Polski film

Mystifikačni film, jemuž chybí jediné - na pozici scénáristy Charlie Kaufman...takhle tam namísto něj píše někdo jako Petr Zelenka...jak by trefně řekli Poláci...anebo spíš Robert Sedláček ...jak bych nejspíš řekl já...kdybych to byl skutečně já...ale on to spíš říká Emil Havlát uvnitř mě...neboť platí ,,Kolik rolí hraješ, tolikrát jsi člověkem..."...a já tu na čsfd hraju roli komentátora...což je taky pěkná komedie... :-) (21.07.2012)

"Všichni si myslí, že herectví je umění přetvářky. Ale herectví je umění vcítit se do situace, ne umění přetvářky..." Takový ne-vtipný ne-film :-D. Ani nevím co mi na tom přišlo kolikrát tak vtipné, ale opravdu jsem se pobavila. Skvělí herci - velká spousta těch, co opravdu hrají..Skvělé hlášky. Jejich reálné a filmové já se spojilo v jeden celek, a vytvořilo cosi, co překračuje dimenze normálna. Herci se zde nebojí odhalit nejen profesně a osobně, ale také pár z nich odhodí své oblečení - nikoliv nějak vulgárně. Velmi mě pobavila scéna, kde Polák říká o českém filmu jako celku, že je to jako španělská vesnice :-D. "..kolik hraješ rolí, tolikrát jsi člověkem." p.s. asi se někdy podívám na komediograf . (25.03.2013)

Nedávno si jeden z místních uživatelů pod Okresnim přeborem posteskával nad tím, jak neumíme v Čechách natočit komedii bez dramaticko-tragického přesahu. A voilà, Polski Film je pozoruhodným mockumentem, který by velice snadno mohl dělat z herců chudáky bez osobního (tedy jakéhokoliv) života, ale povětšinou na podobná témata z vysoka kašle a dodává na novodobé české poměry výbornou komedii s kvalitni chemií ústřední čtyřky. Je to trochu dlouhé, ale díky Najbrtově skoro až psychedelické režii (skvělá kamera a práce se světlem!) to drželo pohromadě až do konce. 80% (KVIFF 2012) (05.07.2012)

Jeden známý mi řekl, že na tohle mám určitě do kina jít, že je to jako český Inland Empire. Měl pravdu. Patří k tomu i skutečnost, že je to ryze lokální, a tedy nepoměrně menší fokusem i záběrem, i s tou ryze českou transpozicí do mnohem sžíravější, žertovnější roviny, s českým překladem existenciálních hrozeb a zla, a mnohdy i uhýbáním před nimi, do komična. *** Všechny jízlivosti v tomhle filmu míří do černého, vůči Polákům, Polkám, Čechům, idejím i individualitám, vůči tvorbě a reflexi, vůči tvorbě a sebeklamu. A stejně jako v Inland Empire se tu postavami dá propadnout do obojího hodně hluboko, o několik interpretačních a existenčních rovin. *** A záleží jenom na vás, jak mocně vám u toho vedle smíchu i zatrne, a jak vás ta kombinace nadchne. *** Například celkem ještě bezbolestný, humorný fakt, že Budař tady opravdu hraje sám sebe (pomyslné: "já ti Budaře zahraju líp, než by to Budař dokázal sám?" - 1:1:1 ?), mě totálně rozešťastnil, protože výmluvně dokazuje, jak výborný je to herec (kdo viděl Sto roků kobry, nepochybuje), a zároveň trefně komentuje, jak chabě je na tom s charakterovými kvalitami a sebereflexí. *** Myslím si víc a víc, že režisér je na domácí poměry génius, zvlášť když za posledních pár desetiletí dva ze tří dobrých českých filmů jdou na jeho vrub. (Třetím jsou Špačkova Pouta.) A jestliže Protektor byl snímek plnokrevně světový, který mohl vzniknout kdekoli a v kterémkoli jazyce, Polski film je plnokrevně národní a nepotřebuje si hrát na nic jiného, což je jinak jedna z podstatných vad na "kráse" ostatních tzv. novodobých českých snímků, mnohem méně sebevědomých. **** Jedna věc se ale odpustit nedá ani tu, že přes veškerou vybalancovanost film končí komicky, absurdně, odlehčeně, vtipem na úkor existenciálního závaží - po všem tom chození po palčivě ostré hranici tu najednou chybí vážné vyústění, onen "přesah", o kterém se žertuje, ale který se pouhými vtipy nedá zakecat. Najbrt to hezky rozehrál a byl to živý, energický a zajímavý zápas, bylo každou vteřinu na co se dívat, nepřetržitá řada proměněných šancí do branky vážna i humorna, jen tu rozhodující branku nevsítil - ale ovšem zhola nic nebrání si i tohle vysvětlit jako finální jízlivost na adresu naší národní povahy. *** PLUS: Světu se vyrovnají i veledlouhé titulky v českém podání, kde nechybí uvedeny např. Sestry Medvědy, ostřiči či mikrofonisti, a za pozornost stojí také dlouhý výčet instrumentů, na které hrál Petr Marek. *** A ano, Midi Lidi tradičně zajistili velice netradiční a naprosto výtečný soundtrack, což je dvojnásob dobře odvedená práce, protože hudební linka se plnohodnotně podílí na scénách a často právě ona jim už předem uděluje satirický tón. (05.09.2012)

Kterak si čtyři herci dělali prdel ze všeho, a nejvíc sami ze sebe. Mystifikace se vrství a vrství a Najbrt si v jednu chvíli sahá na samotný vrchol žánru. Humor se vyhýbá trapnosti a skrze nejapné vtípky podává zajímavé svědectví o hlavních protagonistech i vedlejších postavách a vyrábí zatraceně funkční sebeparodické gagy. Škoda závěrečných surrealistických výstřelků, které už na mě byly trochu moc a konec se díky nim maličko utopil sám v sobě a nenabídl žádné velké vyvrcholení. Jinak je ale Polski film vynikající taškařice se srdcem, která je navíc zatraceně originální. P.S.: Katarzyna Zawadzka je krásná, až to bolí :-) (21.07.2012)