Les Adieux à la Reine
Adiós a la reina
Farewell, My Queen
Zbohom, kráľovná
Režie:
Benoît JacquotKamera:
Romain WindingHudba:
Bruno CoulaisHrají:
Diane Kruger, Léa Seydoux, Virginie Ledoyen, Xavier Beauvois, Noémie Lvovsky, Michel Robin, Julie-Marie Parmentier, Dominique Reymond, Aladin Reibel (více)Obsahy(1)
Historické drama podle stejnojmenného románu Chantal Thomasové. Fiktivní vyprávění o posledních dnech Marie Antoinetty při moci očima její mladé služebnice Sidonie Labordeové... V červenci 1789, kdy vypukla Velká francouzská revoluce, je král Ludvík XVI., královna Marie-Antoinette a jejich dvůr ve Versaillles, daleko od starostí každodenního života. Když se k nim dostane zpráva o dobytí Bastilly, nastane mezi dvořany panika a většina šlechty i se svým služebnictvem opouští potápějící se loď. Nechávají královskou rodinu takřka samotnou. Jenom mladá Sidonie Labordeová, královnina společnice, která jí nahlas předčítává a je jí celou duší oddaná, neodejde za žádných okolností. Neví ale, že právě plynou poslední tři dny, které stráví ve společnosti své milované královny... (JOJ Cinema)
(více)Videa (1)
Recenze (69)
"Bože, tady se nikdy nedalo žít !! Je to mauzoleum Ludvíka XVI. !!" Takový Můj týden s Marií Antoinettou, který se však bohužel v rukou Benoita Jacquota stává spíš takovou nadšenou onanií nad vlastní režijní invencí než čímkoliv jiným, když se nakonec skřípění zubů pod tíhou historické nepřesnosti zdá vlastně jako čirá zbytečnost.. ()
Co to bylo? Co se nám autoři snažili říct? Já si dlooouho nemoh o tom filmu udělat dojem, a když jsem si ho udělal, jaký byl? Že Marie Antoinetta byla tak trochu lesba, která svoje touhy musela potlačit kvůli dobytí Bastily? No to snad ne, takový dojem to snad vyvolat nemělo... Dvě * za kostýmy, interiéry a táááákhle malinko za zbytek, protože to byl takový nevýrazný guláš téměř bez děje, který mi přišel jako sekvence vytržená z nějakého seriálu. ()
Příjemné překvapení, zatím je to tady docela podhodnocené, řekl bych. Jedná se po formální stránce o naprosto výtečně natočený film, vyniká zejména svěže realistické pojetí kamery. Co se týče děje, tak se film neustále odehrává v jakémsi vakuu a velmi sugestivně tak pomocí kusých informací "zvenčí" evokuje atmosféru Versailles jako izolovaného města ve městě. Herecké výkony jsou velmi dobré, zejména Diane Kruger byla Jacquotem dobře režírována a svou neurotickou královnu plnou strachu z věcí budoucích zahrála až překvapivě přesvědčivě. Všechnu pozornost ale na sebe strhává v prvé řadě nádherná Léa Seydoux a především její výstřih, na kterém si kameraman až nápadně často pochutnával :). Docela mě rušila akorát zvláštně zvolená hudba, tedy hudba - spíše takové to nenápadně dunění a probublávání v pozadí, hodící se spíše do thrilleru. Nedočkal jsem se ani jednoho tónu klasiky, což trochu zamrzí. ()
Co říct, pro mě byly na celém filmu nejuhrančivější herečky, především ty mně nejznámější, Diane Kruger a Virginie Ledoyen, z nichž jsem pomalu nespustila oči, když se v záběru objevily. Léa Seydoux a hudební motivy skončily na druhém místě. Samotný příběh posledních dnů předčítačky Marie Antoinetty mě ale vcelku nijak neoslnil, ačkoli ani neurazil. Pěkně natočený i zahraný průměr. 60% ()
Mé znalosti dějepisu vypadají jako mé ruční práce: spousta děr a sem tam nějaký šmodrchanec. Nepřesnosti v historických filmech mě tedy příliš neruší a od tohoto jsem očekávala jen nákladné kostýmy a natupírované paruky navlečené na Diane Kruger. Jenomže vzhledem k té drobnosti, že film nemá prakticky žádný děj, má člověk ve výsledku pocit, jako kdyby si ty šaty a paruky prohlížel na ramínkách v zatuchlé skříni, na jejímž křídle je vylepený plakát s Dianou. A navíc mu přes rameno neustále zírala ošklivá lesbická čtečka s pohledem vycpané veverky. ()
Reklama