Škola princů

Hned na začátku musím zmínit, že se mi velmi líbila Sarah Hlaváčová - pro mě dosud neobjevená herečka. Škoda. Jak jsem se díval ani od této pohádky toho neodehrála velmi. Přitom je talentovaná a nesmírně sympatická. A i ona má lví podíl na tom, že se jedná o romantičtější pohádku než je běžné. Vždyť jen ta nesmělost mezi princem a princeznou je roztomilá. Holt Matouš Ruml je také oblíbeným pohádkovým hercem, v současnosti hraje v každé druhé. A pokud můžu soudit - princezna je jedna z nejsympatičtějších, co jsem kdy viděl - JEDNA z nejsympatičtějších. Následně oceňuji loupežníky a jejich zvířecí zvuky, divákům měli za úkol zprostředkovat především zábavu a to se jim povedlo. Především Radomil Uhlíř, který je častým hostem v pohádkách a stejně často v nich hraje i naprosté hlupáky. Bohužel loni zemřel. Také je zajímavé vidět v kladné roli pana Navrátila, to se často nestává - myslím v rámci příběhů či hlavně pohádek. Trochu nelogicky ale působí, že se princezna hlásí do školy těsně před rozdáním vysvědčení. A ještě zajímavější je, že princ hraný P. Děrgelem přišel o princeznu, přesto se při souboji prince s princeznou usmívá, což jde proti jeho povaze. Opravdu se jedná o čistě romantickou záležitost, žádné kouzla, souboje s draky apod. A možná právě proto nebo navzdory tomu, kdo ví, se jedná o pohádku, která se jistě nezapíše do srdcí milionů diváku, ale rozhodně je to mile strávených dva a sedmdesát minut. (03.01.2020)

Zábavný pohádkový průměr. Nejdřív musím popřít, že je to úplně originální pohádka. Nápad na školu princů je vlastně jen šikovně rozvedený slavný motiv naháněčky Libíčka s Travníčkem a kumpány ze Tří oříšků pro popelku. Kopírování je tu ale víc, chvilkami to vypadalo, že režisér měl snad čínské poradce. Třeba nalezení princezny jezdci na koni je vykradené z Princeny Jasněnky a seznámení ústřední dvojice, aniž by věděli že jsou oba princ a princezna, bylo snad už v Šíleně smutné princezně. Jinak to celkem šlo, i když samotný příběh klopýtá jako muslim po tuzemáku. Jenže terno je ústřední dvojice. Princezna je zajímavá a Matouš Ruml je jako princ skvělý. A taky se dobře ohání mečem. (18.12.2016)

Dost se rozhoduji mezi počtem hvězdiček. S velkým očekáváním jsem tuhle novou pohádku vyhlížela, a to byla možná chyba. Začátek velice slibný. Nápad se založením školy, super. Potom přijeli na zámek princové. Jeden co by furt jen spal, druhý se zase tvářil jak kakabus (promluvil za tu dobu vůbec?) a ten třetí si na všech honil ego (doufám, že nic jiného). A pomalu to šlo k šípku. To, že se princ s princeznou vydávají za někoho jiného je otřepané, ale nevadilo mi. Stále to má v sobě jakýsi nádech romantiky. Ale ten preceptor nahánějící prince působil jako pěst na oko. V Popelce to fungovalo, bohužel opakovaný vtip není vtipem. Občas působil rušivě i pražský přízvuk, hlavně u loupežníků (nebo těch, co si na loupežníky hráli). Hlavně jejich dialogy byly na palici, otvírala se mi kudla v kapse. Poslední podstatná věc, která mi vadila, byl trošku zmršený konec (nejen výstupem princezny). Očekávala jsem větší happyend. Ale dost kritiky, kritizovat umí každý. Velkou pochvalu ode mě dostane nádherná výprava. Především mě potěšily dokonalé kostýmy. Dalším příjemným překvapením byly šermířské souboje, na pohádku jich bylo dost a hlavně se na ně dalo dívat. No a co se týče herců, Matouš Ruml se zhostil své role na jedničku a ukázal, že není jen Lexou s kšiltem na straně. Získal mé obrovské sympatie. Ostatní princové za ním vážně jen pokulhávali. Princezna byla sice miloučká, ale chvílemi mi trhala uši. A Liška, jo Liška konečně předvedl i tu svou druhou tvář. Takže suma sumárum, stále nejsem rozhodnutá. Vidím to na 3*, ale dala bych i 4 už jen proto, že mě pohádka bavila rozhodně o milión procent více, než štědrovečerní Peklo s princeznou. Konečně pohádka bez retardovaných čertů v čele s Vydrou! (26.12.2010)

Moc pěkné! Děj možná některé nepřekvapí, ale čím chcete po tolika letech natáčení pohádek překvapit? Pohádka jako žánr už má zkrátka některé věci dané a je těžké přijít se zcela nečekaným příběhem. Mně osobně se námět se školou princů moc líbil a celkově na mě pohádka zapůsobila. Uznávám, že některé moderní pohádky jsou fiasko, ale Škola princů k nim rozhodně nepatří. Co byste chtěli? Dětem nepochopitelný rafinovaný děj se zpětnou perspektivou? Více akce aby to mělo to vaše "koření"? Uvědomte si, o čem byli pohádky dřív? Jednoduchý děj a to hlavní bylo v kouzle provedení. A přesně to se podle mě povedlo tvůrcům této pohádky. Styl starých pohádek se už nevrátí. Werich je po smrti, Neckářovi je sedmdesát, dokonalému peklu navěky vládne Karel Heřmánek a ta starobylá barva obrazu, když Maruška bloudí bažinami už je zkrátka překonaná. Ted pohádky vypadají takhle, točí se pro děti a ne pro hnidopichy ČSFD a já jsem rád, že se ještě dnes najdou lidi, co natočí opravdu pěknou pohádku. (26.12.2010)

Čím to, že se v české pohádkové tvorbě nedaří dosáhnout toho, aby se sešly v té správné kvalitě všechny důležité složky dobrého filmového zážitku? Ve Škole Princů se sešli úžasně zahraní kladní hrdinové Matouš Ruml a Sarah Haváčová s neméně povedenými "sidekicky" Pavlem Liškou (který je mimochodem zcela vážný a působí jako největší boss z celého filmu) a Zdenou Hadrbolcovou, se svým způsobem také povedenými králi a jejich rádci... a bohužel s dokonale trapně figurkařícími zápornými postavami a dost nevyváženou režií, která nedokáže udržet nějakou srozumitelnou atmosféru. Škola Princů skáče co chvíli od pitomé školní komedie přes akční podívanou do oku i duši lahodící rozpačité romance, a když se to děje na prostoru ani ne hodiny a čtvrt, nemáte šanci se na to naladit, takže vám bude všechno, co se hrdinům uděje, víceméně jedno. Je to škoda i s ohledem na velmi slušnou hudbu Ondřeje Brouska. V podstatě jen to, že je Škola Princů taková jednohubka, mě přesvědčuje, abych se ještě někdy podíval znovu. 70% (03.01.2017)