Hrozny hněvu

Adaptace klasického románu Johna Steinbecka (který si konečně budu muset přečíst, mám teď o důvod navíc). Jejím jádrem jsou osudy vysídlenců (farmářské rodiny Joadeových) z Oklahomy, jejich entuziastická, avšak vynucená cesta napříč státy za slibovaným výdělkem se brzy změní v noční můru. Ústrky a přezíravost místních (kteří kvůli panující krizi taky třou bídu s nouzí), policejní dohled, hladovění, vykořisťování velkofarmáři, toť jen zlomek nepříjemnosti, s nimiž se naši "cestovatelé" budou muset popasovat. Díky bohu (lol) se však za každým mrakem - ač sebevětším - schovává slunce, a to má v tomto konkrétním případě podobu solidarity, kolektivního vyjednávaní pracovních podmínek a společné péče o statky a o sebe navzájem. Pouhé uvědomění tohoto zde vykřesává jiskřičku naděje na důstojnější život. 80 % (08.04.2023)

Perfektne natočený a parádne zahraný (Jane Darwell je neuveriteľná) depresívny, kritický a nepríjemny pohľad na hospodársku krízu. Trošku som mal problém akurát s tým, že hrozne cítiť že to adaptácia knihy a nie samostatne funkčný filmový celok ( občasná skratkovitosť, nedostatočná charakterizácia niektorých postáv, epizodičnosť). Na východ od raja alebo O myšiach a ľuďoch (keď mám ostať pri Steinbeckovi) mi prišli prispôsobené filmovej štruktúre o dosť lepšie. Aj napriek tomuto zádrhelu vynikajúci a dôležitý film 9/10 (08.07.2015)

Tento film vas rozhodne nestrhne do deja. Ani neocari prekvapivym koncom. A takmer urcite nenaplni pozitivnou energiou po dopozerani. Tak potom preco ho pozerat? No hlavne preto aby ste videli ako ludia prezivali v tej dobe a co tak asi pocitovali ked si uvedomovali aky bezvychodiskovy zivot ziju. 7/10 (04.12.2012)

Jelikož jsem se ještě stále nedostala k přečtění tohoto románu, rozhodla jsem se zhlédnout alespoň jeho filmovou verzi. Dál nemám, co bych dodala. Snad jen to, že se mi OPĚT potvrzuje, jak dokonale realistické a procítěné může Steinbeckovo dílo být... Nebýt prvních patnácti minut (rozhovor Toma s kazatelem byl až příliš "trhlý"), byla by tu další silná nominace na pět hvězd. Nezapomenutelná scéna: Zatímco paní Joadová vaří chudou večeři pro svou početnou rodinu, postává kolem ní vyhladovělá skupinka patnácti dětí. Po vyzvání, aby si na zbylé jídlo "něco" přinesly, se děti rozbíhají k místní táborové skládce, kde se perou o staré kusy nádobí... (09.07.2010)

Jedna z nejlepších filmových adaptací světové kinematografie. Silný sociální apel. Dovolil bych si tady připomenout jeden geopolitický dobový kontext - práva k promítání snímku koupil v roce 1948 ze Spojených států i Sovětský svaz. Film pojednávající o chudých rodinách v Americe během velké hospodářské krize ve 30. letech, které jedou přes půlku spojených států, jen aby si vydělaly dolar denně. Film vybral a schválil sám Stalin se šlechetnou myšlenkou - chtěl pokrokovým sovětským občanům ukázat, jak se žije ve zlé, kapitalistické Americe. Ovšem účinek to mělo přesně opačný - byť je film skvěle natočen a zachycuje mizérii chudých Američanů, obyčejné sovětské návštěvníky kina zaujaly hlavně dvě věci. Jak je možné, že i ta nejchudší rodina si dokázala ušetřit na vlastní automobil? A jak je možné, že i ten nejotrhanější chudák ve filmu vypadá lépe, než kdejaký sovětský předseda kolchozu? Lidé se po promítání srocovali a diskutovali, jak jsou tyto věci vůbec možné. Takové řeči byly samozřejmě v pokrokové, vyspělé a moderní komunistické společnosti nepřípustné, protože nikdo se přece nemá lépe, než soudruzi žijící v SSSR! Promítání filmu Hrozny hněvu trvalo tak jen tři týdny, poté byl snímek ze všech biografů stažen, jelikož se zvěsti o výjevech ve filmu začaly rychle šířit a to, že v Americe může každý, i ten nejchudší člověk vlastnit automobil, podkopávalo správnou komunistickou morálku a povinný dějinný optimismus... (09.12.2007)