Válka, kterou nevidíte

Místy může Pilger lehce zavádět osoby, s kterými vede rozhovor a to mi přišlo trochu blbé na celém konceptu dokumentu. Jinak se jedná o tvrdou dávku, ve které bych konspiraci těžko hledal. V Respektu, který byl vydán někdy minulý rok, jsem četl článek, který mám dojem nesl název "Putin s Troly". Člověk se dočetl o jeho propagandistické mašinérii, o manipulaci médií Ruskem, o schvalování informací Putinovou vládou, rozkrývání pravdy lidmi, kteří byli stíhání vládou, z toho minimálně po jednom (v článku byl zmíněn pouze jeden pokud se pamatuju) se slehla zem. Článek spolu s dalšími v tom čísle mě tak nějak motivoval k tomu, sondovat po internetu a narazil sem na Johna Pilgera a jeho "The War You Don't See". Relativně tvrdý a těžký dokument, plný pamětihodných dialogů a vět, které pronesl a´t už sám Pilger, nebo kdokoliv z jeho hostů, s kterými je formou rozhovoru prováděn celý dokument. Proklady dokumentu, kde jsou vsazené videonahrávky, ať už míst po bombardování, samotné bombardování, masakr z vrtulníku, který je vzpomínán během dokumentu a k závěru víc rozebrán. Alarmující, drsný, trochu ukecaný, ale za to potřebný. Dokument, který je škoda, že je upozaděn. Alespoň by některým konspirátorským breptům a proameričanům sklaplo. (23.01.2017)

Jak se říká "Na každém šprochu pravdy trochu." ovšem Dokument, který se silně strefuje a ukazuje předpokládanou dlouhodobou rafinovanost ze strany nejmocnější země světa o "Správnou válečnou propagandu proti nepříteli", kde si vláda USA a UK prosazují své zájmy, mystifikují občany svých zemí, podáváním "vyhovujících a zkreslených" informací novinářům a jejich záměrného zastrašování, donutí diváka zamyslet se nad danou problematikou v širším spektru a funguje to opravdu dobře. Dokumentem nás po celou dobu provází pan John Richard Pilger, který působí v UK jako žurnalista a válečný zpravodaj, v dokumentu je mnoho známých osobností (Julian Assang zakladatel serveru Wikileaks, zástupci vlády US atd.) a i když je pan Pilger "charakterizován jako Levičák" musím říct, že s jeho názory do značné míry souhlasím a zdají se být smysluplné a opodstatněné, a i když si tyto informace ověřit nemůžu, fakta a čísla hovoří jasně. (26.11.2011)

On se těžko najde filmový dokument, který bych vyloženě pozitivně ocenil. Příčiny jsou následující: --- 1) Mediální manipulaci beru vážně. I tehdy, když se mi vyslovené názory líbí. Takže konkrétně v tomto případě by si odpůrci americké invaze v Iráku měli uvědomit, že tenhle dokument vznikl se stejným cílem a používá stejné prostředky jako dokumenty "na objednávku" americké vlády, akorát nás manipuluje k opačnému názoru. --- 2) Film a televize jsou vynikajícími prostředky tzv. "názorné agitace" (pamětníci ten termín znají), ale mizernými zdroji informací. Protože se v tématu tohoto dokumentu náhodou vyznám (a to výlučně díky studiu mediálně nezajímavých pramenů), mohu zodpovědně prohlásit, že přístup k subjektu a vyslovené argumenty jsou triviální, leckdy vědomě překroucené, ale častěji bezděky směšné svojí naivní prostotou. --- Takže jak hodnotím? Pár lidí vyslovilo na kameru své postřehy a názory. Všichni odborníci na novinařinu, žádný odborník na Irák nebo Blízký Východ. A symptomaticky platí i to, co dokument opakovaně vytýká většinovému, vládu podporujícímu zpravodajství: za půldruhé hodiny se nedostal ke slovu jediný Iráčan. (06.05.2014)

Abych pravdu řekla, tak já nemám sílu ani chuť tyhle válečné dokumenty nějak komentovat. Myslím, že každý si to může přebrat sám a to, že jsme viděli jen zrnko prachu v té hnusné politické mašinérii, je snad každému jasné. Ale i tak díky alespoň za snahu nám přiblížit tenhle marasmus Johnu Pilgerovi. Byly chvíle, kdy jsem se styděla za lidskou rasu, čeho je schopná, ať je odkudkoliv i když některá fakta v tomto dokumentu jsou už mnohým notoricky známá. (12.10.2015)

Z niekoľkých dokumentov, ktoré som v minulosti už videl, mám veľa informácii, ktoré prezentuje režisér a scenárista v jednej osobe, John Pilger, a tak som nebol až tak šokovaný, ako poniektorí, ktorí sa nikdy v živote s niečím takým nestretli. Kvôli amatérskemu komentáru, ktorý som počúval pri dokumente, nemôžem dať plné hodnotenie, lebo mi to vadilo, inak by som neváhal dať plných 5. hviezdičiek ! Veľká Británia a Spojené štáty americké, tak to je čert ako diabol ! Jednoducho, môžu si obidvaja - vzájomne gratulovať ! Len tak ďalej, agresori... (30.03.2016)