Reklama

Reklama

Hrozny hněvu

  • USA The Grapes of Wrath (více)

Obsahy(1)

Film HROZNY HNĚVU je filmovou adaptací stejnojmenného románu Johna Steinbecka. Ford převedl na filmové plátno příběh farmářské rodiny bojující o přežití v době hospodářské krize. Písečné bouře, které páchají velké škody na majetku, donutí farmářskou rodinu Joadových opustit Oklahomu, kde se narodili a kde prožili většinu života. Rodina se rozhodne pro cestu na západ. Tři generace naloží své jmění na malý vetchý náklaďáček a vydají se hledat práci a štěstí do Kalifornie. Na západě sice dostanou synové Tom a Casey (Henry Fonda a John Carradine) místo na ovocné plantáži, ale za těžkou práci berou minimální mzdu, která sotva vystačí k životu. Dochází ke sporům mezi pomocnými a kvalifikovanými dělníky. Situace se vyhrocuje... (Quentin T.)

(více)

Recenze (133)

Slimak 

všechny recenze uživatele

Velmi dobrý snímek na který se však hůře kouká...krutý osud farmářů za hospodářské krize je líčen místy pochmurně a místy vesele, prostě jako ze života.Přesně tak mají být Hrozny hněvu pojaty.Pokud jde o žánr sociálního dramatu je tento film podle mě jedním z vůbec nejlepších a stojí na vrcholu.Když se na to člověk tak dívá,napadne ho...copak je tohle ve 20. století možný???Ale jo, možná byla spousta věcí a naneštěstí pořád je. ()

Iggy 

všechny recenze uživatele

S knihou se podle mě film nedá vůbec srovnat, oproti ní je to slabota, slabota, slabota. Nevyzněl by mnohem lépe konec podle knihy a ne jen těžko uvěřitelný patetický proslov Ma Joadové? Není právě naturalistický konec Steinbeckova románu lepším a věrohodnějším důkazem toho, že lidské pokolení se nevzdá a je schopno a ochotno dál bojovat i za těch nejnelidštějších podmínek? ()

Reklama

misterz 

všechny recenze uživatele

Steinbeckov veľmi dobrý scenár dal predpoklad aj na vznik výborného filmu. Drsná predstava o tom, ako to kedysi pred vojnou v Amerike vyzeralo a ako v kolíske demokracie vtedy vyzerali sociálne istoty - len bieda, hladomor, bezprávie a tyrania mocných. Veru aj s takýmito hrozným vecami sa kedysi potýkal kapitalizmus, ktorý ešte nemal stanovené žiadne aspoň aké-také mantinely. Niektoré scény boli z tohto pohľadu riadne drsné. Na druhú stranu snímok dýcha miernou naivitou a obsahuje pár hluchých miest kde tá nepríjemná tieseň trocha poľavila. Tieto nedostatky však vo veľkej miere vyvažujú H. Fonda spolu s jeho filmovou matkou J. Darwell. Veľká spokojnosť. Slušný nadpriemer. 80/100 ()

Matty 

všechny recenze uživatele

„A koho máme zastřelit?“ Tendle biják mi už ňákej pátek nedal dospat. Neumím napsat proč, dyť jsem ani neměl šajnu, vo čem je, kdo ho režíroval a že vůbec vznikl podle ňáký jakože prý slavný knížky. Když sem před pár tejdny číhnul, kdo byl ten Steinbeck, že teda jako hroznej tencto… kabrňák, a jaký farky napsal, celý natěšený sem číhal až budou Hrozny v telině. Tož byly. A byly dobrý. Až na ňáký to dramatický zaškobrtnutí, jak říkaj ti inteligenti. Když třebas jeden chlapík majzne jinýho po palici dřevěnou palicí, tak sem sebou neškub a asi sem škubnout měl, ale páč to bylo takový ospalý, neškub sem. Co ještě nejni dobrý na tomdle filmu, co mi nešlo přes nos, ač si jinač – prauda – moc nevymejšlím, byl ten scénář, kerej furt opakoval to samý: rodinka si sebere svých pět švestek a kamsi se odkodrcá na starý zrezivělý šunce a pak musej pro nepřízeň vosudu znovu sbalit fidlátka a alou jinam a tahkle porád a porád až do konce. No já se stejně nenudil, byly tam pěkně napsaný postavy, takoví milí, vobyčejní lidi, šak víte. Žádný složitosti nevykládali, žádný fajnový řečičky, mluvili jak jim zobák narost. Každej jeden jako druhej. A pak ten dojemnej konec, jak ta stará paní říká „..řeka plyne porád dál“, to bylo takový pěkný, skoro až dojemný. Prostě vobyčejnej příběh vobyčejnejch lidí a každej ho pochopí, v tom se snad nemejlím, když to píšu. 80% Zajímavý komentář: sportovec ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

„My jsme ti, který žijou. Nemůžou nás zničit. Nemůžou nad náma zvítězit...“ Studiovou iluzi přírody hlavně skrze statické mraky na obloze v tom nelze přehlédnout a naivitu levicově podbarveného závěrečného poselství úplně také ne, ačkoliv tady je určitě velký rozdíl dívat se z pohledu doby vzniku a z pohledu dnešního diváka. Přestože se jedná o nadčasové sociální drama, které se asi dost vymyká tehdejší hollywodské produkci, ze samotného zpracování jakoby navzdory tématu na mě dýchala mnohdy i více příjemná až nostalgická atmosféra jako ze soudobých filmů pro pamětníky, než že by Fordovy Hrozny hněvu vyvolaly trpce tísnivý prožitek. To však vůbec nemusí být bráno jako výtka, přeci nemusí být všechny filmy s drsnými a trpkými příběhy zpracovány drsným způsobem se sklony k naturalismu či frustrující depresi. Tady vnímám mnohem podnětnější myšlenku s ukázkou velké lidské odhodlanosti, která uvnitř rodiny Joadových i všech jejích členů pevně panuje navzdory situaci kolem. Je to exkurs do jiné doby, probíhající v nezáviděníhodných podmínkách farmářské chudiny během velké hospodařské krize. Příběh z doby, kdy nejen věřit v levicové ideály bylo mnohem snažší a v daných podmínkách pochopitelné, ale kdy během konfrontrace putujících chudáků s vesnicí jsme také svědky dnes již možná hůře představitelné hromadné pomoci ze strany kolektivu obyčejných lidí. Silné téma, silná lidskost a silné herecké výkony vytvářejí z tohoto filmu dle slavné knihy patřičný zážitek. Navzdory stáří filmu mě to oslovilo a upoutalo mj. též atraktivním road-movie prvkem a v druhé polovině napínavým útěkem před hrozícím krutým trestem v souvislosti s postavou Toma. Rozhodně stojí za zhlédnutí. [85%] ()

Galerie (79)

Zajímavosti (30)

  • Banky a velké farmářské společnosti v Kalifornii neměly z knihy/filmu vůbec žádnou radost. Sdružení kalifornských farmářů dokonce vyzvalo k bojkotu všech filmů společnosti 20th Century-Fox a na Steinbeckovu adresu chodily výhrůžky smrtí. (džanik)
  • Broadwayská adaptace Franka Galatiho podle knihy/filmu "Hrozny hněvu" měla premiéru v květnu 1990, dočkala se bezmála 190 repríz a v roce 1990 získala Cenu Tony pro “Nejlepší hru“. (džanik)
  • Závěr knihy byl pro zfilmování v roce 1940 nepřijatelný: Rosasharn Rivers porodí dítě a svá mlékem nalitá prsa nabídne hladovějícímu a umírajícímu muži. (džanik)

Reklama

Reklama