Ranař

Jakožto člověk, který hokeji už dávno a beznadějně propadl, respektuju vše, co k němu patří (ať už si to užívám více či méně). A Goon mě tak svým tématem dost lákal. Co se týče samotného zpracování hokejových zápasů, film působí místy naivně, ale tvůrcům evidentně nešlo o nějakou autenticitu jako spíš vystihnutí atmosféry (navíc nahlížené značně uvolněnou optikou), stejné je to v případě onoho skutečného příběhu, kterým se snímek opravdu jen inspiroval. Ale dění při zápasech mě bavilo, strhávalo (komentátorovy glosy zas rozesmávaly) a maximálně jsem fandil hlavnímu hrdinovi (i když bylo jasné, jak vše skončí). Ovšem mnou zmiňovaný sport či konkrétněji šarvátky dostávají v tomto filmu jen zhruba půlku prostoru. Odvrácenou stranou snímku je pak vše mimo led. Od Dougova vrcholně trapného kámoše přes 2 ruské (?) spoluhráče (kteří za ním byli co do nevtipnosti v těsném závěsu), pochybnou rodinu až po násilně vsunutou (a nefungující) romantiku. A všechna tato negativa sráží jinak slušně rozjetý film až k průměru. (09.09.2015)

Ja som celkom spokojný. Síce to až taká komédia nebola, skôr sa to prikláňalo k športovej romantickej dráme, ale to asi nebolo tak dôležité, aj keď by som nejaké tie vtipné hlášky navyše vrelo privítal. Hlavné bolo, že film nenudil, a aj keď som ho pozeral neskoro v noci, dokázal udržať moju pozornosť a to aj napriek tomu, že hlavná pointa filmu bola klišoidná ako hrom. 70/100 (30.10.2013)

Nejsem nijak vášnivým fanouškem hokeje, ale když už ho sleduji, tak vždycky s očekáváním nějakého boxerského souboje. No a těch si v Goon užijete opravdu do sytosti. Příběh sice výrazně připomíná další americkou pohádku o cestě na vrchol, ale tentokrát to sportovní pojetí, velmi nevybíravě a krvavě natočené bitky a neodolatelně nepřiměřené fuckování vítězí nad jakýmkoli kýčem a dělají z filmu pohodovou a ryzí komedii, jakou bych dodíval klidně i vícekrát. Navíc skvělý Scott a vysloveně smrtící Liev Schreiber.:D (17.03.2013)

Jednoduchá, ale poměrně vtipná jednohubka se skvěle tupým Seannem. Nevěřil jsem, že herec, který se proslavil svou rolí sebevědomého pařmena Stiflera, může zahrát i takovou roli (bouchače, kterému to, napišme to politicky, myslí o něco pomaleji než jiným) ale spletl jsem se. Každý zmatený pohled jsem mu věřil, stejně jako jsem mu věřil každou ránu. Alison Pill je vcelku roztomilá, Liev jako vždy dokonalý a pár fórků taky stálo za to. Nicméně hodněkrát mi přišlo, že se vtipy moc vysvětlují, takové ty scény typu "říkám ti tak proto, že…” kde nám vlastně vysvětlí, proč jsme se měli u minulé scény smát. Tohle mi na filmech všeobecně vadí. Jinak není plus mínus co vytknout nebo vyzdvihnout - normální oddechovka, u které víte, jak skončí ještě předtím, než se rozjedou úvodní titulky. Že bych to potřeboval vidět podruhé, to ne, ale jednorázovka to bylo hodně slušné. 70 %. (11.07.2012)

Sportovní film těžící ze záměrně nesportovního chování hráčů zvaných bitkaři, jejichž týmová funce zřejmě skutečně existuje. A já naivka si myslela, že vrcholem amerického sportovního ledovce jsou pologramotní univerzitní hráči baseballu a basketballu! Lední hokej jde však ještě mnohem dál, nejen, že se na nějakou tu ztrátu desítek v IQ testu nehledí, dokonce taková základní dovednost, jako je bruslení, není vůbec nutná! A tak se v zemi neomezených možností stane součástí jednoho z velkých týmů dobrohloupá mlátička (podporovaná svým prachsprostým kámošem, který by se neměl volně pohybovat ani po detenčním ústavu), jejíž sledování nám dá přičichnout k hokejovým šatnám, kde by se dal testosteron krájet, a možná ještě dál... třeba na ledovou plochu, kde zpomalený let sražených krevních klků a jedniček vlevo nahoře doprovází operní árie ... Zvláštní, filmy typu "based on a true story" asi často nebývají prezentovány jako komedie, tady by se ovšem na vážnou notu hrát nedalo, takže za to palec nahoru. Abych se tedy vymáčkla, po prvních dvaceti minutách bych nevěřila, že to řeknu (byla jsem tak otrávená, že jsem se zaobírala myšlenkami typu - přibral Seann hmotu kvůli roli, nebo se tak vyžral sám?... ta tupost v očích je opravdu hraná?), ale faktem je, že příležitostně bych byla ochotná dát si repete, už kvůli krasavci Grondinovi, skvěle uvolněnému Schreiberovi, psí oddanosti ve Scottově pohledu ze střídačky i skutečnosti, že už nikdy se nebudu dívat na hokej, jako dřív. A co si cením nejvíc - Doug je prvním z akčních hrdinů (no je to akční hrdina, ne?) co přiznal, že je blbej :-) (21.02.2013)