Polski film

Parta čtyř známých herců se rozhodla zavzpomínat na svá mladá léta. To vše v experimentálním snímku, který ačkoliv sází na osvědčené berličky k zábavě diváka, funguje v celku i jako originální zábavná komedie postavená na u nás ne zrovna obvyklém mockumentary žánru. Obsahuje však také velké množství chyb a hluchých míst které trošku ztrpčují skoro dvouhodinovou stopáž filmu. Pokud se ovšem naladíte na osobitý humor, bavit se budete i přesto dobře. Pokud vám úvodní dvacetiminutovka nesedne, doporučuji hledat někde jinde. [75%] (28.09.2012)

Keď kritika a obecenstvo odmietlo Soderberghov Full frontal, tak čo potom s Polskim filmom? Je to humor český, ja som Slovák, ale my sme tomu českému vždy rozumeli a mali ho rovnako radi, ako naši bratia. Toto je ale skôr akási kvázi ironická sebaprezentácia, ktorá má síce potenciál byť vtipná, ale je skoro stále wtf. Uznávam, že scenár bude premyslený a všetko dáva perfektný zmysel, ale nechápem, prečo by ma to malo zaujímať. Trochu mi to pripomenulo štýlom priamočiary Rok ďábla, ktorý bol taktiež iba sebestrednou sebaprezentáciou. Takže asi to bude tak, že tieto filmy sú odnožou českého humoru, ktorý mne osobne nevyhovuje. Teším sa na ďalšie české komédie. To je zase humor slovenský. (11.11.2015)

V první řadě to nevnímám jako mnohovrstevnatý film - je tu jedna vrstva, jen je záměrně rozestíraná. To nemyslím ani trochu jako výtku, jen se nekoná žádné přeskakování z vrstvy do vrstvy jako v Inception, přitom reakce vyvolávají takové očekávání. Jinak je to rozhodně na naše poměry živá podívaná, i když potenciál se rozhodně nepodařilo naplnit. Především jsem měl pocit, že si Polským filmem spíš všichni svůj status potvrzují, namísto proklamovaného vyvracení (podobným způsobem, jako když si Woody Alen myslí, že když ve svých filmech do nekonečna opakuje, že si uvědomuje vlastní krizi, získává odpustku za mizerné výkony z posledních let až desetiletí). Jedno se ale tvůrcům povedlo - nevím, co si o tom mám myslet. Přijde mi jako moc snadné ten film odsoudit i odpustit mu nedostatky. Pod tři a nad čtyři bych nešel, ale vybrat mezi těma dvěma hodnoceníma je obzvlášť těžké. (23.02.2013)

,,CO JE NA NÁS ZAJÍMAVÝHO?“ … ,, VŠECHNO. LIDI NÁS ZNAJ“...... /// O klucích, kterým hrabalo a nějakým způsobem se dostali do filmu …. Herci co hrajou sami sebe (Liška Lišku, Matanoha…. no dyť nejseš blbej…). Ale i když hrajou sami sebe, ještě to neznamená, že jsou to voni! Tak tohle je úlet, kterej v jistejch fázích solidně baví, jindy zase míň a nakonec bych klidně bral, kdyby to nebylo tak dlouhý. Bacha, nad touhle filmovou sázkou na tváře, recesi, absurditu, exhibicionismus a fascinaci modrým pozadím neběduju ani nelamentuju. Vlastně je to docela fajn, že maj lidi čas a chuť (a prachy) na natočení takovýhle píčoviny, která by se hlavně díky typu humoru, mohla stát španělskou vesnicí českýho filmu. Hledáte přesah? Silnej konec? Soráč, ale já ho nenašel…. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mrdám celou Partičku, nejlepší je Komediograf! (tam nikoho nemrdám….) 2.) Zjistím, proč někteří jezděj kvůli tomu, aby je někdo ,,šukal“, do Polska. 3.) Jsem oblečenej jako čurák, ale nehraju čuráka. Jsem čurák. Jednám jako čurák, chodím jako čurák, cítím se jako čurák, su čurák? /// PŘÍBĚH ** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne (21.02.2013)

Polski film možná působí ve filmografii Marka Najbrta jako oddychovka natočená s přáteli v až příliš rekordním čase kvůli náhle získané podopoře z polské strany díky úspěchu filmu Protektor. Přesto nejde o snímek, který by narušil režisérovu získanou pověst. Je natočený profesionálně, jeho humor a načasování situací skutečně funguje a je až obdivuhodné, že se pod gejzírem různých skečů a v neustálém míšení skutečné reality, "diegetické" reality a fikce daří držet vývojovou linku a nedovolit, aby se divák v záměrné tříšti ztratil. Najdou se tu výborné situace jako polská epizoda postavená na vtipné konfrontaci stereotypů o obou národech a reflexi Najbrtovy situaci po získání grantu, rozdvojení osobnosti Marka Daniela vedoucí k téměř hororovému účinku, závěrečné vyvrcholení v prostoru modrého plátna. Každá ze čtyř hlavních postav má zajímavé a zábavné zázemí, čerpá ze své vlastní osobnosti a sebeparoduje se, aniž by sklouzla do "autokarikatury". Přesto snímek nakonec není nic víc než nezávazná hra několika přátel, která svým osobitým humorem často osloví spíše specifickou diváckou skupinu. Já sám jsem měl především v první třetině problém naladit se na humor ústředního čtyřlístku a spíše na mě působily jednotlivé epizody než film jako celek, tudíž mi výsledek přišel trochu nevyvážený. Ale to je věc subjektivního stanoviska, neberu se jako cílový divák, tudíž je třeba mé hodnocní brát s rezervou. Je na místě ukončit můj komentář tím, že se Velký sál v Thermalu výborně bavil a film si vysloužil nejdelší a nejbouřlivější potlesk, jaký jsem kdy ve Varech zažil. (05.07.2012)