Godzilla

Fajn, lidi šli na Godzillu a dostali Gojiru, tu pravou původní Gojiru z oněch starších japonských filmů, kdy se herec v kostýmu příšery natřásal nad papundeklovým městem. Figurka s opuncií na zádech to byla groteskní a mně je záhadou, že ji v dnešní době nechtěli udělat trochu... prostě ne tak směšně. Myslel jsem, že uvidím trikové orgie, že se hrůzné monstrum bude valit ulicemi přelidněného města, že mě zcela pohltí atmosféra děsu a beznaděje, že mě oslní herecký koncert Cranstona či Binochetové, ale viděl jsem frašku, usoplenou nudu a emočně mrtvou parodii na sebe samu. Taylor-Johnson ač nadějný talent z "kikásů" podal neuvěřitelně pitomý výkon a jeho filmová rodina s postiženým chlapečkem mi byla naprosto ukradená. Děj odehrávající se v totální tmě mě též nechával zcela chladným, protože jsem pyču viděl, že jo?! A ti obří borci morušový taky byli snad za trest. To už bylo na čisté LOLkování a skládání origami z dlouhé chvíle pod lavicí a poslepu. Zapomeňte na epickou bitvu lidí s monstrem. Očekávejte kataklyzmickou blitku mezi statisty v kostýmu, směšné zobrazení armádních složek a postupů v krizi a spoustu menších záchvatů smíchu, tenhle akční sci-fi thriller je totiž jen rodinou komedií. Jedna hvězda za hudbu a snahu ukázat nám, o co vlastně šlo v těch původních Gojirách, jelikož my, nezasvěcení, známe jen tu luxusní dinosauří Emerichovu. Ze všech těch blockbusterů na rok 2014 je tohle zatím asi největší zklamání. S růžencem v ruce klečím v rohu své cimry a svá záda šlehám uzlíkovým písmem a prosím Boha za to, ať nikdo nezkouší natočit druhý díl, kdy Gojira a Taylor-Johnson budou bojovat s King Kongem. (22.06.2014)

Scénář staví na střetu civilizace s přírodou a zjevně vychází z předpokladu, že lidstvo je přežitek. Jak jinak si vysvětlit, že postavy jsou šablonovité, občas promlouvají jako po požití psychotropních látek a nemají žádné smysluplné dramatické oblouky? Zůstává jen ta nejošuntělejší peripetie ze všech - tatínek musí najít rodinu. To ostatní se rychle zazipuje do pytlů a odbude pár přibližnými větami. Žádný realismus, hlubší psychologie a provokativní práce se známými motivy se nekoná (snad jenom smrt / obecně vážná stylizace jsou tu nezvykle častými hosty). Druhým skrytě (zřejmě) mizantropickým prvkem je jednání lidského velení, které plánuje s důmyslem doby kamenné a pokud někdo v jeho konání spatřuje hlubší smysl, ať mi ho prosím sdělí, nejlépe písemně a s nákresy. Takže zbývá Godzilla vs. MUTO + mravenčí lidská perspektiva, která střet monster dokáže fragmentovat, včas zakrýt nebo mimoděk nahlédnout v celé jeho gigantické majestátnosti. Lidi tu prostě nejsou proto, aby jednali a byli zajímaví sami o sobě, ale aby se mohli dívat a film se mohl sytit jejich pohledy. Tady Gareth Edwards a jeho posádka předvádějí, že někdy jednoduše stačí dodat výživnou potravu pro oči a uši a efekt se uprostřed nefunkční lidské story stejně dostaví. Opojení měřítkem monstra, jeho vypiplané estetizování a rámování ve fotogenických kompozicích je smyslem celé Godzilly, která je pomalejší a majestátnější, než bývá zvykem. Podobně jako pár výtečně načasovaných scén a old schoolové hromobití Alexandre Desplata v orchestřišti. Monstra z hlubin mají přesně tu kulervoucí vibraci, kterou jsem čekal od Pacific Rimu. Ten tak konečně dostávám v jedlé podobě rok poté. Můžeme spekulovat, jestli napřesrok pro změnu někdo doručí to, co se čekalo od Godzilly. [75%] (13.05.2014)

,,PŘÍRODA MÁ SYSTÉM...“ /// Je to takovej klasickej ,,monster“ film. Nefunkční rodinná idylka (třeba ve srovnání se Světovou válkou Z), dlouhá cesta k jádru pudla, spousta věcí připomíná Válku světů, nechyběj mutanti atomovýho vetřelce s predátorem, demolujou se města, obchodníkům se zbraněma puká závistí srdce a lidstvo zachrání klaďas. K tomu si přidejte nevykreslený charaktery (možná, že ten godzilák je větší charakter než … kdokoliv), emoce nic moc – tedy téměř žádný (možná, že ten godzilák …) a dost dějový nudy. Já byl zklamanej…, ale přesto myslím, že kříženec gorily s velrybou rozhodně za návštěvu kina stojí. Stojící, plovoucí, vohánějící se, spící… monstrum, tam totiž maximálně prodává svoje kouzlo a vzbuzuje úctu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Bydlím v Temelíně (a nestraší mě Černobyl ani Fukušima). 2.) Začali nám mizet (z vody) jaderný ponorky. (Ty u Krymu se nepočítaj…) /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE **** NAPĚTÍ * (27.05.2014)

Sledovat blockbuster, který je silně schematický (rodinný archetyp voják – sestřička, šachovnice vedlejších postav) a zároveň v mnoha ohledech žánrové stereotypy bez skrupulí obchází (utnuté souboje monster!), přičemž si celou dobu buduje prostor přesnou kamerou a nervózní hudbou, je prostě ryzí radost, která se v závěrečném souboji několikanásobně umocní do potřebné epické šíře. Aneb dlouho mi nějaká destrukční žánrovka nedělala takovou radost tím, že je vlastně konverzačním dramatem. PS: Trumfnout vizuální highlight seskoku padákem pravděpodobně letos už nebude možné. (28.08.2014)

Baví mě představa pubertálních popcornožroutů jdoucí na další Pacific Rim, případně Emmericha a dostávající Edwardsův v tradici zakořeněný sequel, který Godzillu neikonizuje jako hrozbu, kolem níž je potřeba akčně kroužit a kochat se destrukcí, ale jako kámoše, kterého matka příroda využívá jako ultimátní regulační prostředek, zatímco lidi (resp. Američani) statují a veškeré průsery ve filmu způsobují svojí vlastní debilitou vycházející z touhy řešit konflikty sami bez otevřenosti k poznatkům jiné kultury. Což samozřejmě všichni vykládají jako přešlapy proti logice, ačkoli nikdo nezná svět, v němž by koexistovala jadernou energií napájená MUTA, takže pasovat nějaký neprůstřelný realismus na podobný fikční svět, jenž jde očividně ve šlépějích šedesátileté historie, vlastně ani nejde. Godzilla je (imho, samozřejmě) hodně pevně uchopený autorský projekt nadšence, který vyžaduje, aby měl sledující divák alespoň nějaké godzillovské základy a chápal tudíž přebíhání od stylu a myšlenek poválečné japonské kaiju kinematografie k japonsko-americké moderně, která si zachovává intelektuální přesahy a zároveň dovede gradovat k jedné z nejimpozantnějších monstr-fatalit na stříbrném plátně. (15.05.2014)