Hrozny hněvu

Vo väcsine filmov je to tak, ze najprv pomalsie trva zaciatok, kym ma vtiahne do deja, ale ked sa tak stane, postupne zacina byt dej napinavejsi alebo zaujimavejsi, az kym nepride este zaujimavejsie finale. V tomto filme je to presne naopak. Zaciatok ma velmi zaujal, stred bol este ako tak zaujimavy a zaver zrazu skoncil tak necakane, ze som sa rozhodol udelit mu 3 * a to som si bol isty, ze mu dam 4 *. Ale nevadi, aj ked viem, ze zaryti obhajcovia tohto filmu ma budu odsudzovat, ze vsak toto nebol akcny film. V podstate bol dej filmu velmi zaujimavy, bavil ma a zo vsetkymi clenmi rodiny som sucitil, pretoze v takej chudobe by sa nechcel nikto z nas ocitnut, pretoze oni nemali sancu zaevidovat sa na urad prace ako v dnesnej dobe a poberat socialne davky. Oni si museli zo dna na den krvopotne hladat pracu, aby mali aspon co najest. Problem bol so zaverom filmu, ktory mi aj napriek svojej dlzke pripadal, akokeby skoncil niekde v strede a teda ziadneho vyvrcholenia som sa nedockal. Okrem dvoch Oscarov za reziu Johna Forda a herecky vo vedlajsej ulohe Jane Darwell mal film este dalsich 5 nominacii, medzi ktorymi boli kategorie najlepsi film alebo herec v hlavnej ulohe Henry Fonda. Avsak Oscara za najlepsi film ziskala v tom rocniku mysteriozna drama Alfreda Hitchcocka MRTVA A ZIVA / REBECCA (1940) a za herca v hlavnej ulohe James Stewart v romantickej komedii PRIBEH Z FILADELFIE (1940)... 17.08.2010 ________ Henry Fonda - (Tom Joad) +++ Jane Darwell - (Mama Joad) +++ John Carradine - (Casy) +++ Charley Grapewin - (Starý otec) +++ Russell Simpson - (Otec Joad) +++ O.Z. Whitehead - (Al) +++ John Quillan - (Muley) +++ Eddie Quillan - (Connie) +++ Produkcia: Darryl F. Zanuck +++ Hudba: Alfred Newman, Danny Borzage +++ Nemecka Cinema - 100% (17.08.2010)

Jedna z nejlepších filmových adaptací světové kinematografie. Silný sociální apel. Dovolil bych si tady připomenout jeden geopolitický dobový kontext - práva k promítání snímku koupil v roce 1948 ze Spojených států i Sovětský svaz. Film pojednávající o chudých rodinách v Americe během velké hospodářské krize ve 30. letech, které jedou přes půlku spojených států, jen aby si vydělaly dolar denně. Film vybral a schválil sám Stalin se šlechetnou myšlenkou - chtěl pokrokovým sovětským občanům ukázat, jak se žije ve zlé, kapitalistické Americe. Ovšem účinek to mělo přesně opačný - byť je film skvěle natočen a zachycuje mizérii chudých Američanů, obyčejné sovětské návštěvníky kina zaujaly hlavně dvě věci. Jak je možné, že i ta nejchudší rodina si dokázala ušetřit na vlastní automobil? A jak je možné, že i ten nejotrhanější chudák ve filmu vypadá lépe, než kdejaký sovětský předseda kolchozu? Lidé se po promítání srocovali a diskutovali, jak jsou tyto věci vůbec možné. Takové řeči byly samozřejmě v pokrokové, vyspělé a moderní komunistické společnosti nepřípustné, protože nikdo se přece nemá lépe, než soudruzi žijící v SSSR! Promítání filmu Hrozny hněvu trvalo tak jen tři týdny, poté byl snímek ze všech biografů stažen, jelikož se zvěsti o výjevech ve filmu začaly rychle šířit a to, že v Americe může každý, i ten nejchudší člověk vlastnit automobil, podkopávalo správnou komunistickou morálku a povinný dějinný optimismus... (09.12.2007)

Zaujímavý film z ťažkej doby. Amerika sa borila s hospodárskou krízou, na ktorú najviac doplatili najchudobnejší a u nás o necelých dvadsať rokov prepuklo združstevňovanie s podobným priebehom a dôsledkami. Ameriku zaľudnili prisťahovalci, ktorí doma nečakali so založenými rukami a vzali do nich svoj osud. Táto vlastnosť im v neskorších dobách pomáhala prekonávať problémy. Tak predloha, ako aj film majú ľavicové ladenie, čo nebolo nič zvláštne v dobách, keď sa ešte nevedelo k akým koncom budú viesť ľavicové myšlienky v praxi. Filmu na mimoriadnosti pridáva Fordova réžia a výborné herecké výkony. (27.12.2021)

HROZNY, film, jehož nadprůměrnost je bezdiskusní, vyjdeme-li ze současných měřítek, se mění v geniální dílo, zasadíme-li toto srovnání do kontextu filmové tvorby Hollywoodu let třicátých. Tato skutečnost se nezmění ani poté, vtáhneme-li do tohoto srovnávání jiná klasická díla té doby. Bezbřehý, konzumismem maloměšťáctví a nekroceného spekulativního kapitálu prožraný blahobyt dvacátých let skončil proslulým černým pátkem na newyorské burze. Byl-li kdy tzv. americký způsob života ohrožen ve svých kořenech, bylo to právě tehdy. Hrůza a beznaděj nepostihly jen chudinské, ale i střední vrstvy a nemalou část horních amerických statisíc. Mezi normálními smrtelníky, farmáři a jejich čeledí, zoufalství dosáhlo maxima. Prudká levicová reakce, ve svých důsledcích předstihující i tu z šedesátých a sedmdesátých let minulého století, pramenila právě z této existenciální frustrace. Steinbeck a Ford "jen" zachytili to, co bylo součástí všeobecného veřejného povědomí té doby. Skutečnost, že většina hvězd filmů z "továrny na sny" jsou vynikající osobnosti své profese, která je tak trochu i posláním, je známa. Henry Fonda ji - nikoliv poprvé a nikoliv naposled - naplnil beze zbytku. Nebyl na to sám. Bylo by dobře, kdyby toto porozumění hercům bylo i dnes vztažitelné na plné pochopení závažného, nadčasového tématu filmu, který sám o sobě rovněž překonává meze a měřítka své doby. (29.04.2008)

Stejnojmenný román od Johna Steinbecka jsem četl a patří mezi ty nejlepší, které mi přišly pod ruku. Film se drží velice věrně knižní předlohy, dokonce i atmosféra se podařila vytvořit. Henry Fonda jedinečným způsobem zahrál Toma Joada - podle mě jedna z jeho nejlepších rolí. Škoda, že film končí o něco dříve než kniha, která má nádherný závěr. Ale i tak John Ford natočil snímek bezvadně a nemám proti němu výhrad. (10.12.2007)