Drak se vrací

Horské drama sdílené především obrazem a hudbou. Způsob vyprávění je prostý bez jakékoliv interpretace. Vnitřní rozpory se odhalují postupně, náznakem. Hlavní ženská postava pronese za celou dobu jen pár slov. Drsná horská příroda, která se s nikým nemazlí dává přežití jen silným náturám, co dokáží postavit každé situaci. Jako předloha posloužila románová novela Dobroslava Chrobáka, kterou završil svou spisovatelskou dráhu. Černobílá fotografie Vincenta Rosince upoutala už ve filmech Kým sa skončí táto noc nebo Zvony pre bosých. Pomocný režisér Martin Slivka (20.03.2015)

K vyprávění někdy netřeba slov. Mnohdy stačí obraz, pohyb a výraz. V tomhle filmu se, samozřejmě, mluví, ale mnohem více řekne jen samotná kamera. A naprosto úchvatná hudba, kterou kdybych poslouchal samotnou někdy v noci, tak se poseru strachy a umrznu mrazením. Výpravná stránka filmu je parádní, naprosto mě uchvátila. Že je zápletka, v podstatě samotná dějová linka, hodně prostá vůbec nevadilo, naopak, jen to pasovalo k celému tomu kontextu náhledu do starých (ne nutně dobrých) časů. I to několikaminutové nahánění krav z lesa nakonec mělo své kouzlo. A z dnešního hlediska jedno příjemné pozitivum - spousta známých tváří (od nichž si už ani nepamatujete jméno) "zamlada". (24.09.2015)

Krásny film. Text v obsahu "BALADA O LÁSKE, NENÁVISTI A HĽADANÍ CESTY Z OSAMELOSTI" je presný. Osobne som si najviac užíval tiché chvíle vo filme, bez hudby, chvíle, keď kamera bola statická. Pretože hudba legendárneho Ilju Zeljenku ma, žiaľ, väčšinou rušila, podobne ako rýchle pohyby očí kameramana. Herecky absolútne, istým sposobom by mohol pan Vladimír Michálek urobiť remake s názvom JE TŘEBA ZABÍT DRAKA. Podobnosť čisto náhodná (nemyslené ironicky). Nebyť tých dvoch rušivejších elementov, šlo by o čistý päťhviezdičkový zážitok. (24.05.2009)

Mimo-řád-ný film. Spíš zajímavý,než silný. Dlouhé pasáže s dobytkem jsou úplně průměrné. Zakázka Zeljenkovi zněla "napiš to ve stylu Pendereckého" - k bačovskému dramatu je to fest příkrá kombinace. Kamera je výrazná až k manýře. Obojí způsobuje k tématu podivný distanc. Naprosto ojedinělé a fest působivé byly ale němé scény. Valach je neskutečný, on je hlavní postavou. (12.03.2024)

Dokázat plout na stejné vlnové délce po celou dobu s filmem je velmi náročné, možná dokonce nemožné. Divák bývá často ponechán, aby si domyslel. Možná až příliš často. Tak trochu Godardovské kašlání na diváka. Samostatnou kapitolou je ovšem audio složka filmu, nejen samotná hudba, ale celá zvuková kompozice je naprosto úchvatná. Tolik nápadů a hravosti se jen tak neslyší. Kdyby existovalo něco jako šarmantní zvuková stopa filmu, tak já tady mám svého vítěze této pomyslné soutěže. (25.10.2018)