John na konci zemře

Jasný důkaz toho, že by smažky neměly psát scénáře. A když už je napíšou, měly by tyto zůstat ležet na pochcané podlaze zaplivaného squatu. Přitom to při autorově nájezdu začínalo tak svižně a vtipně a prvních dvacet minut dávalo docela naději na originální kousek. Pak ale sníh zabral naplno a následovalo dalších osmdesát blábolivé pičózy Coscarelliho, patrně vydařeného, privátního výletu. Ale já to chápu a nedivím se, že se toužil podělit. Například takový já jsem jednou kdysi zkombinoval Kedlubnový Bolls s pikem, když zrovna probíhalo mistrovství světa v klasickém lyžování. Někdy uprostřed noci mě pak navštívil Ole Einar Bjørndalen! Nejdříve jen tak chvíli stál ve svých přiléhavých, rudých pitkáčích a s divným výrazem ve svém jinovatkou pokrytém, neholeném obličeji na mě s despektem zíral, jak schouleně ležím na podlaze. To bylo ještě v pohodě. Pak mě ale z ničeho nic začal píchat ostrým koncem hůlky do břicha a strašlivě na mě ječel, ať se, kurva, neválím jako pytel sraček, mažu se okamžitě vyblít a ihned táhnu do stopy. Norsky!!! Myslím, že se mě tenkrát dokonce snažil kopnout do hlavy, ale naštěstí si nesundal běžky, ty se mu šprajcly o noční stolek a svalil se vedle mě. Pak už nevím, probral jsem se s hlavou v míse, a když jsem konečně vytáhl z huby ten tenisák, oholil jazyk a dopotácel jsem se zpět do pokoje, Ole už tam nebyl. Asi vyběhl beze mě, protože chtěl být zase první, hajzl soutěživý. No řekněte sami, nestojí zato, sdílet takové esoterické zážitky s ostatními narkáči? (27.03.2013)

"Ujetějšejší a ujetějšejší," jak by řekla Alenka a pak by si na vzpamatování přihnula z podezřelé lahvičky s autoritativním nápisem "Vypij mě". Jo, tenhle film je místy brutálně vtipná, hodně nelogická a sem tam i nechutná jízda. Akorát kdyby příběh scénárista zkontroloval i ve střízlivém stavu. Snad by mu došlo, že spoustu věcí nechal nedořečených a nevysvětlených. Divák si pak připadá, že vpadl rovnou doprostřed rozběhnutého příběhu a nikdo mu nedá žádné vodítko, co a proč se vlastně děje. (29.04.2014)

Ujetý mix Interstate 60 a Davida Lynche, buddy a teen komedií a nezávislého sci-fi. Těžko popisovat film, v kterém se každou vteřinu může stát úplně cokoliv - navzdory dada vyprávění a surrealistickým momentům se ale film pevně drží své story a především, dokáže si po celou stopáž udržet "feeling good" pocit, o což šlo asi především. (02.05.2013)

Každý kdo užije novou drogu zvaná "Sojová omáčka" zemře. A nebo získá parapsychické schopnosti. Případně oboje dohromady. John se rozhodne svůj příběh a zkušenosti odvyprávět investigativnímu novinářovi (Paul Gaimatti)... Velmi neobyčejný film, při kterém jsem měl bohužel tu smůlu, že jsem jej sledoval zcela střízliv a ani žádné drogy mi v těle neputovaly. Jinak bych byl pravděpodobně nadšen, a to že scénář je slátanina několika mnoha více či méně povedených příběhů, které navzájem drží jen sojová omáčka, by mi asi nevadilo. Takhle mohu snad jen říct, že herecký potenciál Paula Giamattiho byl krutě nevyužit a těch pár světlých momentů, kvůli kterým bych byl ochoten tento film někomu doporučit, nestálo ani za řeč... (17.02.2013)

Kecy, kecy. Don vedel , do čoho ide. Ak si niekto nevšimol finále s " prstotitulami " tak hodnotí , ako hodnotí.Kráča o konverzačku , ktorá ponúkne viac , ako vyliate črevá. Don, totiž ovláda ! Ide totiž o H-pokec s H- vsuvkami, obalenými v H- Cosca H - kabáte. Na Phantasm 5-Y Ti obkročmo kašlem. Myslím , že to je asi všetko. (04.01.2013)