Jiná země

Vůbec ne špatný nápad, ale mnohem starší Doppelgänger měl podobnou myšlenku trochu lépe domyšlenou a oproštěnou o lidské melodrama. Dokumentární roztřesená kamera mi taky nějak extra neseděla. Jinak řečeno, čekal jsem mnohem víc z možností, které dávalo zjištění existence oné Země2. Navíc mi přišlo nedomyšlené zjištění druhé planety teprve nyní a její poměrně hodně velké přiblížení, které by snad muselo obě planety nějak ovlivnit. ~~~ 2,5* (04.11.2011)

Komornejšia a menej nabubralá verzia Trierovej exhibície. Typický zástupca americkej nezávislej tvorby, tentokrát s osviežujúcim scifi námetom. Ten je na nezávislú tvorbu originálny, len by na ňom možno bolo treba ešte týždeň popracovať a zohnať trošku viac financií. Po psychologickej a hereckej stránke som bol nadpriemerne spokojný. Obaja herci by mohli mať pred sebou sľubnú budúcnosť. (25.05.2012)

Lepší režisérský debut si snad ani lépe nejde představit. Mike Cahill stvořil silné a hypnotizující dílo se skvělým scénářem a celkovou myšlenkou. William Mapother a zvláště Brit Marling si zaslouží poklonu, protože ta co předvedla to se jen tak často nevidí. Po dlouhé době jsem spokojen ve všech směrech počínaje od kamery až po nevšední hudbu. Závěr je parádní a donutí ještě několik chvil po konci přemýšlet. (30.11.2012)

Kontemplatívna sci-fi depka, ktorá kladie viac otázok ako odpovedí, ale v podstate si to môže dovoliť, keďže je viac tou rozorvanou depkou ako klasickým sci-fi. Plus za Brit Marling, ktorá je skutočne zaujímavá osoba. Svedčí o tom aj fakt, že jej dávajú hlavné role vo filmoch s málo postavami, čiže veľa priestoru. Mínus za kameru, ktorá pôsobila ako keby sa človek za ňou práve učil zoomovať. A to si ja takéto veci bežne nevšímam. Tých 70% je celkom adekvátnych, prikloním sa však k vyššiemu hodnoteiniu, pretože ide o film, ktorý je zrozumiteľný, no napriek tomu necháva priestor na vlastné interpretácie. Tá moja je taká, že sme tu mohli vidieť nebo aj peklo. A to všetko na zemi. A v opačnom poradí. (07.09.2014)

Ano tohle je to, co se mne dotýká. To, co mne nutí se zastavit a chvíli spočinout. Myšlenky nejprve jak splašené koně běhají jedna přes druhou, ale pak ustanou a já vydechnu a řeknu si "Ách...já se mám tak hezky". Kolikrát jsem si říkala, kdybych dostala druhou šanci udělala bych to jinak, ale tady jsem pochopila, že nic nestálo za to udělat jinak, nic mne netížilo tak jako Rhodu TO její.... ohromné zjištění... (02.03.2015)