vo filmovej podobe. Pre tých, ktorý knihu poznajú je čitateľným či dokonca výstižným, pre tých ktorý ju nečítali je však skratkovitým podaním holých obrysov. Nakoľko ja patrím k divákom nepoznajúcim knižnú predlohu, mám pocit, že som bola o niečo ochudobnená, na druhej strane však zároveň netuším či kniha ponúka uspokojujúce odpovede na moje mierne rozpačité pocity z tohto filmu. Film sa mi páčil, dá sa povedať, že ma nalákal ku knižnej predlohe. Zároveň však mám pocit, že by to celé šlo spracovať inak a lepšie. Takže 4*, ale len s odratými ušami. (08.08.2016)