Reklama

Reklama

Nevěstinec

  • Francie L'Apollonide - Souvenirs de la maison close (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Přelom devatenáctého a dvacátého století - období velkých sociálních změn - postihl také proslulé pařížské nevěstince. Uzavřenému světu, v němž se na jedné straně nabízela krása a potěšení ale i ponížení a bolest, hrozil zákaz. Francouzský režisér Bertrand Bonello vyšel v příběhu o „vzpomínkách z nevěstince“ ze současné sociologické studie o pařížských „domech lásky“ na přelomu století. Filmový obraz prostitutek a jejich zákazníků zbavil lechtivého a povrchního pozlátka, který nahradil o poznání živočišnější atmosférou. Do popředí se dostávají autentické osudy dívek, jejich rivalita i přátelství, ale i dobové volání po obratu k rádoby humánnější společnosti. (Festival francouzského filmu)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (119)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Návštěvu Nevěstince by neměl riskovat nikdo, komu jde především o silný příběh, zajímavý děj a vývoj postav. Nic z toho se totiž v Bonellově snímku nekoná. Ten se snažil především o zachycení dobové atmosféry nebo aspoň o to, jak si takovou bordelovou atmosféru z přelomu 19. a 20. století v Paříži režisér ve své umělecké fantazii představuje. Evidentně ji považuje za součást dobové kultury a rušení nevěstinců a přesun prostituce na ulici považuje za určitou ztrátu jednoho kousku staré Paříže. Zároveň je Bonello režisér, který se vyžívá v tom, čemu říkám umělecká onanie, tzn. snaží se o umělecký rozměr ve svém filmu, takže se připravte na dlouhé dialogy, nivé pohledy, ejakulát prýštící z očí apod. Určitou představu o tehdejších mravech ve věcech sexuálních sice divák může získat, ale historicky věrný pohled na provoz tehdejších bordelů to určitě není už proto, že si režisér jejich atmosféru idealizuje a líčí osazenstvo málem jako ten nejpříkladnější pracovní kolektiv, kdy se děvčata cítí tak nějak na jedné lodi, nezištně si pomáhají a soucítí spolu. Řekl bych, že ten běžný provoz a osazenstvo bylo daleko přízemnější a i v té luxusnější kategorii, ve které se pohybujeme, poněkud hrubší. Už proto, že ty holky tam byly v podstatě v pasti a nedostávaly se běžně ven, takže ponorková nemoc byla asi běžná. Film mě nenadchl už proto, že tak nějak nechápu, co tím chtěl jeho autor sdělit, ale ani mě nijak neurazil, protože na to je příliš dobře obsazený pohlednými herečkami, které navíc slušně hrají, a snímku jde přičíst k dobru i slušnou výpravu. Celkový dojem: 55 %. ()

Omnibus 

všechny recenze uživatele

"Smějící se žena? Tvář je zohyzděna." Zadání znělo: Natočit pár velice silných momentů a ukrýt je do dvouhodinového filmu o ničem, s rychlostí děje jeden, dva kopulační přírazy za minutu. Povedlo se. Únavné jak dvě hodiny v peep-show. Čumět takovou dobu do kaleidoskopu, byť kozičkového, na ze střípků se skládající nejrůznější obrazce, bez hlubšího smyslu, to chce pevné nervy. Výsledný dojem: záživné zhruba jako handjob poskytovaný samicí lenochoda. No jo no, holt jsem vybral špatnej podnik, prachy v čudu a rozkoš prakticky žádná. Že já radši nešel za helmbrechtnicemi v některém již vyzkoušeném podniku v Plzni: U poupátka. U broskvičky. Pekelná díra.U boubelatého Zajíčka. Vlčí klec (mimo provoz).Růžová ouška - zde pozor, sice luxusní italský podnik Tinto Brasse, ale s nácky a štěnicemi, proto žádné řeči o politice! Jen dva výstřiky v tomhle Nevěstinci. ()

Reklama

Madison 

všechny recenze uživatele

Vynikajúci nápad previesť na plátno neutešenú atmosféru francúzskych "domov lásky" z 19. storočia. Je však škoda, že v snahe po vyspelo pôsobiacom filme, nie je v scenári miesta pre emócie, komplexný silný príbeh, ktorý by sa hĺbkovo venoval jednej dôležitej postave, viaceré spomienky, deje či poviedky len plávajú po povrchu a nemajú šancu zapôsobiť. Bonello sa mohol zamerať len na jednu prostitútku čoby zranenú ľudskú existenciu, s ktorou by sme jej útrapy mohli prežívať. Dve hodiny som sa snažila preniknúť do hniezda živočíšnej rozkoše, no na pár zaujímavých okamihov je ten film trestuhodne prázdny a v divákovi nič nezanechá. ()

RasputincZ 

všechny recenze uživatele

Rozhodně zajímavý snímek, který pohlíží na prostituky z trochu jiného úhlu než většina filmařů. Na dobové drama je to moc uzavřené v nevěstinci, jenže o sám režisér tvrdil, že to byl právě jeden z jeho hlavních cílů, zaměřit se především na nevěstinec jako budovu, která pro většinu mužské populace symbolizuje potěšení a prostor pro rozvíjení jejich perverzních fantazií a pro většinu žen vězení, z kterého není úniku. Mezi nejsilnější stránky filmu patří aspon pro mě rozhodně hudba (dost zajímavě zvolené kousky z 60. let) a také hudební doprovod, který údajně Bonello skládal sám. Vizuální stránka snímku je další kladný faktor, rekvizity a rozdvojování obrazu film obohacuje. Důvod, proč hodnotím pouze 3 hvězdy je ten, že jsem se s žádnou postavou nedokázal dostatečně sžít a především jsem si po skončení filmu vůbec nemohl říct, jestli se mi ten film vlastně líbil nebo ne. Jistou poetickou atmosféru snímek bezesporu má, ale příběh se v tom hledá dost těžko. ()

Dzeyna 

všechny recenze uživatele

Tento snímek je ponurý a nechutný, ale na druhou stranu je v něm hodně silný podtext lásky, kamarádství a zdraví. Nevím, jak mám vyjádřit můj pocit po shlédnutí, jelikož jsem se na jednu stranu celkem nudila, na druhou mě toto téma zaujalo - například v tom, že mají prostitutky malou hlavu :D, děj je dobrý až na to že to nikam nevede a konec mě hodně zklamal, čekala jsem něco originálnějšího. Ženské role byli vybrány dobře, jelikož si každý chlap najde to své. Opravdu nevím, jak tento film ohodnotit, je pro mě hodně rozporuplný, myslím že zlatý střed odpovídá kvalitě. Málem bych zapomněla - Jokera no. 2 aka usměvavou ženu fakt mě dostala! ()

Galerie (35)

Zajímavosti (7)

  • Jedna z hereček je skutečná prostitutka. (nebozka)
  • V 10. minutě nad pohovkou s pumou můžeme spatřit obraz „The jewel case“ autora Guillaume Seignaca (1870–1924). V 10. minutě a v lepším záběru v 92. minutě uzříme obraz „Water Babies“ (1900) autora Sira Edwarda Johna Poyntera (1836–1919). Ve scéně s měděnou vanou (39. minuta) můžeme na stěně vidět obraz „The Nymphaeum“ z roku 1878 autora Williama-Adolphe Bouguereaua (1825–1905). Ve 110. minutě můžeme vidět na stěně visící obraz „A Summer Night“ z roku 1890 od Alberta Josepha Moorea (1841–1893). (Petsuchos)
  • Ve 14. minutě (lépe na 48. minutě) lze spatřit obraz „The Oreads“ autora Williama-Adolphe Bouguereaua (1825–1905) z roku 1902, což je zároveň chybou, protože film se odehrává v letech 1899–1900. (Petsuchos)

Reklama

Reklama