Režie:
Peter SolanKamera:
Tibor BiathHudba:
Wiliam BukovýHrají:
Štefan Kvietik, Valentina Thielová, Józef Kondrat, Gerhard Rachold, Manfred Krug, Edwin Marian, Jindřich Narenta, Ján Kováčik, Ľudovít Ozábal, Jan Bobek (více)Obsahy(1)
Velitel koncentračního tábora Walter Kraft (M. Krug) je amatérským boxerem. Kondici si udržuje v dobře zařízené posilovně, zatímco podvyživení vězňové musejí celý den tvrdě pracovat. Pokusy o útěk se zde trestají okamžitou smrtí. Jedním ze skupiny dopadených uprchlíků je i Slovák Ján Komínek (Š. Kvietik). Kraft jen náhodou zjistí, že vychrtlý mladík je také amatérským boxerem. Jelikož velitel potřebuje k tréninku sparingpartnera, ušetří Komínka smrti i povinnosti pracovat a pověří svého asistenta Williho (E. Marian), aby vězně „vykrmil“. Zesláblý Komínek se zpočátku veliteli nemůže v ringu rovnat, avšak zanedlouho se ukáže, že Kraft je mizerným sportovcem a že Komínek je schopen jej poslat k zemi. Jenže tady nejde o vítězství v boxu a už vůbec ne o pravidla fair play. Komínek dobře ví, že bojuje o život – a to nejen o svůj… (Česká televize)
(více)Recenze (98)
Ja nepôjdem s davom. Prišlo mi to také všedné a na to, aká tu bola pointa a prostredie, tak atmosféra iba priemerná. Nevyvolalo to vo mne pocity, aké by si to zaslúžilo. Ale Kvietik hral super, fakt v tej najlepšej forme. Záver mi tiež nezapasoval, príbeh by si zaslúžil nejako uzavrieť. Veď o to koniec koncov u filmov s podobným námetom ide. Pripomenulo mi to Agniešku a jej filmy z 2. sv. vojny - nuda a slabý pocitový záber. Priemer. 60/100 ()
Zatímco v západní polovině republiky v této době kinematografie přešlapovala na místě, točily se často projekty mdlé či bojácné a čekalo se na onu proslavenou malou velkou změnu, která se už brzy měla prosadit, východní polovina na nic nečekala a téměř nenápadně realizovala dílo nevšedních kvalit. Boxer a smrť podle stejnojmenné povídky polského autora Józefa Hena předkládá klasické drama morálních kvalit jednotlivce ve vyhrocené situaci, jehož kulisy jsou koncentrační tábor a hlavními protagonisty německý velitel Kraft a slovenský vězeň Komínek, které spojuje předválečná vášeň pro amatérský box. Jednotlivé situace a postavy jsou zachyceny autenticky, jak jen bylo v té době možné, Peter Solan se nebojí trojjazyčných dialogů v němčině, slovenštině a polštině. Psychologická drobnokresba je výtečná. Výborně je napsána i postava Kraftovy partnerky Helgy (Valentina Thielová je marnivá, ale v mnohém chytřejší než její milenec), leč všechny ženské postavy jsou stylizovány do nejnovějších trendů začátku 60. let a je trapné, nakolik tohle dobové selhání shazuje vše dobré, čím se tento film může pyšnit. Čím jsou všechny ty mrazivé detaily, nacistické uniformy, vězeňské mundůry, hrozivé spalovny lidí a ostnaté dráty, když se vám v tom po pečlivě vybudovaném dramatu začne promenovat partička ženských jak z dobového týdeníku? Stačilo málo a mohlo to být dokonalé, ale to by musely být kostymérky, maskérky a vlásenkářky přísnější. ()
Tematicky príbuzné filmy, spomenuté v komentároch kolegov, ktoré boli natočené aj tak neskôr, som pred týmto filmom ešte nezhliadol, takže príbehom a originalitou ma tento film ohromne prekvapil. Bolo by príjemné a zaujímavé zistiť, že sa tieto filmy so svetovými menami inšpirovali práve týmto snímkom. Jazyková bariéra troj-jazykového filmu bola prekonaná s úplným prehľadom a dokonca aj náročné boxerské zábery a pre hercov v tuzemskej tvorbe v tomto smere nevídané (najmä fyzické) predstavenie by sa malo dať zarámovať. Z tohoto obdobia určite. Akurát dej občas trošku pribrzdí a chvíľu trvá kým sa znova rozbehne, ale keď nabere to správne tempo, tak to stojí za to. 80%. ()
„Willi, vykŕmiš ho! Za tri dni musí pribrat' štyri kilá.“ „Štyri? Dá sa to?“ „Dá. Ako pokus by to bolo zaujímavé. O tri dni to skúsime znova. Potom uvidíme, na čo sa hodí.“ Myslím, že tento film sa vyrovná filmom zo sveta, ktoré sa odohrávajú v koncentračnom tábore. Štefan Kvietik, Manfred Krug a Edwin Marian v podstate tvoria štandardné spektrum postáv lágru – väzni, trýznitelia a posluhovači. Pred časom som si pozrela poľský film „Mistrz“, už vtedy som si povedala, že sa musím vrátiť k našej, starej československej verzii. Neurobila som chybu – obidva filmy ma zaujali svojim posolstvom, lebo príbeh nie je len o boxerovi, ale hlavne o dobe a ideológii, podľa ktorej bolo v poriadku vyhladzovať a vyhladovať celé národy. ()
Strhující příběh je působivou kombinací skvělého scénáře, nápadité režie, skvělých herců ve středoevropském rozměru (zejména vynikají v titulních úlohách Štefan Kvietik a Manfred Krug, jimž zdatně sekunduje dnes prakticky neznámá Valentina Thielová. Přes určité politizující momenty - v dané podobě pochopitelné - je BOXER i zajímavým vhledem do anatomie všednodennosti koncentráčnické komunity i jejích dozorců. Náznak lásky k polskému děvčeti splývá do otevřeného konce civilního hrdinství titulní postavy, pro kterou jsou životy nevinných spoluvězňů důležitější než vlastní přežití. Ilegální elity, jak víme z uveřejněných vzpomínek někdejších vězňů (např. ze strhující knihy Jiřího Beneše V NĚMECKÉM ZAJETÍ), se tak skutečně chovaly. Filmy ražení a kvality BOXERA se stávaly ve své době další známkou dovršující se slovenské národní emancipace v česko-slovenském soužití. Zakládaly se tu nové, na kultuře a vědě založené vzájemné tradice a přátelství, která přetrvávají i dnes, více než 20 let po politováníhodném ukončení existence československé státnosti. ()
Galerie (18)
Photo © Slovenský filmový ústav
Zajímavosti (23)
- Scenár bol z ideologických dôvodov zamietnutý. Námet neprešiel politickými kritériami pre podozrenie z propagácie fašizmu. Najvyššie politické miesta v roku 1958 usúdili, že ide o profašistický film. Keď sa Nemec tvári, že hraje fair-play, to pre nich znamenalo, že film ukazuje dobrého Nemca. (gogo76)
- Štefan Kvietik (Jan Komínek) naviazal veľmi blízky vzťah s Edwinom Marianom, ktorý hrá postavu pucáka Williho. Spriatelil sa i Manfredom Krugom (Kraft), no na tréningoch boxovali oddelene. (gogo76)
- Aj napriek zákazu riaditeľa Ústrednej správy Slovenského filmu Pavla Dubovského v auguste 1959 schválila Umelecká rada literárny scenár k filmu. Trvalo viac ako dva roky, kým sa film dostal do výroby. (Raccoon.city)
Reklama