Kára plná bolesti

Příběh barvitě a vcelku poeticky zobrazující pestrý, ale nesnadný život v zapadlé slovenské vesnici v době války. Chudí jsou odsouzeni k chudobě anebo ke způsobu obživy, který není právě počestný. Hodnota filmu tkví ani ne tak v příběhu samotném, jako spíš ve vykreslení různých figurek, které tvořily vrstvy tehdejší venkovské společnosti v jakémsi vnitřně uzavřeném světě, jenž nakonec válka rozmetala obrazně i doslova. Zejména v závěru přechází film až v jakési metaforické obrazy. Námět to není špatný, ale provedení občas schází větší režijní zručnost a propracovanost, některé scény jsou zbytečně rozostřovány lacinými televizními triky, což možná mělo působit tehdy moderně a efektně,  ale dnes to vyznívá spíš rušivě. Postrádal jsem také větší emoční hloubku - děj plyne bez většího vnitřního napětí, a to i v jinak tragicky zabarvených situacích. (04.05.2021)

Dovolím si tvrdiť, že sa jedná o jeden z najlepších slovenských filmov. Z deja priam sršia historické reálie slovenskej dediny počas Slovenského štátu. Režisér a scenárista neskĺzli k nejakej idylicky sfilmovanej rozprávke, za čo im ďakujem. Dvojica hercov (Geišberg, Zednikovič) priam excelovala v postavách naivných dedinských žobrákov odkázaných jeden na druhého. Za zmienku stojí, že obaja herci rok po natočení tohto filmu excelovali aj v ďaľších skvostoch slovenskej kinematografie Zednikovič (Utekajte už ide), Geišberg (Alžbetin Dvor). Len škoda, že po revolúcii obaja nedostávali dostatočný priestor vo filmoch. Určite by sme sa od nich dočkali aj iných skvelých výkonov. Dúfam, že aspoň pánovi Geišbergovi sa ešte podarí natočiť pár dobrých filmov. (06.06.2007)

Veľmi podarený slovenský poetický film s dokonalým zobrazením doby v Slovenskom štáte .Herci výborní a dialógy ,ktoré sú poväčšinou našou slabou stránkou boli celkom slušné. Trochu mi vadila občasná nezrozumiteľnosť, zdalo sa mi, že ruchy a hudba často spôsobovali, že niektoré slová neboli zrozumiteľné. Škoda dosť nepresvedčivých bitkárskych scén ,na toto sme nikdy nemali, ale božská hudba to všetko zrovnáva. Miestami mi pripomínala niečo od Vangelisa. Záver s vagónom do Dachau bol výborný. Eva Vejmělková v odvážnej scéne hore bez. Marián Geišberg úplne skvelý, no viac si ma získal v málo známom tv filme Balada o mŕtvych očiach. Trošku vychytať muchy a bola by z toho legenda , ale tie legendy väčšinou majú v sebe niečo čo sa ťažko popisuje a tu to "niečo" chýba. Aj bez toho ide ale o veľmi podarený film. 80%. (13.04.2010)

Když čtu komenty, fakt nechápu  jak se tohle mohlo někomu nelíbit. Mně osobně to sedlo moc. Jednak mám hrozně moc rád Mariána Geišberga (a hned po filmu jsme si se slozou v oku musel pustit jeho písničky) a pak mi příběh připomněl knihu Nebeské pastviny od mého milovaného J. Steinbecka. Příběh o dvou přátelích co nemají nic, ale jsou vlastně spokojení ve svých životech dokud jim jejich žití nenaboří někdo z venčí. Samozřejmě i oni sní o lepším místě k žití a lepších světech, ale zároveň jsou tak nějak smířeni s rolí, kterou jim osud nadělil a mají rádi místo kde žijí. Už jen ten sen o životě v blahobytu, kdyby se člověk mohl umýt mýdlem! ne tím mazlavým, ale tím pravým s jelenem na obouch stranách... Zde to byla druhá světová co nabořila onu svým způsobem bezstarostnou linku, protože na kus chleba a špeku bylo vždycky i na nějakou tu pálenku. Tradičně krásná zde byla Zdena Studénková a samozřejmě sexysymbol osmdesátek Eva Vejmělková. Překvpilo mne, že jí chyběl v ústech jeden zub, naštěstí ne v předu což by jí značně kazilo sexy úsměv... :-). Film to byl hezký s krásnou hudbou, něco na způsob Sedím na konári. Geišberga je škoda sakra, sakra....  Tohle si zaslouží rozhodně 4 láhve od sodovky naplněné vodou z pramene. * * * * (06.06.2021)

Ničnehovoriaca koláž príbehov postavičiek, ktorým sa akoby nechce žiť. Všetci sú otrávení, no túžiaci po šťastí. Všetci prešľapujú na mieste, v dedine, ktorá je naturalisticky vykreslená. Zaujme ešte jeden veľmi pekný hudobný motív dvoch priateľov žobrákov, ktorí sa nevedia i nechcú rozhýbať. Záver, ktorý nie je viac ozrejmený, myslím strojcu útoku, je čudný, no nejako to musel Párnický zapichnúť. (26.02.2019)