Stud

Silně intenzivní a pohlcující snímek, který však není pro každého. Režisér McQueen dost často vypráví pouze skrz dlouhých záběrů, jsou zde pasáže, ve kterých se třeba i 5 minut vůbec nepromluví a to nemusí vyhovovat všem. Jedná se však o psychologické drama a právě ty dlouhé záběry slouží k dokonalému vyjádření vnitřních pocitů hlavního hrdiny. Každý pohled, každý záběr je zde nesmírně důležitý. Především celá úvodní sekvence a pasáž v metru dokáže vydat za tisíc slov, takových momentů je ve filmu ale celá hromada. Film ve mně většinu času vyvolával nepříjemný pocit mrazení, sledujeme člověka, kterého jeho závislost ničí, protože není schopen navázat jakýkoliv vztah a všechny sexuální scény ve filmu jsou vlastně velmi bolestivé i pro diváka. Akademie by se měla skutečně stydět za nenominování Michaela Fassbendera, který podal famózní herecký výkon. (30.03.2012)

Pokud jde o tenhle film, v první řadě se u něj musím vypořádat se záměnou jmen, která se mi k němu váže. Jednak si pořád nemůžu zvyknout na to, že není Steve McQueen jako Steve McQueen, a že tenhle film vážně nenatočil ten borec ze Skleněného pekla a Motýlka, protože ten byl tou dobou už 31 let po smrti (pořád je pro mě strašnej nezvyk, že tenhle Steve McQueen je zavalitý obrýlený černoch, který s tím starším nemá nic společného). Za druhé mám podobný "problém" s Fassbenderem, jehož jméno mám pro změnu pořád tendenci číst jako Fassbinder, a tedy dávat si ho do souvislosti s mým velkým filmovým oblíbencem - německým režisérem Rainerem Wernerem Fassbinderem, který je též dávno po smrti - tenhle "nový" Fassbender se prostě znenadání kde se vzal tu se vzal, a najednou mám pocit, že hraje ve všem a že to jsou vždy naprosto perfektní fimy. Stud nejinak - pár věcí mě tam sice sralo (nesmyslně dlouhá scéna se zpěvem Carey Mulligan, relativně otevřený a divný závěr, který mi moc jako závěr nepřišel, všechny ty zbytečné záběry Fassbenderova zadku & ocasu, apod.), ale jako celek mě to hodně bavilo a pěkně se na to koukalo (a to hlavně zásluhou delikátní kamery a vynikajícího výběru lokací), rovněž hudební doprovod jsem shledal velmi příjemným. Ve výsledku mám nakonec sice pocit, že umělecká výpověď tohoto filmu zdaleka není tak silná, jak mu někteří přisuzují (proč nenapsat na rovinu, že tenhle film vynáší podle mě do nebes hlavně holky, kterým se prostě líbí Fassbender), a že je to možná mnohem prázdnější film, než by se mohlo na první dojem zdát, ale 4 hvězdy mu za sebe asi dát můžu (5 v žádném případě, na to mám o kvalitách tohoto filmu až příliš mnoho pochybností, nemluvě o mé averzi k přemíře sexuální explicitnosti v současných filmech). (20.09.2015)

Začátek: chlap jede metrem a čumí, dám si šlofíka. Probudím se po pár minutách, když na mě skočí kocour a chlap jede metrem a čumí. Pak šuká a honí si ocas ve sprše. Inu, co by ne, kdo z nás to někdy nedělal, že? Ale kokat se na to nemusím. Dám si šlofíka a když se po pár minutách vzbudím, když kocour seskočil, hádejte, co se děje? Chlap šuká a jede metrem a zase blbě čumí. Docela se mi podařilo ,, díky několika delším spánkům, prokousat se až ke konci, kde se konečně něco děje. Chlap běž a blbě čumí, když si z toho všeho podřízla jeho ségra žíly:-/ Volovina (14.07.2012)

Umělecký mrd nedokážu ocenit. Furt tam hraje smutná klasická hudba a Fassbender mrdá a dělá cumshotový ksichty do kamery v hyperdlouhých, nudných scénách. Vidět to v kině, tak si podřežu žíly. Doma jsem si u toho příjemně pokecal a z děje mi opravdu nic neuteklo, a navíc McQueen není dřevo a ta běžecká scéna se mi líbila. Samota z toho filmu úplně čiší, což byl podle mě účel, jen všeho moc škodí. (18.04.2012)

Krutý paradox závislosti je, že transformuje zdroj potěšení do nevyhnutelné a nenasytné potřeby. McQueen natočil Shakespearův sonet 129 pro 21. století - Mrháním sil v tmách hanby pustošivé // je chtíč, když rve, co chtěl. Když teprv chce to, // zná jenom krev a zrady, sliby křivé, // surovec, vrah a lhář a sketa je to. // Hnusí se nám, jak poskytne nám slast, // jak máme to, co zoufale jsme chtěli, // hned nepříčetně zoufáme si zas, // že jsme mu, blázni, takhle naletěli. // Blázni, když chcem to, blázni, když to máme, // šílíme před tím, při tom, po tom též, // vteřinu štěstí dlouze odpykáme - // z příslibu blaha bláhová je lež. // To všechno každý ví, však nikdo neví, // jak peklu uniknout, když číhá v nebi. (17.02.2012)