Ten, kdo stojí v koutě

Při prvním zhlédnutí se mi ještě nepodařilo moc naladit na specifickou atmosféru snímku, na podruhé už to bylo podstatně lepší. S nesmělým uchem Charliem jsem tak plně sympatizoval ne až od scény v jídelně, ale takřka už od začátku (dávkování minulosti s tetou však stále mělo svoji sílu). Charlieho malá tajemství jsou zkrátka příjemným filmem s výborným soundtrackem, který umí naladit diváka na tu správnou melancholickou náladu skrz vzpomínání na dospívání a přitom ani na moment nenudí. Takže celkově to vidím už na solidní 4* (ideu introverta začleněného do party o několik let starších výrostků prostě stále nedokážu úplně přijmout) a pokud se náhodou setkám s Charliem i někdy v budoucnu, rád s ním ty necelé 2 hodinky znovu absolvuju. (17.03.2013)

Nechápu to všeobecné nadšení. Nebýt závěru a pár slibných scén, byl by to jen další z řady "alternativních" teenage romantických filmů. Možná to bude i tím, že scénáře i režie se ujal autor knižní předlohy, takže měl prakticky neomezenou moc nad finální podobou filmu, která je bohužel hlavně v první polovině jen věšením jednoho klišé na druhé. Nicméně i tak musím uznat, že jako jednohubka se to dá přežít snadno a na Emmu "Hermionu" Watson se moc hezky kouká. Slabé 4*. (04.01.2013)

Vyzrálá, neurotická, rozbitá a vnitřně zničující dokonalost. Tím, co bylo (500) Days of Summer pro romantické filmy, tím je The Perks of Being a Wallflower pro žánr teenagerských filmů - transfúzí přímo do krevního řečiště. Žádní rozjuchaní a jedno klišé za druhým vypouštějící postavy, žádné zbytečné songy o vlastních pocitech, žádný barevný kýč s explodujícími konfetami, ale čistě zahrané, uvěřitelné a srdce lámající. (15.12.2012)

And you're listening to that song and that drive with the people you love most in this world. And in this moment I swear, we are infinite. Chbosky je frajer, že si dal vlastní knihu takhle perfektně dohromady. A navíc každý film, co obsahuje Heroes od Bowieho, je v mých očích dokonalý. (24.12.2012)

Why do I and everyone I love pick people who treat us like we're nothing? - We accept the love we think we deserve. .. Wallflower je výraz pro osamělého a stydlivého člověka, který je v jádru hodný a zajímavý. Právě o takovém je tento film; o jeho touze navázat přátelství, o jeho tajné lásce, o jeho tajemství.. A já můžu s radostí říct, že společně s o chlup lepším Daydream Nation ve mně obnovuje víru v teen středoškolské filmy. Sice jich není moc, ale právě to je dělá tak výjimečnými a dobrými. Možná, že námět někomu může znít jako další předvídatelná tuctovka o milostném trojúhelníku, ale naopak, The Perks of being wallflower je neskutečně originální a inteligentní vztahovka se zajímavým obsazením a podmanivou atmosférou. Přesto, devadesátky z toho teda cítit nebyly a nebýt těch hrozných hadrů, které nosila sestra hlavního hrdiny, nebo kazet, které si věčně všichni nahrávali, tak si myslím, že se příběh odehrává v současnosti. Ta buddhistka s undercutem se navíc oblékala až moc moderně :) Ale to je jen taková maličkost. Konkrétně nemám co vyčíst, ale pocitově to stoprocentní zážitek tak úplně nebyl. (18.12.2012)