Poslední recenze (308)
Šógun - Sluhové dvou mistrů (2024) (epizoda)
Po prvotní miniskepsi z pilotu musím teď napálit plnou. Protože tohle byl majstrštyk. Přirovnal bych k nejlepšímu dílu Hry o trůny. Japonsko je pro nás taky pořád tak trochu fantasy země a evropani to tam solidně zasvinili. Ne, že by si Žaponci neuměli sami rozjebat solidně držky, ale vždycky to mělo úroveň (včetně uvaření v kotli).
Šógun - Andžin (2024) (epizoda)
Po prvním díle jsem dost zdrženlivý. Knihu jsem nečetl a celkově tento příběh znám jen z letadla. A chápu, že jde zatím jen o oťukávání, ale ačkoli se jedná o fakt dobře a viditělně draze natočenou podívanou, chybí mi tam to něco. Podívám se dál, to jo, ale tak vysoký očekávání jako místní pětihvězdičkovci nemám... Na co se ale neumím přestat soustředit, jsou ty nechutný Jarvisovy čočky. To, že má angličan mít modrý oči, asi chápu v kontextu poznávání cizí civilizace. Ale tak to jako nenašli někoho, kdo má přirozeně modrý oči? Navíc ty čočky mu je dělají zelený. A ještě navíc je hrozně plochej. Tady je casting dost mimo.
Zabiják (2023)
Herecky? Dokonalý. Režijně? Výborný. Scenáristicky? Trochu odfláklý. Atmosféra? Dobrá. A přes to se mi na tom něco hrozně nelíbilo. Vleklo se to. Pomalý scény normálně nevadí, ale tady to bylo vopravdu až otravný. Je pravda, že už od Sedmičky se na Fincherovy filmy musím podívat víc než jednou, abych docenil jejich genialitu nebo aspoň její náznak. Ale na první dobrou jsem tak nadšenej nebyl... Jako třeba právě ze Sedm nebo Klubu rváčů. I Úkryt a Zmizelá na mě zapůsobili víc. No, tak si to později dáme znovu a třeba zvednu jednu hvězdu navíc...