Anděl milosrdenství

Válka, sníh, mráz, všudypřítomná deprese a nejistota a v tom všem malý lidský příběh. Dobovost a už klasickou atmosféru adaptací Vladimíra Körnera vystihl Miloslav Luther dokonale. Příběhu přes jeho nesporné kvality ale přeci jen něco chybí a ve druhé polovině přijde chvíle, kdy se zdá být poněkud dlouhý. Přesto o překvapení není nouze, starají se o ně především vedlejší postavy, prakticky všechny nemálo podivné. Nelehké místo a nelehká doba pro Anežku a Kryštofa... obě hlavní postavy výborně hrají Ingrid Timková a Juraj Šimko. Úchvatné jsou i místa natáčení, především "vojenský lazaret" a jeho okolí. Přesto jsem od Anděla milosrdenství čekal víc, jde přeci o adaptaci mého oblíbeného autora. 60% (21.02.2018)

Nadržená a nafrněná vdova po Rakousko- Uherském oficírovi si to během první světové války rozdává v polním lazaretu se zajatcem s podivnými léčitelskými schopnostmi, ve snaze odčinit manželovi válečné zločiny na civilním obyvatelstvu. Ten však ze zajateckého tábora uprchne a paničce tak trošku hrábne v makovici. Po hudební stránce super a první půlka filmu nabízí tajemnou atmosféru zasněžené krajiny a vojenského lazaretu, ale pro mě prostě nudné a hlavně předramatizované a mám z toho pocit, že se film chce tvářit jako něco víc, než čím ve skutečnosti je. Celkově z toho působí televizní zpracování a podle vizuálu bych to čekal tak o deset let starší, než to ve skutečnosti je. (16.10.2014)

Je to temné o tom niet pochýb. Film je v mnohých miestach nepríjemný, svojou bezútešnou atmosférou sa dostáva pomaly pod kožu k čomu dopomáha aj sláčiková ťahavá hudba. Herecké výkony sú takmer bezchybné. Ani náznak prehrávania, alebo expresie. Práve tieto zložky dopomáhajú k tomu, že sa jedná o vyspelý film zo silným príbehom. Lenže rozkúskovanosť scén v ktorých prevláda hlave detail, bez výraznejšej dramatizácie spôsobujú, že hlavne v strede filmu tempo poľavuje, pohnútky ktoré mali vyplynúť zo situácií sú tu ukázané bez väčšieho dramatizujúceho podkladu a celkový dojem je tak niekde napol cesty medzi silným príbehom a tým akú ma film skutočne výpovednú hodnotu. Začiatok a koniec, kedy sa skutočne niečo deje má výborné tempo a fungujúce napätie. Ostatné mi prišlo ako výplň. Nie zlý film, ale ani nič čo by som si mal o týždeň pamätať. (23.03.2013)

Slovenské válečné drama odehrávající se na sklonku 1. světové války v zimě 1917/1918 na východní frontě v Haliči, konkrétně v okolí západoukrajinského města Stryj. Hlavní postavu ztvárňuje vdova Anežka po rakousko-uherském důstojníkovi Brunovi, údajně válečném hrdinovi, ve skutečnosti však po chladnokrevném zabijákovi nevinných a dokonce i dětí, jehož nakonec postihne strašlivá, ale spravedlivá smrt. Vdova Brunová (I. Timková) touží odčinit hříchy svého manžela a rozhodne se působit jako zdravotní sestra ve vojenském lazaretu. Tamtéž se seznámí se záhadným mužem Kryštofem, zřejmě nepřátelským agentem, disponujícím však zázračnými léčivými schopnostmi a po nějaké době mezi nimi propuknou vášnivé city. Snímek je laděn velmi pesimisticky, ukazuje lidi psychicky těžce poznamenané dlouhodobou nestabilitou (zaujme scéna s chlípným nevděčným kudrnáčem), jejichž myšlení se stalo stejně kruté jako válka sama, vše je podbarveno pochmurnou zimní nevlídnou pustou krajinou a povedenou hudbou. Drama M. Luthera podle Körnerovy předlohy popisuje dobře nelítostnou válečnou atmosféru, je situováno do zajímavé oblasti, herecké výkony byly též ucházející (i když mimo I. Timkové jsou pro mě jména herců neznámá), přesto však dílo nepůsobilo tak poutavě, aby to stačilo na nadprůměrné hodnocení. (21.05.2015)

Mrazivá "körnerovka" se spisovatelovou typickou premisou "život se s nikým nesere". Tentokrát ze zimní Haliče v průběhu 1. světové války. Perfektně vypointované a pěkně natočené. Scéna s věšením a bitka v koupelně jsou opravdu hodně ostrá jízda. Stejně jako ta zimní atmosféra, která se z filmu po chvíli rozlézá po celém bytě (kině). Co ale vedle scénáře celý film táhne je výkon Ingrid Timkové. Její chladná a tvrdá vdova z lepší společnosti, která v okolním marasmu na chvíli uzří plamínek naděje, je prostě božská... (19.10.2014)