Kamera:
Vladimir BaštaHudba:
Jurij KrasavinHrají:
Alexej Kopašov, Pavel Děrevjanko, Andrej Merzlikin, Alexandr Koršunov, Anatolij Kot, Alexej Dmitrijev, Jana Jesipovič, Jevgenij Cyganov, Anna Cukanova (více)Obsahy(1)
22. červen 1941. Západní hranice Sovětského svazu. 3:15 hodin ráno. Začíná jedna z největších operací druhé světové války, operace Barbarossa - německý útok na Stalinovo impérium. A právě v těchto dnech se odehrává příběh obyvatelů města Brest, které se stane cílem prvních útoků wehrmachtu. Sověti se ale drží v místní pevnosti. Jak dlouho vydrží? Brest se tak stane místem hrdinného odporu. (Thomassi)
(více)Recenze (192)
Parádní režisérská práce (bombardéry na vodní hladině!) vynikající jak v akčních pasážích, tak ve vykreslení tísnivé, surové a beznadějné atmosféry se skvělou hudbou, jež toto vše ještě více podporuje. A těch pár klasických gerojských momentů, kdy se například četa rudochů se slavným pokřikem "Huráááááá!" rozběhne s lopatou v ruce vstříc kulometné palbě, jsem schopen odpustit. Už jen třeba proto, že je to vyváženo jiným záběrem na strachy a beznadějí brečícího geroje. A nebo taky proto, že se těch gerojských momentů tenkrát udál bezpochyby nespočet.Tady prostě... atmosféra rulezzzz. Rozhodně nejlepší druhoválečný film, který jsem letos viděl a jeden z nejlepších, které jsem KDY viděl. ()
Koľko bolo takýchto márnych bitiek na oboch stranách. Vopred prehratých, a ľudia predsa len nezostali letargickí a išli do toho. Do poslednej minúty sa nevzdať. Krutý a smutný príbeh, ale neskutočne kvalitne natočený. Výprava, triky, kostýmy, masky, muzika, herci a samotná réžia ... naozaj všetko na jednotku ... akoby ste v Breste boli s nimi. ()
Výborná ruská vojnová dráma. Plná bolesti, smútku a nesplnených snov. Ako bolo vo filme spomenuté, všetci tušili, že sa blíži vojna, len ju nečakali tak skoro.... A potom sa už nedalo urobiť nič, len zomrieť. Je výborné, že podobne ako mnohé iné európske vojnové drámy, aj táto sa vyvarovala typických amerických kudrlinkových záležitostí a miesto toho sa bez príkras radšej zamerala na reálne hrôzy vojny, do trpkých dôsledkov a smutného konca. Ešte smutnejší koniec však čakal navrátivších zo zajatia, ktorí putovali rovno do ďalšieho lágru, tentoraz do vlastného. Holt, ľudské osudy sú niekedy veľmi smutné, bolestivé a nespravodlivé. 80/100 ()
Sovětský občan vydržel vše. Kromě smrti teda. V tomto postsovětském díle je však gerojská laťka naštelována snesitelně. Občas je tu dokonce kladen i důraz na člověka! Proč ne, trikově solidní, historicky opodstatněné, slušně zahrané. Jenom ty výpady z hrádku se tak nějak liší - buď je úspěšný a umírají pouze berlínští, nebo ne a potom padne tolko Ivan. Povinná záležitost pro všechny rusofily, pedofily (ten kluk je tak sladkej!) a militanty. ()
Film lehce nadhodnocuji, protoze i kdyz jej natocil rus, tak beloruskeho filmu se moc nevidi... Videl jsem desitky sovetskych valecnych filmu, ale o brestske pevnosti jsem jeste nikdy zadny film nezaznamenal a to se taky ceni. Kamera se povedla, misty me ale jeji zpomalene zabery vadily. Jinak ma film solidni vypovidajici hodnotu o jedne z prvnich nemeckych akci operace Barbarossa. Herecke vykony velmi dobre, film ma tempo a vyhyba se i prehnanemu patosu ( na nej ale maji postsovetske narody pravo ). U nas natocit takovy film je podle me momentalne nemozne. ()
Galerie (30)
Photo © Belarusfilm
Zajímavosti (23)
- Film se nejprve promítal neveřejně v Brestu a Moskvě 22. června 2010 (výročí napadení SSSR Německem). V říjnu 2010 bylo oficiálně zahájeno jeho promítání v kinech v Bělorusku a v listopadu téhož roku poté i v Rusku. Setkal se s kladným přijetím u kritiky, ačkoli někteří historikové (např. Alexej Isajev či Mark Solonin) upozornili na některé historické nepřesnosti ve filmu. Dle tisku se film líbil i ruskému premiérovi Vladimiru Putinovi a prezidentu Dmitriji Medveděvovi. [Zdroj: Wikipedia.cz] (PozorGranat)
- Pyotr Mikhaylovich Gavrilov bol po návrate z nemeckých koncentračných táborov v ZSSR obvinený z toho, že sa nechal zajať. Za trest si musel odžiť nasledujúcich 10 rokov v Gulagu. (MDesign)
-
Poslední obránce Brestu, Boris Faershtein, zemřel 24. srpna 2016 v Izraeli. V německém zajetí přežil jen proto, že mluvil Krymskou Tatarštinou a tvrdil, že pochází z Krymu. Vyhnul se tak takzvané "selekci". [Zdroj: RusskiyMir.ru]
Zdroj: http://russkiymir.ru/en/news/211991/ (PozorGranat)
Reklama