Hrozny hněvu

10/10 O desetileti pozdejs by takovyto film McCarthy nepustil. Zajimava sonda do zacatku minuleho stoleti, kde uz se v Ameru nehraje romanticky na kovboje a indiany, ale zacinaji existencialni problemy. Predlohu jsem necetl, ale docela dokazu odhadnout, ktere pasaze jsou presne citovany - bohuzel se i opakuji. Kazdopadne silny film. (05.06.2012)

Klasika, jejíž název musí něco říkat i absolutnímu filmovému/literárnímu analfabetovi. A jaký jsou Hrozny hněvu filmem? Inu, pokud chcete vidět skutečnou Ameriku přelomu 30/40. let, tak je to trefa do černého. Je to protiklad všem těm filmům s Grantem, Stewartem a podobnými, kde se chodí v nažehlených oblecích a žije v lepší společnosti. Tady máme už tak chudou početnou rodinu, která na začátku přijde o svoji půdu a vydávají se přes půl Ameriky za prací. Cesta je to trnitá, plná bídy, chudoby a nepřejícího okolí. Brutální poldové, vykořisťovatelští statkáři, občas někdo zemře, občas se najde i slušný člověk. Snadno by to mohlo sklouznout k melodramatu, nebo ke komunistické agitce, ale Ford se obojímu zázrakem vyhnul. O síle lidu se mluví ve filmu asi tak 3 minuty z celkové stopáže a rodina bere všechny trable a život tak jak jdou. Čili je to trošku bez emocí, ale i tak se jedná o výborný film. Drama roku 1940. (02.07.2016)

Název díla je odkazem na biblickou část  Zjevení 14:19-20 : "Tehdy ten anděl vrhl svůj srp na zem, sklidil víno země a vhodil je do velikého lisu Božího hněvu."  Další uváděnou inspirací autora k názvu je  „The Battle Hymn of the Republic“, napsané v roce 1861 Julií Ward Howe a poprvé publikované v „The Atlantic Monthly“ v roce 1862: "Moje oči viděly slávu příchodu Páně: Pošlapává vinobraní, kde jsou uloženy hrozny hněvu; uvolnil osudný blesk Svého strašlivého rychlého meče: Jeho pravda kráčí dál." Tato slova mají v americké kultuře důležitou rezonanci. Například Martin Luther King Jr. ve svém  projevu na závěr pochodu za občanská práva Selma-to-Montgomery v Alabamě v roce 1965 citoval právě tato slova z hymny. Synonymem v češtině je k tomuto úsloví "přetečení poháru". (14.08.2020)

Grapes of Wrath nie je podla mna to najlepsie, co reziser John Ford natocil, to prislo az s pociatkom kavaleristickej trilogie Fort Apache 1948 - She wore a yellow Ribbon 1949 - Rio Grande 1950. Tuna film stoji a pada na Henrym Fondovi, ktory hral trestanca, ktory sa musi vyhybat konfliktom, ak nechce ist spat do chladku. Tema Velkej Hospodarskej Krizy rokov 1929 - 37 bola fajn, ale nuda dostala podla mna az neprimerane vela priestoru. Rodinka zbalila saky- paky a isla z miesta A do B, potom praca nebola ani v meste B, tak sli do C, D, E .... film ma teda dost uspaval a nic zasadne sa tam nedialo. Okrem samotneho Henry Fondu som zvysok hercov nepoznal, ale z ucty k Johnovi Fordovi ako velikanovi svetovej kinematografie dam 60 % (14.02.2015)

Hodnocení jsem snížil ze stejného důvodu, proč mi vadila i knížka. Ona je to opravdu skvostně provedená filmová adaptace. Bohužel je ale - stejně jako předloha - prosycena sociální tématikou do té míry, že se otírá o komunistickou agitku. V knize to bylo rozředěno, tady to máme v koncentrované podobě - a to říkám jako liberál, nepolíben striktně pravicovými konstrukty. Z prachu se zvedá archetyp dělného lidu se šlechetným srdcem a mozoly na rukou, trápeného lišáckými kapitalisty, pijavicemi a jinými ukrutníky. Ještě, že je tady mamka, prostořeká, ale srdečná žena, která si vždy utře ruce do zástěry a vede rodinu k dalším, světlým zítřkům. Práci čest! (10.02.2012)