Jiná země

Komornejšia a menej nabubralá verzia Trierovej exhibície. Typický zástupca americkej nezávislej tvorby, tentokrát s osviežujúcim scifi námetom. Ten je na nezávislú tvorbu originálny, len by na ňom možno bolo treba ešte týždeň popracovať a zohnať trošku viac financií. Po psychologickej a hereckej stránke som bol nadpriemerne spokojný. Obaja herci by mohli mať pred sebou sľubnú budúcnosť. (25.05.2012)

Netradiční přístup k pohledu na vlastní vinu, relativitu lidského života, jedinečnost a v neposlední řadě na odpuštění a naději. Není pochyb o tom, že se zde jedná o čistokrevné vztahové a psychologické drama okořeněné troškou tragické romantiky s velmi jemným nádechem sci-fi. Nicméně onen lehounký závan určitého nereálna tvoří pouze pozadí (rozuměj příčinu věcí a současně jejich možné řešení). A v pravdě vlastně netvoří ani příčinu, protože příčinou tragédie není sama druhá Země. Příčinou je lehkovážnost, nerozvážnost, nezodpovědnost - shrnuto zřejmě v pojmu "jedinečná" lidskost. Celkově zajímavé psychologické drama, které rozhodně stojí za pozornost! Čekal jsem a současně se těšil na tento snímek poměrně dlouho a "Another Earth" určitě nezklamala! Brit Marling je výborná! 9/10! (03.11.2011)

Jsem fanda Mika Cahilla a toho, oč se ve svých filmech pokouší (a čehož zde dosahuje částečně a v "I Origins" zcela), ale stejně si neodpustím stupidní poznámku: Proč se tak vytrvale snaží dostat na druhou Zemi, když druhá Země zcela očividně cestuje k nim? (A proč nikdo neřve, že všichni umřou - ale to tam možná bylo a jenom jsem to nepostřehla.) (16.04.2019)

Drama s prvky sci-fi, které ukázalo prvotřídní herecký výkon Brity Marling, až jsem si říkal, odkud se vzala (z jiné planety?). Tahle šikovná holka, co píše, produkuje a hraje, nám přinesla film, který otevřel bránu do Hollywoodu všem, kteří se na něm podíleli. Tyhle nízkorozpočtové nezávislé filmy se mi líbí, naposledy to byl Moon od Duncana Jonese. (26.12.2011)

Another Earth, to je nevlastní sestřička Melancholie se špetkou Kontaktu, která neměla peníze na šaty, a proto byla natočena naprosto ohyzdnou ruční kamerou. Ale i diamant, byť leží na dně popelnice, je krásný... No, dost bylo metafor, nyní k věci - sám se podivuji nad tím, co se mi může zalíbit. Tento film mě zaujal od samého začátku a ačkoliv o nic světoborného rozhodně nejde, dokázal si mě získat. Je to vlastně takové lehce abstraktní malé drama, kde daný sci-fi prvek je pouze jakousi absurdní okolností a zároveň prostředkem k názornému projevu emocí hlavních hrdinů, jejichž životy se značným množstvím smutných náhod propletly. A to je ostatně primárním úkolem dramatu, ne? Brnkat na emoce jako na struny kytary - efektivně a elegantně tak, aby to divák nepoznal a o to víc byl výsledkem učarován. (06.12.2011)