Hrozny hněvu

S knihou se podle mě film nedá vůbec srovnat, oproti ní je to slabota, slabota, slabota. Nevyzněl by mnohem lépe konec podle knihy a ne jen těžko uvěřitelný patetický proslov Ma Joadové? Není právě naturalistický konec Steinbeckova románu lepším a věrohodnějším důkazem toho, že lidské pokolení se nevzdá a je schopno a ochotno dál bojovat i za těch nejnelidštějších podmínek? (26.06.2007)

Namísto úniku od reality pomocí nějaké odlehčené komedie se tvůrci rozhodli popasovat s tehdy aktuálním nepříjemným tématem velké hospodářské krize. Už za to si zaslouží obdiv, dokázali téma prosadit navzdory námitkám z (bohatého) vedení 20th Century Fox. Navíc dokázali uspět. Film má své pomalé tempo, které se ale k příběhu hodí. Putování běžných lidí, kteří jsou vykořenění z jejich domovů, za hledáním nového začátku a lepšího místa pro život, je velmi silné. Příjemné pokoukání to sice není, ale kvalitní filmařina se silným příběhem ano… čtyři hvězdy. (09.06.2020)

Je to drsný film, kterému se dobře daří zobrazovat to, jaká byla Amerika ve 30. letech, na druhou stranu jsem ale prostě neměl pocit, že by mě snímek dokázal čímkoli ohromit. Dobrý film, který má celkem dost slabých scén a kterému vévodí Henry Fonda, který je jedinečný. Některé myšlenky, které pronášejí postavy, jsou výborné, ale mám pocit, že za to snímek vděčí Steinbeckovi. (02.09.2014)

Perfektne natočený a parádne zahraný (Jane Darwell je neuveriteľná) depresívny, kritický a nepríjemny pohľad na hospodársku krízu. Trošku som mal problém akurát s tým, že hrozne cítiť že to adaptácia knihy a nie samostatne funkčný filmový celok ( občasná skratkovitosť, nedostatočná charakterizácia niektorých postáv, epizodičnosť). Na východ od raja alebo O myšiach a ľuďoch (keď mám ostať pri Steinbeckovi) mi prišli prispôsobené filmovej štruktúre o dosť lepšie. Aj napriek tomuto zádrhelu vynikajúci a dôležitý film 9/10 (08.07.2015)

Jedna z nejlepších filmových adaptací světové kinematografie. Silný sociální apel. Dovolil bych si tady připomenout jeden geopolitický dobový kontext - práva k promítání snímku koupil v roce 1948 ze Spojených států i Sovětský svaz. Film pojednávající o chudých rodinách v Americe během velké hospodářské krize ve 30. letech, které jedou přes půlku spojených států, jen aby si vydělaly dolar denně. Film vybral a schválil sám Stalin se šlechetnou myšlenkou - chtěl pokrokovým sovětským občanům ukázat, jak se žije ve zlé, kapitalistické Americe. Ovšem účinek to mělo přesně opačný - byť je film skvěle natočen a zachycuje mizérii chudých Američanů, obyčejné sovětské návštěvníky kina zaujaly hlavně dvě věci. Jak je možné, že i ta nejchudší rodina si dokázala ušetřit na vlastní automobil? A jak je možné, že i ten nejotrhanější chudák ve filmu vypadá lépe, než kdejaký sovětský předseda kolchozu? Lidé se po promítání srocovali a diskutovali, jak jsou tyto věci vůbec možné. Takové řeči byly samozřejmě v pokrokové, vyspělé a moderní komunistické společnosti nepřípustné, protože nikdo se přece nemá lépe, než soudruzi žijící v SSSR! Promítání filmu Hrozny hněvu trvalo tak jen tři týdny, poté byl snímek ze všech biografů stažen, jelikož se zvěsti o výjevech ve filmu začaly rychle šířit a to, že v Americe může každý, i ten nejchudší člověk vlastnit automobil, podkopávalo správnou komunistickou morálku a povinný dějinný optimismus... (09.12.2007)