Shame
Hanba
Režie:
Steve McQueenKamera:
Sean BobbittHudba:
Harry EscottHrají:
Michael Fassbender, Carey Mulligan, James Badge Dale, Nicole Beharie, Jennifer Butler, Lucy Walters, Elizabeth Masucci, Alex Manette, Hannah Ware (více)Obsahy(2)
Celosvětově úspěšný snímek Hlad (2008) režiséra Steva McQueena prostřednictvím extrémního případu vězně IRA a jeho smrtící hladovky analyzoval vztah individuální a společenské svobody jednotlivce. Ve filmu Stud je hlavní hrdina Brandon v naprosto opačné situaci než Bobby Sands, hrdina Hladu - je to úspěšný a finančně zajištěný mladý muž žijící v současném New Yorku s absolutními možnostmi. I přesto, že jeho sociální status je velmi vysoký, Brandonova vnitřní spokojenost a svoboda jsou deformovány do sexuální závislosti a společenské i osobní frustrace. Stud je mrazivou analýzou vyprázdněnosti současné produktivní generace, ve které se neschopnost lásky, citu a komunikace s ostatními transformuje do patologické závislosti na cyklicky se opakujících sexuálních aktivitách. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (818)
Po dlhej dobe dávam na niečo hodnotenie odpad!, ale inak sa proste nedalo... Egoistický úchylný narcis v hlavnej úlohe - to neveštilo nič dobré. Pár krát sa zdalo, že prichádza konečne nejaká zápletka, ale nakoniec nič - po celý čas rovnaký nevýrazný dej bez väčších zvratov. Mal som chuť to vzdať už po polovici, ale povedal som si, že ono sa to ešte nejako vyvinie a príbeh nadobudne nejaký konkrétny zmysel - ale napokon nič z toho. Tak tomuto už nepomohla ani Carey Mulligan - aj keď jej rola Sissy bola asi jediným čo v tomto filme zaujalo. Celkovo je pre mňa obrovské sklamanie - hlavne preto, že mnohí tento film vychvaľujú do nebies. ()
Z(a)tracená generace. Čím více voleb, tím více problémů. Každý si vybíráme svou závislost. Fassbender nekompromisní. ()
Fassbender odvádí v poslední době výbornou práci a není náhodou, že jsem si ho nedávno zařadila do topky, načež mi tímto jeho výkonem ukázal, co jsem chtěla vidět (obrazně řečeno ). Shame nabízí svoji vizualizací i pragmatismem jakousi bílou prázdnotu, která je na jednu stranu velice depresivní, ale na druhou absolutně absurdní co se týče významového obsahu, jinak se už v tomto světe přec není čemu divit, že si režiséři berou do rukou ta nejcitlivější témata a zachází při nich až do těch nejsprostších a nejintimnějších koutů, kde už už fakt máte chuť si vygooglovat, jestli Fassbender nedělá i do porna. Tleskám za jeho odhodlanost a obětavost a tleskám i McQueenovi, který se nebojí film točit pořádně za studena a divákovi svým nelítostným a tvrdým způsobem pohledu na komplexní problém pořádně zamrazit obrazovku. ()
Přišlo mi to vážně divný. Hudba byla skvělá, provází celý film, dialogů je tam málo, ale to mi nevadilo. Atmosféra byla divná a něco mi na tom filmu chybělo, ale nevím co. Také jsem se dost nudila. ()
Závislost je o sobectví. Ve vztahu se musí i dávat. Brandona tíží, že může jenom brát.A když bere, tak ubližuje. Za takovou závislost si lze dosadit cokoli (máváme Requiem), McQueen spolu s Fassbenderem se zaměřují na vyprázděnost sexu v moderní společnosti. Umělecky a esteticky skvěle ztvárněné, výrazná filmová řeč na úkor polopatické doslovnosti. Přesto, snad až příliš jednoduché. ()
"Porno", při kterém vás může přejít chuť na sex. Za plný počet to není, jelikož otevřený konec ničí celé dlouho gradované finále. I tak ale po dlouhé době, a s husí kůží na těle, přibitý k sedačce až do závěrečného titulku a hrozil se světla v sále, které ohlašovalo příchod temné reality. ()
Co je vězení v podobě mříží v porovnání s vězením v podobě vlastního těla. V prvním případě svoji svobodnou vůli projevíte třeba hladovkou, v druhym případě vám už zbývá asi jen ten celoživotní stud, nic z toho sice nevysvobodí, ale aspoň se cítíte být víc člověkem. Každopádně volila bych raději ty mříže. Steve McQueen je mág, což jsem tušila už při sledování Hladu, tohle je ale ještě větší pecka, což jsem ovšem netušila, že vůbec může být. Už se těšim až mě Steve smete třetim dílem, a to třeba pro ještě zajímavější diskuzi nad tím, co nám chtěl režisér říci, a která z rolí je vlastně ta Fassbendrova životní, protože už teď jsou to minimálně dvě. Jinak samozřejmě přidávám zde i své nepochopení nad nenominací na Oscara pro Michaela, i když věřim, že můj pohled na tohoto pohledného jinocha je zasažen postižením neléčitelné adorace vůči jeho osobě, stejně si myslim, že jeho výkon by si minimálně onu nominaci zasloužil. ()
Zrození dalšího výtečného režiséra z Velké Británie. Nejdříve jsem si myslel, že je Shame jeden z těch uměleckých filmů, které jsou sice naprosto precizní co se týče filmařiny, ale buď vás neuvěřitelně nudí nebo po emocionální stránce totálně minou. Tady se ale nestalo ani jedno ani druhé, ba naopak! I přes pomalejší tempo jsem nesmlouvavé poselství pana McQueena hltal od začátku do konce a nejen konec (a však zvláště ten) mě emocionálně naprosto odzbrojil. Carey Mulligan je zlatíčko. ()
Napsal bych asi toto. Neskutečně zpracované, opravdu výborný herecký výkon Fassbendera a k tomu velká dávka emocí. Přesně to, co jsem od filmu očekával, se naplnilo ba dokonce ještě více překvapilo svou otevřeností v každé scéně, někdy bych řekl až svou extrémní otevřeností, ale proto ten film je také zajímavý. Neřekl bych ale, že je to nějaké super. ____ Záleží na činech, né na slovech. ____ ()
Actions count, not words. ()
Pěkný příběh o člověku který ničí sebe samotného. ()
Aneb když chceš hodně, nevíš kdy přestat a přestaneš kvůli tomu vnímat okolí. Strhující, minimalistické, emocionální. ()
Vše plyne v nádherně pomalém tempu, které jen podtrhuje naprosto odosobněný styl natáčení. Fassbender podává vynikající výkon, přičemž hraje v podstatě jen očima, v nichž se každou minutu víc a víc odhaluje utrpení z jeho prázného života. Ostatní herci také velmi zdatně sekundují, ale musím říct, že Carey Mulligan bych si radši nahou představoval, než ji viděl ;-). Naprostým vrcholem režisérova umu pro mě byly němé scény z metra, zvláště pak neslyšný rozhovor s blondýnkou. Těším se na další McQueenovy filmy. ()
Rozhodně velmi zajímavý film, který místy hraničí až se soft pornem. Co hraničí, tento film je chvilkami takovým lehkým soft pornem, ale opravdu skvěle natočeným. To může být ten faktor, který donutí některé lidi ke sledování. Ale tak ono se to čeká, když je film o lidech závislých na sexu. Ostatní aspekty filmu, jako herecké výkony, kamera a hudba, jsou na opravdu velmi vysoké úrovni a Steva McQueena se určitě vyplatí do budoucna bedlivě sledovat. ()
mňa ten film nebavil, napriek fassbenderovi. :( určite bych na to do kina neišiel. McQeen, "dofasil" si to .. aj so scenarom . ()
Nuda k posrání #29. Viz Osvícení. 35% ()
69. Zlatý glóbus (za rok 2011) - nominace (1) - Nejlepší herec (drama) - Michael Fassbender ()
Šokující, smutný a depresivní snímek, ve kterém si Steve McQeen zase hraje s detailními záběry a dlouhými scénami, ze kterých se snaží vytěžit maximum. Daří se mu to. Hlavně Fassbender zvládl tuhle roli na jedničku s hvězdičkou. Už dlouho se mi nestalo, abych na závěrečné titulky koukala s úžasem otevřenou pusou . ()
Kubrickovsky čistá filmarčina. Umelecké dielo. ()
Související novinky
Best of 2012 dle popředních uživatelů ČSFD.cz
Stejně jako v loňském roce, i letos vám přinášíme přehled nejlepších filmů uplynulého roku dle předních uživatelů ČSFD.cz. Uživatelé i filmy v jejich výběru jsou seřazeny abecedně. Nejoblíbenějším… (více)
Český Alois Nebel oceněn Evropskou filmovou akademií
Udělování Evropských filmových cen v Berlíně suverénně kralovala komorní Láska rakouského režiséra Michaela Hanekeho. Není to žádné překvapení, film o nemoci a umírání ve vztahu dvou starých manželů… (více)
Trierova sága o souložení
Ve Švédsku právě padla první klapka nového ero-eposu Larse von Triera s výmluvným názvem Nymphomaniac. Filmu přinesl mediální pozornost především Shia LaBeouf, který tvrdil, že si před kamerou… (více)
Velmi netradiční a intenzivní filmový zážitek. Existenciální bodnutí do zad s katarzním účinkem. Originální, odvážné, troufalé. Brilantně napsané, natočené i zahrané. Od režiséra, který se nebojí jít pod povrch, k jádru. Sociálně kritické, kdy jsou pod mikroskopem aktuální hodnoty moderní civilizace / styl života / základní lidské potřeby, s důrazem na tělesné uspokojení / vlastní TĚLO. A až hrůzostrašně komplexní / minuciózní. ~ /pozor spoilery!!, doporučuji číst až po zhlédnutí filmu/ Stěžejní pro pochopení sémantiky snímku je nejenom postava Brandona Sullivana, úspěšného, pohledného a movitého třicátníka aktuálně žijícího v NY (skvělý Michael Fassbender), ale i jeho sestry Sissy, která se před kamerou objeví o něco později (neméně dobrá Carey Mulligan). Brandon trpí posedlostí sexem, nedokáže odolat neovladatelné touze po orgasmu, nedokáže ani navázat dlouhodobý vztah. Ač navenek úspěšný a zabezpečený muž, přesto v jisté izolaci od lidí. Shame v prvé řadě reaguje na fenomén novodobé západní společnosti, v níž člověk hledá co nejrychlejší a nejpohodlnější formu uspokojení (flirt / sex na jednu noc / sex za peníze / erotické chaty / porno na internetu…), která je přitom tolik neosobní a povrchní. Sex není chápán jako něco osobního, intimního či vzácného, ale je naopak vnímán coby KONZUM, jelikož tato povrchní touha po uspokojení se se cyklicky opakuje. Je to nekončící koloběh, stejně jako ostatní lidské činnosti, které praktikujeme. Automatismus. (Šéf k Brandonovi: Tvůj disk je plný oplzlostí. Přišel tvůj počítač a je to prasárna. Mám na mysli šlapky, kurvy, anál, dvojitý anál, penetraci, mezirasový výstřiky na obličej, cream pie. To ani neznám.). Sex (nebo i jídlo, notebook…) je prostředkem k zmírnění / otupění frustrace člověka z vlastní existence. Přítomnost se pak stává tolik pustou, odcizenou a stereotypní, je z ní těžko úniku. Ani Brandon z ní neuteče (viz vynikající noční scénu, kdy běží ulicemi NY). Jak zde již někdo z uživatelů zmínil, je vězněm ve svém vlastním těle. ~ V rámci tohoto (leit)motivu, tedy motivu svobody, resp. vězení těla a ducha, se snímek zevrubně zajímá i o další aspekty života člověka ve společnosti. Tyto vyvěrají na povrch především díky druhé již zmíněné postavě, Brandonově sestře Sissy. Její postava kumuluje trvalé hodnoty lidského rodu (rodina, láska...), zároveň je stejně tak osamělou a tápající jako její bratr. Křehká bytost toužící po prostém doteku, jemnosti a opravdovosti. Nejen to slyšíme z jejího zpěvu (který mimochodem jako jediný prostředek dokáže hnout s city jinak emočně chladného Brandona). Ač půvabná zpěvačka, potencionální idol spousty lidí a středobod jejich zájmu, přesto na světě SAMA. Aby se o ni začal zajímat někdo z okolí, natož její bratr, musí si vymyslet rakovinu nebo si podřezat žíly…? Nejen její osud aktualizuje zpřeházené hodnoty části dnešní společnosti (kde jsou na vrcholu úspěch, peníze, sebeprosazení, sebeuspokojení…), z nichž přirozeně vyplývají nezájem o druhé, ignorace + arogance, egoismus… Člověk je zachycen coby samostatná jednotka. Stává se cynikem a toto své sebeponižování omlouvá a prohlubuje, dál žije svůj vyprázdněný život. Možná ani není schopen jakékoliv sebereflexe, zde až Brandonova sestra částečně rozbije již zmíněný koloběh a zapříčiní, aby se Brandon zamyslel nad svým chováním. Snad jen dodám, že není dobré problematiku zjednodušovat na otázku, zda lze celý život být s jedním člověkem (a být přitom šťastný), a zároveň ostře odsuzovat promiskuitu. Jde spíše o hloubku vztahu. ~ Zajímavé je také sledovat prostředí, v nichž se protagonisté nacházejí. Jedná se o prostory určené k práci (kancelář) a zábavě (bary, ložnice, hotelový pokoj, bordel, taxík…), přičemž dominují uzavřené (často modernistické) prostory. Shame disponuje množstvím nezapomenutelných scén; zmiňme alespoň již výše uvedený Brandonův běh, kdy jej za tónů Bachova klavírního preludia kamera snímá z bočního pohledu, zdánlivě nekonečný detailní záběr do tváře Sissy při její (maximálně zpomalené) interpretaci Sinatrova šlágru New York, New York (schválně si jeho slova přeložte do češtiny!), úvodní scénu a tu závěrečnou, které jsou téměř totožné a přesto ne, či Brandonovu snahu o navázání hlubšího vztahu s jistou kakaovou kráskou a její výsledek. První minuty snímku nabízejí opakující se ranní rituály, při nichž je několikrát v záběru Brandonův penis. Zatímco v závěru se kamera soustředí pouze na jeho mimiku v obličeji, jakoby chtěla proniknout až do jeho mozku. Pravda, Shame sice obsahuje nemálo explicitních sexuálních scén, nejsou však v žádném případě prvoplánové, naopak jsou významným sémantickým i emočním prostředkem. Typické jsou dlouhé statické záběry, které jsou v konečném vyznění pro diváka obrovsky zničující a znechucující (znechucující však nikoliv tím, co divák vidí v nějakém fikčním světě jednoho filmu, ale naopak tou tolik obnaženou realitou dneška, v níž se třeba poznává). Často je kamera jen trpělivým pozorovatelem z povzdálí. Práce s celky a detaily. Studené barvy v převaze. Co se týče hudby, vynikající je ústřední motiv – orchestrální hudba Harryho Escotta, dále několik Bachových kousků. Ke konci filmu zaujme zneklidňující prolínání onoho ústředního motivu s tepající diskohudbou. ~ Shrnuto podtrženo: Shame = Hanba = Stud je filmem o studu projevit v sobě člověka, lásku, čistotu, opravdovost. O studu ze svého stylu života. O STUDU ZE SEBE. O studu, který člověku brání se otevřít druhému. Doporučuji všemi deseti, ale varuju, dlouho po skončení snímku (ale i v průběhu) je člověku hodně hnusně. Nicotně. Studno. ~ ~ Nejsme špatní lidé. Jenom pocházíme ze špatnýho místa. () (méně) (více)