Hněv Titánů

Ešte omnoho horšie ako jednotka. Odborne sa tento druh filmov nazýva "dementná kokotina". Mám chuť vylúpnuť si oči vidličkou a s láskou spomínam na Ghost Ridera 2, ktorý je vedľa tohto dobre napísaná, zmysluplná a dobre zahratá zábava. Hlboký obdiv k hercom formátu Neesona a Fiennesa, že dokážu hrať v niečom tak retardovanom a tváriť sa, akoby to bol Shakespeare. Aj že sú ochotní vliezť na pľac s takými polenami, ako je Worthington a Pikeovina. Takisto hlboký obdiv k hollywoodskemu systému, ktorý na takýto scenár potrebuje štyroch dobre zaplatených ľudí. Niektorí tu tvrdia, že je v tom nadhľad. Okrem šaškovania Billa Nighyho som si nič také nevšimol. Nebyť jednej či dvoch slušne natočených akčných scén dám odpad. (12.06.2012)

Tenhle film je tak hloupý jako je zbytečný. Porovnávat jej s jedničkou je dost pod mými rozlišovacími schponostmi a přišlo by mi to jako hodnotit, který ze dvou psích exkrementů je pěknější. Zkrátka oba filmy jsou tupý sled trikových a akčních scén, situovaný v tomto případě zrovna do kulis starého řecka a naroubovaný na jakési (je jedno jaké) mytologické postavy. Ale stejně tak to mohli být roboti měnící se v auta, perský princ, nebo duchové pirátů. Protože krom světa ve kterém se děj odehrává jsou to v principu stejné filmy, které se navíc tvůrci budou snažit zabalit do moderní trilogie, aby mohli vyvařit třikrát a pak na vánoční pulty šoupnout kolekci plnou exkluzivních bonusů, kde se všichni budou předhánět v oceňování profesionality ostatních a vyzdvihování pohody při natáčení. V tomto případě je tato snaha vysloveně směšná. Vtipné je, že Neeson a Feines proti sobě již jednou stanuli a to v Schindlerově seznamu. Ten oba katapultoval do světa velkého filmu a oběma nabídnul skvělé herecké příležitosti, ve kterých povětšinou uspěli. Ale jak léta běží, zahrát si v dobrém filmu už asi není tak důležité, mnohem lákavější je zahojit se na důchod a tak chtějí na stará kolena vyvařit co se dá. Třeba i hraním v takových slátatninách jako je tohle. Ale to to opravdu mají zapotřebí? (26.07.2012)

Nedávno nám bylo dopřáno spatřit už jedny rodinné strasti zasloužilých olympioniků. Toto je o něco méně řídká stolice než Válka Bohů. Hned zpočátku se nám jasně vyjeví, jací jsme my, západníci, necitlivý mamrdi. Hollywoodští hebrejci ve své touze po mamonu zlikvidují, a to pouze kvůli natočení další slátaniny, roztomilou arabskou vesničku kdesi v Maghrebu. Víte, jak dlouho bude trvat přičinlivým Machometánům narovnat ty šutráky a klacky zase do tvaru chatrčí? Už aby se naučili nukleovat, takhle to s námi fakt nejde.... Perseus má vybuzněného synka, výčitky a poslání. Nezničíš ho ohněm, železem ani Titanem. A pak se to sere asi osm hodin. K vidění jsou obří hrátky s kamenným legem, obří jednoočka, obří Časos, obří čurák Agenor a Andro-mrda. Holčina ta naštěstí není až tak androgynní, jak slibuje jméno, přesto z ní zrovna dvakrát nesliním. Viděl jsem, ohodnotil a spokojeně zapomínám. Jenom by mě pořád ještě zajímalo, co na to, jak v americkém podání trojčí jejich Božani, říkají řečtí krizovníci. (08.07.2012)

S komentářem začnu tam, kde jsem minule končila. Účes hlavního hrdiny tady vypadá jako na zobrazeních řeckých hrdinů, má obsesivní porucha pohledem na hlavu hlavního hrdiny neměla nové podněty. Ne tedy, že by začal vypadat tak, jak jsem si vždy řecké hrdiny představovala, ale dětma nezatopíš. Ne, že by si člověk nepřál tenhle pokus spáchat na Perseově synkovi Heliovi. Mám ráda děti, pravda, u holčiček jsem k nedostatkům shovívavější, tady navíc postava byla díky dabingu obdařena hláskem, který byl sám o sobě zločinem proti lidskosti, ale i pokud odhlédnu (odslechnu?) od tohoto nedostatku a zvážím to, že malé holčičky jsou líbeznější, vychází mi z toho ideální materiál pro posměšky a pokusy. Jak si staří Titáni vypůjčili ze severské mytologie Krakena, nahněvaní Titáni si ze stejného zdroje vypůjčili Soumrak Bohů. Než nastal Ragnarök, bylo třeba diváky uvést do děje. Jak lépe, než pohřbem. Hlavnímu hrdinovi zemřela milovaná družka, čímž si scenárista otevřel cestu k nové milostné linii, bez které žádný film nemůže být. Pokud by se Hollywood rozhodl zfilmovat Boba a Bobka, dějí se věci strašlivé. Perseus bojuje s sám se sebou, chimérou, znovu se sebou, přičemž v boji s chimérou je podstatně úspěšnější, pak sedne na kůň, dodejme že létající kůň, a letí za královnou Andromedou, která, coby princezna bojovnice, s mečem v ruce táhne odněkud někam. Krátce před tím táhl Zeus s Poseidonem za třetím z triumvirátu největších Bohů, aby zjistili, že jejich zatracený bratr překonal příkoří z dětství, s otcem, který je chtěl sežrat, se spřáhl a společně se svým synovcem, Diovým synem, se rozhodl zahájit další kolo rodinných bojů o moc. Takhle vzájemně si o život usilující famílie má vůbec problém. Nejhorší na tom je, že se v lásce a pospolitosti nesejdou ani o Vánocích, protože tenhle svátek přinesla až zvítězivší konkurence. Pána Prstenů připomene nejen glumovitý Hefaistos, ale i entsky působící Kyklopové. Protože jsme pořád v Řecku, držíme se známých artefaktů, ač ty samy o sobě patří jinam, a ocitáme se v bludišti. Tam na nás už na konci čeká božská odměna, otec, strýc a bratr hlavního hrdiny, který svede další z mnoha bojů a lekcí přemisťování, aby po chvíli opět bojoval, tentokráte s dědečkem. Tomu se poněkud vzpříčil v krku a to tak, že dědečka definitivně rozptýlil. Do toho voják z bojových šiků královny Andromedy volal, že mají držet linii. Nechci být přehnaně kritická, ale to si opravdu na dietu vybral šťastnou chvilku. Celkově to bylo tak akčni, až to bylo překombinované. Nemůžu ale odhlédnout od svého upřímného smíchu, když Perseus, o asi dvanáct let a jedno manželství později, směřoval k tomu, k čemu ho čtenáři Petišky toužili dokopat už po jeho prvním boji s Titány. (12.12.2015)

Druhé pokračování je podle všeho mnohem lepší, což je tam, za velikou louží, celkem vzácnost. Proč si to myslím? Prostě jsem se smířil se směšným ztvárněním bohů a vzal na milost Sama "neumím se usmát" Worthingtona. Neesonův Zeus byl jak ze Strážné věže, i tak podobně žvanil a odpouštěl, ale nakonec, proč ne, sranda musí být. Tedy, odprstěn od toho všeho, dostal jsem nenudné akční fantasy na motivy řeckých bájí a pověstí. Eduard Petiška sice musí v hrobě dělat ruletu, ale taková už je zkrátka doba. Vše se dá ohnout, přetavit, aby oko mladého diváka nezůstalo suché. Jen si lámu hlavu s tím, zda vůbec onen mladý divák pochopí, co po něm chtějí, když v jednu chvíli ve filmu říkají: "Vejdi, Die!" načež se ozve: "Tu stojí před tebou Zeus." Určitě si říkají: "Vole, tak kde je ten Die a proč tam furt tahaj toho Zeuse?!" "A říká se: Perseus bez Persea nebo Perdia?" (27.03.2014)