Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Velitel koncentračního tábora Walter Kraft (M. Krug) je amatérským boxerem. Kondici si udržuje v dobře zařízené posilovně, zatímco podvyživení vězňové musejí celý den tvrdě pracovat. Pokusy o útěk se zde trestají okamžitou smrtí. Jedním ze skupiny dopadených uprchlíků je i Slovák Ján Komínek (Š. Kvietik). Kraft jen náhodou zjistí, že vychrtlý mladík je také amatérským boxerem. Jelikož velitel potřebuje k tréninku sparingpartnera, ušetří Komínka smrti i povinnosti pracovat a pověří svého asistenta Williho (E. Marian), aby vězně „vykrmil“. Zesláblý Komínek se zpočátku veliteli nemůže v ringu rovnat, avšak zanedlouho se ukáže, že Kraft je mizerným sportovcem a že Komínek je schopen jej poslat k zemi. Jenže tady nejde o vítězství v boxu a už vůbec ne o pravidla fair play. Komínek dobře ví, že bojuje o život – a to nejen o svůj… (Česká televize)

(více)

Recenze (98)

jhrasko 

všechny recenze uživatele

Jednoduchý a dokonale účinný príbeh, ktorý ma zasiahol tak silno ako dávno žiaden československý film. Bál som sa konca, s vedomím toho, že neviem, ktorým smerom sa to celé vyvinie - a to dokonale zafungovalo. Štefan Kvietik je legenda, kameraman predbehol o dekády svoju dobu. "...dážď, bociany, potôčik, jahniatka, šibačky, skaly, rodina..." Silná vec ! ()

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Velitel koncentračního tábora Willy Kraft (Manfred Krug), vášnivý amatérský boxer, pramálo se starající o praktický chod organizace mu svěřené, sveden vidinou laciného kondičního tréninku, promění - v rámci trestu za nezdařilý útěk – jednoho z vězňů, nepoddajného slovenského odbojáře Jána Komínka (Štefan Kvietik) v osobní boxovací pytel, nevěda, že čím více do něj bude bušit, tím se zvyšuje šance, že se mu jeho údery – v rámci zachování zákona akce a reakce – mohou jednoho dne vrátit a že to může být ošklivé! Solanův třetí (a zřejmě i nejslavnější) celovečerní film “Boxer a smrť” ukazuje v plné nahotě dehumanizační praktiky nacistů, a směle se zařazuje k tomu nejlepšímu, co bylo na téma nelidskosti nacismu a nezlomnosti osobní odvahy v Československo natočeno. Autentičnost filmu posiluje fakt, že se ve filmu krom slovenštiny mluví i polsky a německy. 75 % [dafilms] ()

Reklama

jedna_vrana 

všechny recenze uživatele

„Willi, vykŕmiš ho! Za tri dni musí pribrat' štyri kilá.“ „Štyri? Dá sa to?“ „Dá. Ako pokus by to bolo zaujímavé. O tri dni to skúsime znova. Potom uvidíme, na čo sa hodí.“ Myslím, že tento film sa vyrovná filmom zo sveta, ktoré sa odohrávajú v koncentračnom tábore. Štefan Kvietik, Manfred Krug a Edwin Marian v podstate tvoria štandardné spektrum postáv lágru – väzni, trýznitelia a posluhovači. Pred časom som si pozrela poľský film „Mistrz“, už vtedy som si povedala, že sa musím vrátiť k našej, starej československej verzii. Neurobila som chybu – obidva filmy ma zaujali svojim posolstvom, lebo príbeh nie je len o boxerovi, ale hlavne o dobe a ideológii, podľa ktorej bolo v poriadku vyhladzovať a vyhladovať celé národy. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Strhující příběh je působivou kombinací skvělého scénáře, nápadité režie, skvělých herců ve středoevropském rozměru (zejména vynikají v titulních úlohách Štefan Kvietik a Manfred Krug, jimž zdatně sekunduje dnes prakticky neznámá Valentina Thielová. Přes určité politizující momenty - v dané podobě pochopitelné - je BOXER i zajímavým vhledem do anatomie všednodennosti koncentráčnické komunity i jejích dozorců. Náznak lásky k polskému děvčeti splývá do otevřeného konce civilního hrdinství titulní postavy, pro kterou jsou životy nevinných spoluvězňů důležitější než vlastní přežití. Ilegální elity, jak víme z uveřejněných vzpomínek někdejších vězňů (např. ze strhující knihy Jiřího Beneše V NĚMECKÉM ZAJETÍ), se tak skutečně chovaly. Filmy ražení a kvality BOXERA se stávaly ve své době další známkou dovršující se slovenské národní emancipace v česko-slovenském soužití. Zakládaly se tu nové, na kultuře a vědě založené vzájemné tradice a přátelství, která přetrvávají i dnes, více než 20 let po politováníhodném ukončení existence československé státnosti. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

"Vykŕmime tě jak svini...Her komandant musí mít do čeho mlátit..." Štefan Kvietik a Manfred Krug...Obsadenie týchto dvoch bol výborný ťah. Už prvý stret týchto dvoch zástupcov dobra a zla na apelplatzi dáva tušiť, že toto bude silná káva. Kto sa dokáže 2x vyhnúť pravému háku her komandanta?? Ty budeš boxer, nie? Zlo v podobe veliteľa koncentráku nie je to najhoršie, čo sme videli. Zdá sa, že má zmysel pre spravodlivosť, "šport je šport", vraví. Aspoň kým súboje vyhráva...Filmu strašne pomáha nemčina, film je z veľkej časti v nemčine so slovenskými titulkami, zaznie tu i poľština a to dodáva silný pocit reálnosti. Neviem, čo chváliť skôr, či hercov, príbeh, exteriéry a interiéry tábora...Všetko je na profi úrovni , porovnateľné i s najlepšími svetovými hitmi na túto tému. Poteší i niekoľko davových scén, ktoré vyčnievajú v silnom kontraste s pomerne komorne ladeným filmom. Osobne mi veľmi sedí i taká nenápadná scéna akou je spoločné rúbanie dreva s her komandantom. Berie to ako rozcvičku, druh tréningu a v tej chvíli nemyslí na svoje postavenie. Dôveryhodne vyznieva i snaha nacistu, aby ho po vojne neobvinili z neférového správania. Ale môže hrať väzeň s veliteľom koncentráku fair-play? Na tému vojna a šport, ťažko nájsť niečo lepšie. Jeden z najlepších československých filmov, z 2. svetovej určite. 100%. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (23)

  • Scenár bol z ideologických dôvodov zamietnutý. Námet neprešiel politickými kritériami pre podozrenie z propagácie fašizmu. Najvyššie politické miesta v roku 1958 usúdili, že ide o profašistický film. Keď sa Nemec tvári, že hraje fair-play, to pre nich znamenalo, že film ukazuje dobrého Nemca. (gogo76)
  • V snímke nejde o filmovú fikciu, spisovateľ pri písaní svojej poviedky vychádzal aj z reálnych spomienok väzňa Tadeusza Borowského na zápasy v Osvienčime. (Raccoon.city)
  • Hudbu do filmu skomponoval Wiliam Bukový. Vo filme jej je asi 5 minút, no napriek tomu získala cenu za najlepší hudobný doprovod na MFF v San Franciscu roku 1963 aj preto, lebo predsedom poroty bol na tú dobu mimoriadne progresívny hudobník Luciano Berio. (rudeboy)

Reklama

Reklama