Zabít tiše

Killing´em softly. From a distance.. Svéhlavý neo-noir navlečený na období Americké hypoteční krize - proto tolik Bushů, Obamů a plamenných proslovů, jak jsou všichni jeden a přitom v tom de facto každý jede sám. Krize vzniklá v ekonomice, která byla (vzhledem k zápletce paradoxně) částečně postavena na gamblingu a jenž je tvořena lidmi, politiky a finančními uskupeními, co zabíjejí něžně, z dálky, stejně jako Jackie Cogan.. Herecky bezchybné, přecpáno realismem, prakticky bez ženských postav, násilné a jdoucí tak trochu mimo koridor žánrových konvencí. Dlouhé či nudné? Kdepak. Tohle je přesně ten druh filmu, v němž není podstatné CO, ale JAK a to pak čas nehraje roli.. (15.01.2013)

Brad Pitt v roli nájemného zabijáka razí metodu tichého zabití bez emocí. Dva životní ztroskotanci (Scoot McNairy+Ben Mendelsohn) dostanou tip na přepadení karetní herny ve které se točí slušné peníze. Přepadení se jim povede, ale od té doby se jim na paty pověsí najatý chladnokrevný zabiják Jackie (Brad Pitt) patřící ve svém oboru mezi špičku. Přibere k sobě ještě větší legendu, než je on sám, jistého a oplzlého zabijáka Mickyho (James Gandolfini), který má to nejlepší za sebou, a více než zabíjení, holduje prostitutkám a alkoholu. Film, který jako by vypadl z nezávislé produkce zaujme vedle Brada Pitta (sám se na filmu také jako pruducent podílel) velmi dobře zvládnutou režií Andrewa Dominika, ale ke vší smůle byl k dispozici pouze průměrný scénář s banální zápletkou. Nečekejte nic zběsilého s dynamickým posunem vpřed, ale konverzačku s občas sáhodlouhými dialogy proloženou efektně natočenými brutálními scénami. Všechny postavy jsou bez výjimky negativní a je velmi těžké k nim pocítit sympatie. Asi nejvíce to odnesl nechutný Gandolfini, který zřejmě měl představovat vedle Pitta druhý vrchol filmu, ale ve filmu jen oplzle a planě kecal a nikoho nezabil. Film se pak otíral poněkud neodůvodněně o americkou politiku a její ekonomiku a nebylo výjimkou, kdy v barech, a i jinde, běžela zapnutá televize s Barackem Obamou ještě coby senátorem. Film by se bez toho klidně obešel, také bez Gandolfiniho a také bez dlouhých dialogových scén neustále zpomalujících tempo filmu. Film se nedočkal příliš velké odezvy a vedle jiných a možná lepších filmů bez problémů zapadne, ale kvalitní režie s kvalitní technickou stránkou, několik velmi dobrých a originálních scén a v neposlední řadě skvělý Pitt, stojí za vidění. A třeba ve filmu objevíte ještě mnohem více, než já. Klady: Brad Pitt + výborná režie + skvělá technická stránka filmu + pocit nezávislého filmu + scéna brutálního zmlácení Ray Liotty + efekt zpomalené letící kulky do hlavy oběti + řada originálních scén + uvěřitelný policejní zásah při zatýkání + zcela nečekané zmizení některých postav z děje. Zápory: průměrný scénář - přepálené dialogové scény -zbytečný James Gandolfini - slabší interakce málo sympatických postav s divákem - zbytečné politické proslovy v televizi - absence orchestrálního hudebního doprovodu - nevyrovnané tempo. Mé hodnocení: 70% (30.03.2013)

Moderní realismus v old-schoolovém kabátku. Dominik mění zavedená pravidla vyprávění a ještě k tomu srovnává lidskou a politickou rovinu. Bush a Obama jsou ve hře, které vládne Pittův Cogan, často směšnými figurkami díky svým projevům o jednotě a víře ve hvězdy a pruhy. Herci jsou perfektní, pointa strohá a úderná. Na těch posledních pár větách to všechno stojí. Amerika není země, je to jen byznys. A teď mi kurva zaplať. (02.01.2013)

Tuto kriminálnu historku veľmi pekne vystihuje úryvok piesne Daniela Landu "strieľanie je dneska v móde hlavne pre tých z cudziny, tak ostaňte radšej doma a nerobte kraviny". Takýchto konfliktných príbehov medzi amatérmi a profesionálmi, už bolo sfilmovaných ozaj dosť a tento patril k tým lepším. Podanie filmu pôsobí komornejšie, treba si všímať každý dialóg a každý moment podáva dôležitú informáciu a k tomu ostro servírované príznačné črty povahy jednotlivých postáv. Po Zabitie Jesseho Jamesa znovu Andrew Dominik zvolil alternatívu nespútanej streľby a schémy prežije ten najlepší. Opakovaná spolupráca s Bradom Pittom vyznela slušne a potešilo ma ho znovu vidieť s kvérom v ruke. V jednú chvíľu som mal z toho fakt skvelí pocit, aký som mal naposledy pri pozeraní Road to Perdition, ale tento potenciál si film bohužiaľ neudržal. Dosť nevkusne, alebo umelo vyznela opakovaná pozornosť ekonomickej situácie v USA, ktorá sa šírila prostredníctvom televíznej siete. Aj keď poprava Trattmana na križovatke bola výborným momentom, film v konečnom čísle u mňa obstál na 70%. (14.04.2013)

Taková trošku nudička, jenže pořád je tu naštěstí lumpiček Brad Pitt a tomu se tady protočí doslova panenky, aby vyřešil jeden vcelku zapeklitej případ. Každopádně když už příběh ne, tak alespoň prostředí je zajímavé. Dlouho (jestli vůbec někdy) jsem se nesetkal s filmem, který by řešil finanční krizi tak vehementně, jako právě v tomhle filmu. U zlodějů to ale asi fakt sedí. Zřejmě to mělo znamenat akorát to, že jak je krize a lidi mají méně peněz, tak toho lidé zároveň koupí daleko méně a i lup bude často stát za hovno. Tady teda stál, což kluci zlodějští pochopili poměrně rychle. (10.10.2014)